Šíření brusinky
Z francouzštiny: Un kliukva majestueux.
Mylně připisováno francouzskému spisovateli Alexandru Dumasovi Otci (1802–1870), který si do svých poznámek z cesty do Ruska údajně napsal, že kdysi odpočíval po únavné cestě „ve stínu rozšiřujících se brusinek“.
Ale A. Dumas s tímto výrazem nemá nic společného a v jeho příbězích o cestách po Rusku, stejně jako v románu z ruského života „Maitre d’armes“, nejsou tato slova ani jiné hrubé překrucování skutečnosti. o ruském životě obecně.
Ve skutečnosti se tato fráze zrodila v samotném Rusku jako parodie na absurdní představy cizinců o Rusku. Tato slova poprvé zazněla v roce 1910 z jeviště slavných na počátku XNUMX. století. Petrohradské divadlo parodie a satiry „Curved Mirror“ (ve kterém se zrodilo další populární slovo. cm. Wampuka). V repertoáru divadla byla parodická hra s názvem „Láska ruského kozáka. Senzační francouzské drama s vraždou a vyvlastněním ze života skutečných ruských farmářů v jednom dějství s úvodem. Adaptace slavného ruského románu B. Geyera.“ Nejednalo se samozřejmě o „francouzskou hru“, ale o její parodii v podání Borise Fedoroviče Geyera (1879-1916).
Hra zobrazovala jisté „francouzské dramatiky Romaina a Latuka“, jak navrhují řediteli francouzského divadla drama odehrávající se „v centrálním departementu Ruska, poblíž Svatého Pižma na břehu Volhy“. Zápletka je jednoduchá: chtějí donutit hrdinku hry, dívku Aksenku, aby se provdala za kozáka, a dívka předem lituje odloučení od svého milovaného Ivana a vzpomíná, jak s ním seděla pod „rozložitými větvemi sto let stará brusinka.“
Tak se zrodil tento slavný výraz, který se téměř okamžitě stal populárním ve zkrácené verzi – „roztírání brusinkou“ – jako společné podstatné jméno pro nejrůznější absurdní vynálezy.
K popularitě výrazu přispěly také četné komické básně, napodobeniny atd., napsané podle této hry. Byly to parodie na klišé a nastrčené představy cizinců o Rusku. Například tyto „francouzské básně“ od „cizího“ básníka:
Sous Gotge d’un kliukva Etait assise une devouchka. Son nom ctait Marie, Mais dans sa froide patrie On l’appclait Machka.
Překlad: „Ve stínu brusinkového stromu seděla dívka, která se jmenovala Maria, ale ve své chladné vlasti se jmenovala Máša.“
Alegoricky: o všemožných absurdních vynálezech, stejně jako o fantastických, falešných představách cizinců o Rusku (ironicky).
Encyklopedický slovník okřídlených slov a výrazů. — M.: „Locked-Press“. Vadim Serov. 2003.
