Proč včely odletěly?

*Stanovení stupně napadení klíšťaty poškozením plodu trubců.

Včelstvo je ohroženo, pokud je plodiště trubců poškozeno roztoči o více než 5 % (5 dospělých roztočů na 100 kukel otevřeného plodiště trubců).

Část 3. Pokud ne PKS, pak to znamená KPS.

Na základě těchto principů by mělo být jednání včelaře založeno, když roztoče „nevidí“.

Totiž: pokud včelař v rodinách roztoče nezjistí, ale zaznamená jejich nízkou pracovní aktivitu, oslabení rodiny, poškození plodu, pak je povinen provést na roztoče podrobný test se stanovením procenta poškození, s výběrem skupin včel Z NĚKOLIKA zbývajících rodin!

Pokud jedna rodina „utekla“ úplně a ve zbývajících rodinách vzorky vykazují překročení úrovně roztočů u více než 3 % dospělých včel, pak by měla být příčina „útěku“ včelstva považována za PCD a všechny předchozí práce potírání varroa (pokud bylo nějaké provedeno) bylo neúčinné.

Pokud je hladina roztočů ve zbývajících rodinách nižší než 3 %, pak lze za příčinu úletu považovat jiné důvody a nejpravděpodobnější příčinou bude infekce s projevem syndromu SIJ.

FAKTORY pro výskyt SIDS

Klíčovým znakem CPS při slábnutí včelstev je, že dospělá populace náhle zmizí, aniž by za sebou zanechala mrtvé včely. Včely se do úlu nevracejí a nechávají své snůšku (mladé včely) s královnou a malou skupinou dospělých včel bez péče. Pro tuto situaci je netypické, že včely jsou velmi společenský a rodinně orientovaný hmyz se složitými organizačními mechanismy zaměřenými na jeho udržení. Neschopnost dospělých včel vrátit se do úlu je považována za velmi neobvyklý jev a absence velkého počtu mrtvých včel ztěžuje analýzu příčin CPS. Existuje také dostatek důkazů, že rodiny oslabené CPS nejsou napadány a okrádány. V aktivně kolabujících včelstvech nezbývá dostatek dospělých včel, které by se staraly o plod. Zbývající pracovní sílu tvoří především mladé včely. Matka je přítomna, vypadá zdravě a obvykle ještě snáší vajíčka, ale zbývající skupina včel není schopna shánět potravu a konzumovat potravu a vychovávat plod.

Možné faktory ovlivňující výskyt a rozvoj CPS.

Dosud se vědecké hledání možných faktorů podílejících se na CPS soustředilo na čtyři body:

• patogeny (viry)
• parazité (roztoč Varroa)
• dlouhodobé toxické účinky subletálních dávek antibiotik a pesticidů na včely, včetně syntetických akaricidů používaných k léčbě včel z varroatózy.
• podmínky prostředí a technologie řízení pro chov včel, které vedou k hladovění bílkovin ve včelstvu.

Část 4. Základní schéma rozvoje CPS ve včelstvech (podle Randy Oliver 2010)

Čtyři fáze („smyčky“) vývoje onemocnění:

1. Fáze dopadu primárního stresu na rodinu (komplex stresů) se snížením imunitní odolnosti vůči oportunním infekčním agens (viry, bakterie). Aktivní šíření infekce v rodině. Poškození orgánů a systémů včel množením virových původců. Postižené, nemocné včely odlétají z úlu a nevracejí se.
2. Etapa kompenzace ztrát a odolnost vůči infekci. V této fázi jsou postižené včely, které odlétly, nahrazeny mladými úlovými včelami, které předčasně přecházejí z úlové práce krmení plodu na práci píce – přinášení nektaru a pylu. Vlivem posunu pracovních funkcí včel v úlu klesá kvalita péče o otevřený plod, jeho výživa a ohřev. Z tohoto důvodu se zhoršuje kvalita nových mladých včel vzešlých z chlazeného a nedokrmovaného plodu. Tyto včely mají výrazně omezenou délku života a kvalitu práce, kterou odvádějí při krmení larev. Ještě rychleji přejdou na shánění potravy, vyletí z úlu a už se nevrátí.
3. Fáze narůstající nemoci a oslabení rodiny. Souvisí s neustálým snižováním počtu pasoucích se včel, se zastavením přinášení nektaru a pylu. A s poklesem počtu úlových včel vykonávajících funkce péče o plod. Rodina začíná pociťovat metabolický stres (hladovění), což vede k ještě většímu poklesu odolnosti vůči infekci.
4. Fáze destrukce (kolaps) a smrti rodiny. V této fázi je včelstvu ponechána matka, která může pokračovat v kladení vajíček, hrstka mladých neaktivních včel a zbytky vytištěného plodu.

