Příspěvek zkoumá výsledky experimentální studie psychofyziologických a psychologických faktorů, které přispívají k efektivitě profesionální činnosti operátorů telekomunikačních sítí v extrémních situacích. Byl studován vliv kombinace faktorů různého původu na dynamiku autonomních reakcí mezi operátory telekomunikačních sítí při rychlé změně z vyčkávací situace do krajní nouzové situace.
Všeobecné informace
Typ materiálu: konferenční materiály
Pro cenovou nabídku: Dikiy I.S., Yatsenko N.A. Experimentální studie psychofyziologických a psychologických charakteristik operátorů telekomunikačních sítí v extrémních situacích // Experimentální psychologie v Rusku: tradice a vyhlídky.
Kopie pro cenovou nabídku
Fragment článku
Výzkumný problém
Rostoucí složitost moderní výroby, neustále se zvyšující tempo a rytmus našich životů, různé druhy přírodních a člověkem způsobených havárií a katastrof Práce byly prováděny v rámci analytického resortního cílového programu „Rozvoj vědeckého potenciálu vysokoškolské vzdělání (2009–2010)“, projekt ROST-NICH- 734. Nestabilní socioekonomická situace v zemi však vedla k tomu, že profesní činnost člověka často probíhá ve změněných, odlišných od běžných podmínek. Podmínky, které kladou zvýšené nároky na pracujícího člověka, se nazývají zvláštní provozní podmínky. Typem speciálních podmínek jsou extrémní podmínky profesionální činnosti, za kterých je její účinnost extrémně snížena a které mohou u člověka vyvolat nespecifickou reakci – stres (Smirnov, Dolgopolova, 2008).
Mezi profese, které zahrnují práci v extrémních podmínkách, patří profese operátora optických telekomunikačních sítí skupiny společností Transtelecom, která se na trhu práce objevila relativně nedávno (v roce 1997), která poskytuje spolehlivou, nepřetržitou vysokorychlostní širokopásmovou komunikaci Ruské železnice a poskytuje telekomunikační služby orgánům činným v trestním řízení.Vládní orgány Ruska, celníci, poskytovatelé internetu, digitální a mobilní komunikační společnosti atd. Chyby zde vedou k vážným, někdy až tragickým důsledkům, kdy nejen prevence ekonomických ztrát, ale i zdraví, závisí na efektivitě rozhodnutí operátora a úspěchu jeho jednání a někdy i na životech mnoha lidí. Charakteristickým rysem odborných činností operátorů optických telekomunikačních sítí je široká a dynamická škála profesních situací: od pohotovostních a pohotovostních situací až po nouzové situace.
Profesionální činnost operátorů telekomunikačních sítí se vyznačuje nepředvídatelnou, rychlou změnou dlouhé situace čekání na mimořádnou událost. Za extrémní lze považovat ty havarijní situace, při jejichž odstraňování jdou psychologické ukazatele výkonnosti operátorů telekomunikačních sítí (počet chyb, doba odezvy) nad rámec normy.
Plný text
Výzkumný problém
Rostoucí složitost moderní výroby, neustále se zvyšující tempo a rytmus našich životů, různé druhy přírodních a člověkem způsobených havárií a katastrof Práce byly prováděny v rámci analytického resortního cílového programu „Rozvoj vědeckého potenciálu vysokoškolské vzdělání (2009–2010)“, projekt ROST-NICH- 734. Nestabilní socioekonomická situace v zemi však vedla k tomu, že profesní činnost člověka často probíhá ve změněných, odlišných od běžných podmínek. Podmínky, které kladou zvýšené nároky na pracujícího člověka, se nazývají zvláštní provozní podmínky. Typem speciálních podmínek jsou extrémní podmínky profesionální činnosti, za kterých je její účinnost extrémně snížena a které mohou u člověka vyvolat nespecifickou reakci – stres (Smirnov, Dolgopolova, 2008).