- Nebeské propasti se otevřely
- Muckrakers
užitečný
Podívejte se, co je „Spreading cranberry“ v jiných slovnících:
- Šíření brusinky – (nebo pod šířící se brusinka, šířící se brusinka, někdy jen brusinka) idiomatický výraz označující výmysly, falešné stereotypy, zkreslené představy, absurdní a absurdní výmysly. Výraz je obvykle používán sarkasticky. . Wikipedie
- šíření brusinky – beletrie, bajka Slovník ruských synonym. šíření brusinka podstatné jméno, počet synonym: 3 • beletrie (44) • . Slovník synonym
- ŠÍŘENÍ BRUSINKY – co co? nepravděpodobný, absurdní vynález, bajka. To znamená, že kdo l. hlásí jako jistou skutečnost něco (p), co je zcela v rozporu s realitou, obvykle prozrazující něčí neznalost, nedostatek znalostí o něčem. Mluveno s ironií. . Frazeologický slovník ruského jazyka
- Šíření brusinky — Mluvte. Žehlička. O co jde? naprosto nepravděpodobné, fiktivní. FSRY, 199; BMS 1998, 265; ZS 1996, 335, 378 . Velký slovník ruských rčení
- Šíření brusinky – Žehlička. Bajka, fikce; cokoli, co postrádá věrohodnost. Výraz parodického původu, zesměšňující anekdotické zobrazení ruského života. Pochází z příběhu o Rusku, ve kterém špatně informovaný autor píše, že seděl ve stínu. . Frazeologický slovník ruského spisovného jazyka
- šíření brusinky – ironický. bajka, fikce, něco, co postrádá důvěryhodnost. Výraz je parodického původu: zesměšňuje anekdotické zobrazení ruského života. Pochází z příběhu o Rusku, ve kterém špatně informovaný autor píše, že . . Adresář frazeologie
- šíření brusinky — vtipkování. O co jde? absurdně nevěrohodné. Slovník mnoha výrazů
- KLÍČE – BRUSINKY, brusinky, mnoho. ne, samice Rostlina s červenými kyselými bobulemi, rostoucí v severních zeměpisných šířkách v bažinách. || shromážděné Bobule této rostliny. Sněhová brusinka. Červená jako brusinka. ❖ To je brusinka! (prostá fam.) zvolání pro nepříjemné . . Ušakovův vysvětlující slovník
- KLÍČE – CRANBERRY, manželky. Rodina plazivých bahenních keřů. brusinky s červenými kyselými bobulemi, stejně jako jeho bobule. K. zasněžená. • To je brusinka! (prosté) zvolání překvapení při nepříjemném překvapení. Šíření brusinek (ironicky), o čem to je. . Ozhegovův výkladový slovník
- šíření – Šíření brusinky je komické označení pro bajky, nepravděpodobnosti prozrazující naprostou neznalost tématu [pocházelo z popisu Ruska, v němž povrchní francouzský autor píše, že seděl ve stínu majestátní brusinky sur l ombre d un. . . Frazeologický slovník ruského jazyka
- Zpětná vazba: Technická podpora, Reklama na webu
- Cestování
Export slovníků na stránky vytvořené v PHP
- Označte text a sdílejteHledat ve stejném slovníkuHledat synonyma
- Hledejte ve všech slovnících
- Hledejte v překladech
- Hledejte na internetu Hledejte ve stejné kategorii
Sdílejte odkaz ke zvýraznění
Přímý odkaz:
. Klikněte pravým tlačítkem a vyberte “Kopírovat odkaz”
V ruštině je jeden hezký frazeologický výraz, který všichni moc dobře známe, víme, co znamená a sami ho používáme, ale. odkud se vzal. proč zrovna to. pes to pochopí , o čemž mnozí z nás nikdy nepřemýšleli. No, uhodli jste, co přesně myslím? Ano, naprosto správně, výraz je „KLÍČE“.
. pokud někdo opravdu neví, co to je, trochu to vysvětlím. Je jasné, že nebudu mluvit o bobulích, protože „brusinky“ je termín, který označuje nejstereotypnější představy cizinců o nás, o Rusech. I když si myslím, že sem lze zařadit i zbytek našich slovanských bratrů. Jsme pro ně všichni stejní.
Za prvé, takových „brusinek“ je v kině spousta, zejména ve filmech z 90. let a počátku 00. století. ale hry jsou jim jen stěží podřadné.
Vezměme si například hru Alpha Protocol, kdy jsme během mise v Moskvě dostali jako výbavu klobouk s klapkami na uši.
Výraz “Cranberry„z jiného výrazu „rozšiřování/rozšiřování brusinky“, což je zase oxymoron, jako je suchá voda nebo horký sníh, protože brusinka je sama o sobě nízko rostoucí keřová rostlina a nemůže se šířit a šířit
Těžko říct, kdo jako první zmínil tento výraz, na internetu jsem našel několik možností.