Následně v úlu umírají zbývající včely a královna.

Zimka Ilya, Sych Sergey, včelaři

(Tento článek používá materiály z ScientificBeekeeping.com)

Celoukrajinské informační noviny
Podzimní slet včel a jeho důvody

Podzimní slet včel a jeho důvody

Sběr včel na podzim stále zůstává záhadou pro včelaře i vědce. Na první pohled pro tento jev neexistují žádné objektivní důvody. Toto podivné chování se projevuje především u silných včelstev, která nevykazují žádné známky rojení. Po opuštění úlu rodina v podstatě zaniká, to znamená, že shromažďování v předvečer zimování odporuje základním instinktům.

Známky podzimního shromáždění

Včely opouštějí úl na podzim náhle a nejčastěji bez povšimnutí majitele včelína – v časných ranních hodinách. Někdy odletí několik rodin najednou. Byly zaznamenány přelety až 70 procent včelstev z jednoho bodu.

Následující příznaky naznačují anomálii:

• postižená hnízda byla plně připravena na zimování;
• po odchodu rodiny nezůstal v úlu prakticky žádný úhyn;
• instalované krmné rámy jsou neporušené – hmyz se v tomto případě chová zcela jinak než při tradičním rojení;
• do tohoto okamžiku nebyly pozorovány žádné otoky ani jiné příznaky úzkosti;
• sousední včelstva na toto chování nijak nereagují a klidně přejdou do zimy;
• analýza zbývajících úmrtí neodhalila jedinou život ohrožující hmyzí chorobu.

Včely odlétají z úlu na podzim, nejčastěji na začátku nebo v polovině října, kdy je majitel zcela přesvědčen o zdraví všech včelstev a v klidu je připravuje na zimu. Ohrožena jsou navíc silná perspektivní hnízda.

Co je příčinou anomálie

K problému musí být uplatněn výhradně komplexní přístup s přihlédnutím ke všem podmínkám, za kterých k rally dochází.
Obvykle včelaři hledají jediný důvod tohoto těžko vysvětlitelného jevu a odkazují na něj. Zde jsou nejčastější teorie:

• Olétaný hmyz byl nemocný malanózou nebo virem deformovaných křídel.
• Podzim byl příliš teplý – došlo k narušení přirozené biologie včelstva.
• V úlu byly nekvalitní plásty – staré, s deformovanými buňkami, nevhodné pro jarní odchov fyzicky plnohodnotných jedinců.
• Do zásob krmiva se dostalo velké procento medovice, která se svým složením a účinkem na včelí organismus blíží jedu.
• Děloha zchátrala kvůli předčasné výměně „královny“. Je jí například přes dva roky a není schopna aktivně snášet vajíčka.
• Prudký nárůst populace roztočů varroa koncem léta a začátkem podzimu.
• Včelař zneužívá cukrový sirup a vydává ho v nevhodný čas.
• Špatný tok medu v druhé polovině léta znamená, že hmyz nemusí přežít zimu.

Podívejme se podrobněji na každý z výše uvedených důvodů, abychom porozuměli mechanismu anomální rally ve všech případech uvedených jako příklady.

Špatná sbírka medu

Každý dobře ví, že biologie každé včelí rodiny je složitý samoregulační mechanismus, který závisí na mnoha faktorech.

Potravní preference hmyzu přímo souvisí s aktuálním ročním obdobím, stejně jako s jeho věkem a obdobím života samotných včelstev.

Během léta je přirozenou potravou včel medonosný nektar a pyl.

Suchá nebo špatná léta vedou k prudkému poklesu sklizně. Včely jsou nuceny přejít na potravu, která je pro sezónu nepřirozená – dříve nasbíraný med. A to zase vede ke snížení nebo zastavení kladení vajíček královnou.

Aktivita včelstva okamžitě klesá – hmyz přestává stavět plástve. Během dalších 21 dnů je hnízdo doplňováno ze zbývající snůšky. Nová generace ale zároveň vyrůstá v extrémních podmínkách.

Kvůli špatné výživě je hmyz značně oslabený a v nejlepším případě nežije déle než 40 dní. V souladu s tím na konci léta hnízdo znatelně ztrácí sílu. Dlouhověké včely podzimní generace budou zcela chybět nebo se jich v úlu najde jen velmi málo.

Takové včelstvo není životaschopné – není připraveno na normální zimování, protože ztratilo schopnost regenerace a nemůže zvýšit sílu. Kolem poloviny října nebo začátkem listopadu spáchá „sebevraždu“ – sama opustí úl a zemře.

Všechny tyto změny jsou pro majitele včelínů prakticky neviditelné. Potíže jsou indikovány pouze vymizením vytištěného plodu tři týdny po začátku období bez žebráků.