Mezi profese, které zahrnují práci v extrémních podmínkách, patří profese operátora optických telekomunikačních sítí skupiny společností Transtelecom, která se na trhu práce objevila relativně nedávno (v roce 1997), která poskytuje spolehlivou, nepřetržitou vysokorychlostní širokopásmovou komunikaci Ruské železnice a poskytuje telekomunikační služby orgánům činným v trestním řízení.Vládní orgány Ruska, celníci, poskytovatelé internetu, digitální a mobilní komunikační společnosti atd. Chyby zde vedou k vážným, někdy až tragickým důsledkům, kdy nejen prevence ekonomických ztrát, ale i zdraví, závisí na efektivitě rozhodnutí operátora a úspěchu jeho jednání a někdy i na životech mnoha lidí. Charakteristickým rysem odborných činností operátorů optických telekomunikačních sítí je široká a dynamická škála profesních situací: od pohotovostních a pohotovostních situací až po nouzové situace.
Profesionální činnost operátorů telekomunikačních sítí se vyznačuje nepředvídatelnou, rychlou změnou dlouhé situace čekání na mimořádnou událost. Za extrémní lze považovat ty havarijní situace, při jejichž odstraňování jdou psychologické ukazatele výkonnosti operátorů telekomunikačních sítí (počet chyb, doba odezvy) nad rámec normy.
V extrémních situacích dochází u člověka k narušení obvyklého režimu práce a odpočinku, psychické a jiné přetížení dosahují mezí, následuje přepracování, nervové vyčerpání, narušení činnosti, afektivní reakce atd. V důsledku toho je hledání psychofyziologických a psychologických předpokladů pro efektivní profesionální činnost operátorů v extrémních podmínkách je pro společnosti poskytující komunikační služby naléhavým úkolem. Hlavní oblast profesní činnosti telekomunikační společnosti – poskytování komunikačních služeb spotřebitelům – jí poskytuje velké vyhlídky a vysokou konkurenceschopnost v moderních podmínkách. Velký teoretický i aplikační význam má proto studium psychofyziologických a psychologických charakteristik operátorů optických telekomunikačních sítí, které mohou ovlivnit výsledky jejich profesní činnosti.
Značné množství moderních studií psychologických a psychofyziologických aspektů profesionální činnosti operátorů je věnováno studiu lidských adaptačních schopností (Antipov, 2002; Zheglova, 2007; Krapivnitskaya, 2007), funkčních stavů operátorů v extrémních podmínkách ( Dikaya, 2003; Bobko, 2007; Mashin, 2007; Domračev, Michajlova, 2010; Plokhikh, Kernitsky, 2009; Solonin a kol., 2009). Mezitím studie studující vliv psychofyziologických a psychologických charakteristik operátorů telekomunikačních sítí na efektivitu jejich profesionálních činností, kdy se čekací situace náhle změní na nouzové extrémní situace, nejsou v moderní vědecké literatuře prezentovány.
Postup a metody výzkumu
Provedli jsme experimentální studii, jejímž účelem bylo studovat psychofyziologické a psychologické charakteristiky operátorů telekomunikačních sítí v extrémních podmínkách profesionální činnosti. Předmětem studie bylo 123 operátorů ze skupiny společností Transtelecom ve věku od 25 do 42 let. Na základě odborného posouzení byli rozděleni do dvou podmíněných skupin – operátoři s vysokou (74 osob) a s průměrnou (49 osob) úrovní celkové profesní úspěšnosti.
Vyvinuli jsme počítačový model, který odráží specifika profesionální činnosti operátorů telekomunikačních sítí a umožňuje nám studovat efektivitu jejich profesionálních činností v podmínkách rychlých změn hlavních pracovních situací – pohotovostních a nouzových situací. Práce v nouzové situaci nebyla vždy spojena s poklesem produktivity na maximální úroveň. Námi vytvořený model byl proto použit k identifikaci a následnému modelování souboru podmínek pro profesionální činnost operátorů telekomunikačních sítí, který způsobuje nepřijatelné snížení její výkonnosti a je kritériem pro vznik extrémních situací v nich.