Například se předpokládá, že se tento výraz poprvé objevil v parodii francouzského melodramatu – hře ruského dramatika přelomu 19.-20. století Borise Fedoroviče Geyera s názvem „Láska ruského kozáka. Senzační francouzské drama s vraždou a vyvlastněním ze života skutečných ruských farmářů v jednom dějství s úvodem«
Fuj. to je jméno, co!? Ano ano! To je vše, co se teď jmenovalo! Hra zesměšňovala západoevropská literární klišé zvláštní představou o ruském životě. Děj se scvrkl do toho, že hlavní hrdinové, francouzští dramatičtí herci Romain a Latuk, složili drama, ve kterém je chudá ruská dívka Aksenka, donucená provdat se za nenáviděného kozáka, odloučena od svého milovaného Ivana a vzpomíná, jak trávili čas „pod rozložité větve stoleté brusinky.” Ačkoli se říká, že Boris Fedorovič dal tomuto výrazu pouze literární podobu, ale z úst lidí to bylo slyšet již dlouho.
Tento výraz je také mylně připisován francouzskému spisovateli Alexandru Dumasovi Otci, který jej údajně používal ve svých poznámkách o Rusku, kde psal, že po únavné cestě odpočíval „ve stínu rozšiřujících se brusinek“.
Alexandre Dumas – otec
Ale Dumas s tímto výrazem nemá nic společného, a to jak ve svých příbězích o cestách po Rusku, tak i v románu z ruského života “Maitre d’armes“, neexistují ani tato slova, ani žádné jiné hrubé zkreslení reality ruského života obecně. Tato teorie vzešla z omylu Leona Davidoviče Trockého, který ve svém článku z roku 1908 „Proletariát a ruská revoluce“ připsal tento výraz Eugenu Sueovi nebo Otci Dumasovi.
Daniel Defoe je také považován za primární zdroj výrazu – v románu „Další dobrodružství Robinsona Crusoe, která tvoří druhou a poslední část jeho života, a fascinující příběh o jeho cestách ve třech částech světa, který napsal sám„. stromy a klacky, co jsou to za jména. obecně se tam hrdina po dalším ztroskotání vydal na nucenou cestu z JV na SZ, prošel mimo jiné krajem opilých medvědů. v klapkách do uší a balalajkách, kde jsem se pod baldachýnem rozhodl ochutnat stejné brusinky a popíjet alkohol ředěný sněhem ve společnosti místních dam.
Autor dokonce zmiňuje Leonida Utesova, který ve své válečné písni „baron von der Pschick“ zpíval tyto řádky:
Křičel do rádia, že je v Leningradu,
Jí slaninu jako na přehlídce,
Co jí a pije, a podává slaninu
Pod rozložitou brusinkou je muž.
“Baron von der Pschick” – Leonid Utesov
Ne, no, to poslední už je nesmysl. Ne samozřejmě píseň, ale prohlášení, že výraz o brusinkách pochází od ní. Koneckonců, jak jsme už pochopili, zaznělo to mnohem dříve, než to vyslovil Leonid Osipovič. A je tu další bod. v angličtině neexistuje samostatné slovo pro kalinu kvůli podobnosti zralých bobulí této rostliny s odpovídajícími plody, UPOZORNĚNÍ, brusinky! Podle slovníku nějakého cizího chlapíka první písemná zmínka o výrazu „highbush brusinka“se datuje do roku 1805. A znamená vysoké nebo “rozložité”, košaté brusinky. Takže možná tady to všechno začalo? Kdo ví. Možná jsou to nejzákladnější verze původu pojmu „brusinka“, nacházejí se především ve všech možných zdrojích informací. Nejznámějšími atributy brusinek lze snad nazvat Balalaika, Vodka, klobouk Ushanka, Matryoshka, Kalash. a konkrétně 47., komorovaný za 7.62! KGB, samozřejmě, Srp a Kladivo, Gorbačov, červené a červené vlajky. na stejnou hromadu můžete nacpat i. třeba brambory!
A ačkoli je to spíše záležitost Bělorusů, tam, na druhé straně Země, jim to obvykle nevadí. Vzpomeňte si, jak v GTA 4 ruský bandita Vlad pronesl svou slavnou větu „Proč musíte jíst zelí, když máte brambory?“. Přesně tak. No, tohle asi stačí. to jsou jen ty nejzákladnější z hlavních atributů!
No, to jsou koláče. s BRUSINKOU! Mimochodem, existuje i video verze tohoto textu, pokud jste líní číst, můžete si ji poslechnout