Aktivita klíštěte

Léky proti klíšťatům jsou nejúčinnější při teplotě vzduchu alespoň 15 stupňů. Včelaři však praktikují zpracování včelích domků až po vzejití veškeré snůšky.

Toto období (v závislosti na regionu) je od konce září do začátku října. Okolní teplota se pohybuje od záporných do +5 stupňů. Proto má ochrana proti klíšťatům nízkou účinnost. Roztoči padají z dospělých včel, které již zkonzumovaly dostatečné množství hemolymfy a tím oslabily budoucí vychovatele plodů.

Je také nutné vzít v úvahu, že roztoči mají několik generací. A poslední z nich se objevuje na začátku podzimu. S nástupem prvního chladného počasí lezou mladí roztoči mezi segmenty přepážek břicha včely, kam se při ošetřování úlu nedostanou žádnými přípravky.

Ve včelstvech, která jsou od jara roztoči, dochází k rozvoji parazitů tak rychle, že jim na konci teplého období žádné léky nepomohou.

To má stejný výsledek – včely opouštějí své úly. Navíc ve standardních konstrukcích bez palet není možné zjistit skutečnou příčinu pádu – neexistuje způsob, jak spočítat počet padlých roztočů.

Infekce a viry

Virové infekce stále nejsou dobře pochopeny. Pokud se virus vyskytuje v latentní formě, je extrémně obtížné jej diagnostikovat.
Mezi nemoci, které mohou ovlivnit životaschopnost včelstev a vést k jejich letu, patří:

Virus deformovaných křídel, který se vyvíjí během suchého léta. Na podzim postižený hmyz hromadně hyne. Shromáždění z tohoto důvodu naznačují těla mrtvých včel s charakteristickými příznaky infekce, která se nacházejí v blízkosti úlů. Virus deformovaného křídla tvoří až 30 % všech letů.

Melanóza, která postihuje královny, včely a trubce, se tajně vyskytuje v létě. Jak se mění počasí, nemoc postupuje.

Takzvaná „genetická letalita“ je málo prozkoumané onemocnění plodů způsobené příbuzenským křížením včel. Postižený plod se vzhledově neliší od plodu zdravého, ale zabírá od 30 do 70 % všech buněk. Genetické selhání lze zjistit pouze při otevření víčka – buňka obsahuje deformovanou larvu naplněnou bílou neprůhlednou tekutinou bez zápachu.

Problematické včelstvo lze poznat podle špatné výkonnosti při medobraní a nepřítomnosti mladých včel v druhé polovině aktivní sezóny.

Zneužívání cukrového sirupu

Samotné zpracování velkých porcí sirupu nemá vliv na životnost hmyzu. Zde je ale důležité vzít v úvahu, že dostatečný přísun pylu je zásadní.

Důležité je také načasování krmení. Med vyrobený ze sirupu musí dozrát a být včas uzavřen. To znamená, že hodně záleží na teplotě vzduchu a přítomnosti pylu v přírodě.

Navíc hmyz z podzimní generace může začít vylučovat vosk. Voskové žlázy díky nedostatku pylu pracují z tukových zásob určených k přezimování. Včely velmi zeslábnou a umírají ihned po dokončení zpracování cukrového sirupu.

Z toho vyplývá, že včelí hnízda by se neměla přikrmovat od konce září, kdy rostliny již nekvetou. Jinak hmyz spotřebuje většinu rezervních látek uložených na zimu a následně odletí.

Doporučené termíny vydání jsou nejpozději do třetí desítky srpnových dnů. Zároveň ve velkých dávkách.

Zlaté pravidlo každého včelaře: krmit včely výhradně v teplém období, kdy jsou hltanové žlázy hmyzu ještě schopny aktivně pracovat a obohacovat krmení o všechny potřebné enzymy.

Špatná děloha

„Královna“ je středem včelího úlu, který zajišťuje rovnováhu a harmonický rozvoj rodiny.

Zastavení ovipozice je vždy doprovázeno poklesem množství děložní substance. A to je jakýsi signál potíží, který vždy vede k posunu rovnováhy ve prospěch dospělých včel.

• Dělnice se postupně mění v polypóry, protože kvůli nedostatku plnohodnotných vajíček a mladých larev nemohou klást královny buňky.
• Začíná konfrontace mezi houbou tinder a podřadnou „královnou“. Děloha je vypuzena nebo zničena. Ani její přítomnost v úlu ale nezachrání před úletem – některé ze včel uhynou, jiné se spojí se včelstvy s mladými matkami.

Včasná výměna starých „královen“ je vysoce účinnou metodou v boji proti polypórům, varroa a abnormálnímu páření.