Cíle empirického výzkumu
- Identifikovat psychologické a psychofyziologické charakteristiky operátorů telekomunikačních sítí s různou mírou celkové profesní úspěšnosti, které určují efektivitu jejich činnosti v krajních nouzových situacích.
- Studovat dynamiku autonomních reakcí u operátorů telekomunikačních sítí s různou mírou celkové profesní úspěšnosti, když se situace dlouhého čekání rychle mění v krajní nouzovou situaci a faktory, které ji ovlivňují.
K řešení zadaných problémů byl v práci použit následující metodický aparát:
- Metoda simulačního experimentu (počítačová simulace odborných činností operátorů optických telekomunikačních sítí v různých podmínkách).
- Metoda fyziologických měření (přístrojová diagnostika ukazatelů fungování autonomního nervového systému – činnost srdečního systému, dýchání, elektrodermální činnost) pomocí polygrafu Polarg-M.
- Metoda psychologického testování (dotazník vlastností nervového systému od J. Strelyau; „Dotazník formálně-dynamických vlastností individuality (OFSDI)“ od V.M. Rusalova; metoda pro stanovení profilu laterální organizace; sebehodnotící test zátěže rezistence S. Couchena a G. Williansona, metoda stanovení individuálních copingových strategií E. Heima).
- Metoda expertního hodnocení pro identifikaci celkové profesní úspěšnosti operátorů.
- Statistické metody zpracování dat – srovnávací analýza pomocí Mann–Whitney U testu, Spearmanova korelační analýza, vícerozměrná analýza rozptylu ANOVA/MANOVA. Zpracování bylo provedeno pomocí softwarového balíku Statistica 6.0.
Výsledky výzkumu
Rychlá změna ze situace dlouhého čekání na nouzovou situaci vyžadující rozložení pozornosti v podmínkách heterogenního percepčního pole za přítomnosti senzorických interferencí a výrazného nedostatku času, nutnosti zpracovat velké množství sémanticky významných informací a vysoká míra odpovědnosti za přijaté rozhodnutí způsobuje marginální pokles efektivity odborných činností operátorů telekomunikačních sítí, což umožňuje považovat souhrn výše uvedených podmínek pro profesionální činnost operátorů za extrémní.
Ve struktuře faktorů zprostředkujících vliv extrémních podmínek na efektivitu odborných činností operátorů v krajních mimořádných situacích jsou identifikovány obecné a specifické složky pro operátory s různou mírou profesní úspěšnosti.
Mezi běžné složky patří takové psychofyziologické a psychologické rysy, jako je pohyblivost a rovnováha nervového systému, pravostranná interhemisférická funkční asymetrie, slabá emocionalita v psychomotorické sféře, odolnost vůči stresu, adaptivní emocionální copingové strategie a také mírné psychické napětí, projevující se srdeční frekvencí. systémy regulace variability a napětí (index napětí, dynamika galvanické odezvy kůže). Mezi specifické složky, které určují efektivitu profesionálních činností v krajních krizových situacích profesionálně úspěšných operátorů, patří takové psychofyziologické a psychologické charakteristiky, jako je vysoká plasticita a průměrná emocionalita v intelektuální sféře s preferencí adaptivních kognitivních copingových strategií.
Mezi specifické složky, které určují efektivitu profesionální činnosti v krajních nouzových situacích středně úspěšných operátorů, patří takové psychofyziologické a psychologické vlastnosti, jako je vysoká excitační síla nervového systému, dobré rozložení pozornosti a také psychické napětí, projevující se slabou respirační arytmií.
Míra vlivu psychofyziologických a psychologických vlastností operátorů na efektivitu jejich profesionálních činností v podmínkách s různou mírou napětí je specifická pro operátory s různou celkovou profesní úspěšností.
U středně úspěšných operátorů je účinnost profesionální činnosti v extrémních podmínkách určována především jejich psychofyziologickými charakteristikami, jejichž vztah k účinnosti profesionální činnosti v běžných podmínkách není vyjádřen. Zatímco u vysoce úspěšných operátorů je efektivita profesionálních činností v extrémních a normálních podmínkách dána především jejich psychickými vlastnostmi.