Silné argumenty ve prospěch tohoto:

• Ukončení snášky dva týdny před plánovaným termínem. Je pozorován u „královen“ ve věku dvou let.
• Výrazné snížení objemu kladení vajec. Ve třetím roce života snese královna po hlavním odběru medu 2,5krát méně vajec než v prvním roce.
• Snížení množství vylučovaného sputa s věkem.
• Snížení počtu včelích jedinců vylíhnutých včelstvem a zvýšení počtu trubců, jak královna stárne.

Černá plástev

Nekvalitní staré plásty jsou malých rozměrů. Larva v příliš těsné buňce se vyvine v malého a krátkého jedince – dochází k postupné degeneraci.

Touha zachovat populaci je základem biologie včely medonosné. Královna se vždy snaží zasít na novou, čistou zemi. Úl, ve kterém není možné vychovat celou generaci, nemá v očích hmyzu žádnou cenu. K takovému hnízdu mají přirozenou averzi.

Přítomnost zčernalých plástů je jedním z faktorů, který spolu s dalšími důvody může vyvolat shromáždění.

Teplý podzim

Abnormálně teplý podzim znamená denní teploty vzduchu v září od +20 do +30 stupňů.

Hmyz aktivně létá, využívá všechny rezervní látky uložené v těle a rychle se opotřebovává. Za toto období zpravidla neexistuje přirozený úplatek. V důsledku toho se rodiny oslabují a dochází k masivnímu úmrtí dospělých. Může dojít ke schůzce.

Vliv medovice

Suché léto vždy znamená zvýšené riziko nárůstu medovice v přírodě. Nedostatek kvetoucích rostlin nutí létající včely hledat jiné zdroje úplatků.

I v létě je medovicový med nejhorší potravinou. Toto krmivo obsahuje hodně minerálních solí, dusíkatých nečistot a dextrinů. Při jeho konzumaci se u včel vyvine toxikóza doprovázená těžkým průjmem.

Negativní vliv medovicového medu se projevuje narušením snášky vajec, snížením délky života a postupným slábnutím hnízda.

O síle včelích rodin

Nejprve bych rád poznamenal, že nalétávají včelstva, ve kterých bylo do září mnoho dospělých jedinců. To není totéž jako síla hnízda v jeho klasickém smyslu.

Včely bohužel nemají ID. Okem nemůže včelař určit, kdo přesně úl plní – podzimní nebo letní generace, která brzy přirozeně zanikne.

Známky shromáždění tak údajně silného včelstva:

• nepřítomnost smrti;
• nedotčené zásoby potravin;
• někdy zůstává královna obklopena malým počtem včel.

Skutečně silné hnízdo ničí bohatá letní úroda pylu a nektaru, zvláště pokud hmyz pracuje na slunečnicích. Takový úl produkuje hodně medu. Včelařovi se v tomto případě jen zdá, že včelstva odletěla.

Podzimní snůška totiž počet dělníků odcházejících přirozeně nepokryla. Včelstva do podzimu zeslábla a uhynula.

Co dělat?

Aby se zabránilo rally, musí být přijata následující opatření:

• Ihned po ukončení úplatku (nejpozději do dvou až tří dnů) jsou všechna hnízda krmena 50% cukrovým sirupem. Množství krmení se vypočítá na základě hmotnosti hmyzu. Například asi 20 kg včel sedí na 435 rámcích o rozměrech 300 x 5 mm. V sirupu budou potřebovat desetinu své váhy, tedy 500 ml.
• Pokud se úplatky zastaví do prvních deseti srpnových dnů, odčerpá se komerční med, odstraní se přebytečné rámky, nainstalují se pásy proti roztočům a každý druhý den se krmí sirupem s očekáváním, že začátkem podzimu by měl mít každý úl při minimálně 20 kg medu. Výroba probíhá v poměru 1:1, to znamená, že na každý kilogram medu potřebujete kilogram cukru (ne sirupu).
• V druhé polovině aktivní sezóny jsou vyměněny všechny málo produktivní matky. Začátkem příštího jara vstoupí na vrchol produkce vajec (v 7-8 měsících života).
• Černé a tmavě hnědé plásty jsou z úlů odstraněny ihned po odčerpání medu.
• Opatření proti klíšťatům jsou prováděna po celou sezónu. K tomuto účelu se nejlépe hodí použití různých aromatických látek. Aroma oleje v množství 15 kapek se nakapávají na kus sololitu. Poté se deska položí na rámy, přesně ve středu hnízda. Po dvou dnech se vůně změní. Vhodné jsou i bylinky, které silně voní: svazky máty peprné, tymián, květy měsíčku, třesavka, větvičky pelyňku, stonky domácích rajčat.

Všechna výše uvedená opatření poskytují komplexní účinek, který nám umožňuje vyhnout se nejen podzimnímu letu, ale také nevysvětlitelnému oslabení hnízd během zimování.