Dynamiku vegetativních reakcí jako indikátorů psychického napětí mezi operátory v procesu profesionální činnosti ovlivňují vnější (rychlá změna aktuální pracovní situace) i vnitřní psychologické a psychofyziologické faktory. Při jejich interakci mají hlavní příspěvek k dynamice autonomních reakcí v čekací situaci a v krajní nouzové situaci u vysoce úspěšných operátorů psychologické faktory au operátorů s průměrnou mírou úspěšnosti – psychofyziologické.
Závěr
Výsledky experimentálního studia psychofyziologických a psychologických faktorů přispívajících k efektivitě profesionální činnosti operátorů telekomunikačních sítí v extrémních situacích nám umožnily formulovat následující závěry.
- Vliv extrémních podmínek na efektivitu profesionální činnosti operátorů je zprostředkován jejich psychofyziologickými a psychologickými charakteristikami a funkčními stavy, které tvoří jednotnou strukturu, ve které jsou identifikovány obecné a specifické složky pro operátory s různou mírou profesní úspěšnosti.
- Míra vlivu psychofyziologických a psychologických charakteristik operátorů na efektivitu jejich profesionální činnosti v podmínkách s různou mírou napětí je dána jejich profesní úspěšností.
- Znaky vegetativních reakcí jako indikátorů psychického napětí u operátorů s různou mírou profesionální úspěšnosti v extrémních provozních podmínkách jsou dány komplexním vlivem vnějšího (povaha aktuální profesionální situace – očekávání a extrémní nouzové situace) i vnitřního psychofyziologického a psychického faktory. Povaha dynamiky autonomních reakcí u profesionálně úspěšných operátorů, kdy se situace dlouhého čekání rychle změní na nouzovou extrémní situaci, odráží stabilitu stavu adekvátní mobilizace za minimální fyziologické náklady.
Literatura
- Antipov V.V. Psychologická adaptace na extrémní situace. M.: Vlados-Press, 2002.
- Bobko N. A. Vliv stresu na práci kardiovaskulárního systému operátorů převážně duševní práce v různých dobách dne a pracovního týdne // Fyziologie člověka. 2007. T. 33. č. 3. S. 55–62.
- Dikaya L.G. Mentální seberegulace funkčního stavu člověka (přístup systémové aktivity). M.: Nakladatelství IP RAS, 2003.
- Domračev A.A., Michajlova L.A. Metodický přístup k posuzování funkčního stavu organismu podle stupně únavy // Fyziologie člověka. 2010. T. 36. č. 1. S. 106–111.
- Zheglova K. Yu Rysy dynamiky vzniku duševního vyhoření v profesi telekomunikačního operátora: Abstrakt práce. dis. . bonbón. psychol. Sci. Jaroslavl, 2007.
- Krapivnitskaya T. A. Prognostický význam studia individuálních a osobních charakteristik pilotů civilního letectví // Fyziologie člověka. 2007. T. 33. č. 1. S. 97–100.
- Mashin V. A. Psychická zátěž, psychická zátěž a funkční stav operátorů řídicích systémů // Otázky psychologie. 2007. č. 6. s. 86–96.
- Plokhikh V.V., Kernitsky A.M. Změna časové struktury akcí operátora v podmínkách zintenzivnění procesu sledování // Psychological Journal. 2009. T. 30. č. 3. S. 73–83.
- Smirnov B. A., Dolgopolova E. V. Psychologie aktivity v extrémních situacích. Charkov: Humanitární centrum, 2008.
- Solonin Yu. G., Boyko E. R., Loginova T. P., Ketkina O. A. Cirkadiánní rytmus fyziologických funkcí u mužů a žen při práci v různých směnách // Fyziologie člověka. 2009. T. 35. č. 4. S. 51–56.
Informace o autorovi
Dikiy I.S., Jižní federální univerzita, e-mail: igordik@yandex.ru
Yatsenko N.A., Jižní federální univerzita
Existuje mnoho obav z otravy solaninem v bramborách, ale na internetu je obtížné najít informace o této problematice. Protichůdné názory jsou například na to, že tepelná úprava brambor účinně neutralizuje jed. A někteří účastníci fóra doporučují používat solanin pro léčebné účely.
Co je to
Solanin je přírodní jed rostlinného původu. Obsahuje glukózu a solanidin. Krystaly vytvářejí strukturu hmoty. Toxin je téměř nerozpustný ve vodě, ale lze jej ředit alkoholem. Solanin je přítomen v kulturních rostlinách čeledi Solanaceae. Nachází se ve všech částech rostliny, v menším množství však v kořenové zelenině. Obsah solaninu ve zralých bramborách při skladování po dobu tří měsíců je malý. Po 6 měsících se hladina toxinu v kořenové zelenině zvyšuje, ve velkém množství se nachází v zelených naklíčených hlízách.
Je možné se otrávit?
Teoreticky se můžete solaninem otrávit konzumací vařených naklíčených brambor se slupkou nebo slupky ze zelených brambor. Ale protože to nikdo nedělá, neexistují žádné zdokumentované případy intoxikace solaninem z brambor. Existuje vysoká pravděpodobnost otravy toxinem z jiných zdrojů, například bobulemi z bramborových vršek, protože obsahují vysokou koncentraci jedu.
Jaké dávkování je považováno za nebezpečné?
Zralé brambory obsahují pouze 0,05 % toxinu. Ale stará, zelená, naklíčená kořenová zelenina obsahuje zvýšenou koncentraci jedu. Při mírné otravě stačí pouze 20 mg toxinu. POZOR: Přítomnost 200-400 mg solaninu v krvi způsobuje smrt. A protože se toxin úplně nevstřebá do krve, tak aby takový obsah jedu byl v krvi, musí být ve střevech větší množství solaninu. Ale sníst takový objem toxinu je dost problematické.
Příznaky intoxikace
Solanin má přímý toxický účinek na tkáně při přímém kontaktu s nimi, takže je primárně ovlivněn trávicí systém. Příznaky intoxikace jsou:
- Nevolnost;
- Zvracení;
- Tekutá stolice;
- Antispasmodická bolest v břiše;
- Pocit hořkosti v ústech;
- Bolest krku.
Dvě hodiny po požití kořenové zeleniny se solanin dostává do krve. To přispívá k výskytu známek toxických účinků na kardiovaskulární, nervový, dýchací a močový systém. Ztíží se dýchání, celková slabost, letargie, bolesti hlavy, závratě, snižuje se močení, v moči je přítomna bílkovina, jejíž součástí je hemoglobin. Těžká otrava se projevuje:
- Snížený krevní tlak;
- Tlukot srdce;
- Přerušení práce srdce s dalším zpomalením rytmu.
REFERENCE: Vystavení toxinu ničí červené krvinky, svaly začnou škubat a přecházet v křeče. Následuje paréza a paralýza. Jakmile přestanou fungovat dýchací orgány, nastává smrt.
První pomoc obětem
První pomocí při intoxikaci solaninem je vyprázdnění střev od toxinu. Je nutné vypláchnout žaludek slabým roztokem manganistanu draselného. Následně je nutné použít aktivní uhlí nebo jiný sorbent. Doporučuje se pít obalující nápoje: želé, mléko, vaječný bílek. Je nutné používat laxativa a adstringenty (tanin, dubová kůra). Tato opatření se při podezření na otravu provádějí v raných stádiích a v co nejkratším čase. Poté je přivolána záchranka. DŮLEŽITÉ: Těžká intoxikace musí být léčena v nemocnici.
Solanin je komplexní rostlinný jed a nachází se v rostlinách čeledi Solanaceae. Není náchylná na teplotní vlivy, takže tepelná úprava kořenové zeleniny doma toxin nezničí.