Prasata chováme na minifarmě i doma (vzdálenost cca 7 km).
Po erysipelu bylo provedeno očkování. Skvrny zmizely (jako obvykle po vakcinaci), ale největší parta prasat (8 měsíců) začala odmítat potravu, hrabat se do slámy, tělesná teplota 35,4-35,6 +-. Po 4-5 dnech začali umírat, byly případy, kdy prase uhynulo v noci, i když přes den žralo a chovalo se normálně. Poté, co všechna prasata v oddělení uhynula, totéž se opakovalo v dalším oddělení, kde byla prasata 7 měsíců a tak postupně až do oddělení s 2měsíčními selaty.
Všechny naše oddíly jsou umístěny jeden po druhém. Člověk, který uklízí, trakař, hábit – jeden, tedy pokud dojde k infekci, okamžitě by se rozšířila do všech oddílů, ale prasata onemocní od dospělých po malá.
Příznaky všichni mají stejné: pokles teploty, odmítání krmení, prase mrzne (modré uši a nos – může být způsobeno dlouhým půstem), z jedné várky 10 kusů jedno uhynulé prase krvácelo z nosu.
Některá prasata mají také horečku v zadních nohách při chůzi, prase je jakoby neovládá, nohy se neohýbají + tělo se mírně kroutí ze zadních nohou. Později to přejde a prase normálně chodí.
Charakteristickým bodem je, že prasata byla nemocná od nejstaršího po nejmenší (2 měsíce), ale byla také umístěna v odděleních v následujícím pořadí. Největší prase v kupé začalo onemocnět. Stalo se, že v kupé, kde ještě nebyly žádné takové příznaky, bylo ráno několik mrtvol a pak zbytek začal onemocnět, ale někteří zemřeli okamžitě, zatímco jiným to trvalo až 8 dní +-.
Co se nestalo: průjem, výtok z úst, zvýšená teplota (možná to bylo v prvních hodinách nemoci a pak prudce kleslo, ale nepozorovali jsme).
Jídlo bylo svinstvo, krmná směs, v průběhu nemoci to vyměnili za jinou krmnou směs, ale nepomohlo to.
Měsíc předtím je krmili bramborami a vařili je, ale v průběhu nemoci u zvířat chyběli.
Z jatek byl přivezen pouze hovězí odpad a uvařen se solí, zkrmován pro zvýšení chuti k jídlu (krmíme tak již více než 3 roky), dva týdny před nástupem erysipelu jsme přišli o oddělení prasat otravou s stol. sůl (pracovníci ji nesprávně krmili). Když prasata zemřela, přestali jim dávat kishmany.
Tři různí veterináři pokrčí rameny. Byla tam komise z okolí – přinesli jim zdechliny s hlavami a vnitřnostmi, není mor a také krčí rameny. Všichni jsou z té nízké teploty otupělí, protože s infekcemi by byla vysoká.
Všechna prasata byla očkována proti erysipelu podle potřeby do dvou měsíců (o něco dříve), to znamená, že by neměly mít takové následky z erysipelu (jak nám bylo řečeno), protože by měla mít imunitu. Jeden z veterinářů pracuje na velkochovu prasat, pokud by se jednalo o vážnou nemoc, přinesl by si ji od nás na farmu, protože má jen jeden hábit, ale nestalo se tak.
Jedno prase mělo na hřbetě blízko krku velkou, dlouhou tmavě fialovou skvrnu (nezmizí po stisknutí), ale to může být způsobeno tím, že jiné prase leželo. Doma měla prasnice několik dní na krku tmavě fialovou skvrnu (jako od škrtidla), ale možná si mohla i lehnout.
Tyto barevné skvrny se objevují na břiše prasat, když umírají, ale bylo mi řečeno, že takové skvrny se objevují vždy, když tělo zemře.
U prasat jsou zanícené lymfatické uzliny, orgány a střeva normální.
Vstříkli vakcínu proti erysipelu (když začal samotný erysipel), poté, když se smrt prasat nezastavila, enrofloxacin, některá další antibiotika, syrovátka, kofein pro udržení tonusu atd. Chuť k jídlu se nikdy neobjevila.
Za tři dny doma uhynula prasnice, teplota jí skákala a pak 35,6, za den uhynul kanec.
O měsíční selata je doma velká starost a ještě jedna prasnice zbyla, na farmě zůstalo pár 2měsíčních selat, která ale nejspíš nepřežijí. Plánujeme ošetřit celou budovu a okolí, ale nevíme, co dezinfikovat.
Pokud se na farmě živili dělníci (pak je začali pečlivě kontrolovat), doma se živíme sami.
Co by to mohlo být? Prosím o radu jak uchovat malá selata? Bojíme se, že to začne sekat i je.
Prasata nezůstala prakticky žádná ((
SELA / SELATA / ONEMOCNĚNÍ / NEMOCI / PATOANATOMICKÉ ZMĚNY / STREPTOKOKÓZA / STREPTOKOKÓZA / VOLVUS / INVERZE STŘEV / MYKOTOXIKÓZA / MYKOTOXIKÓZA / HYPOVITAMINÓZA E / HYPOVITAMINÓZA E / HYPOSISEPOV
Abstrakt vědeckého článku o veterinárních vědách, autor vědecké práce – Victoria Igorevna Balabanova, Anatoly Alekseevich Kudryashov
Účelem práce je pitvou zjistit patologické změny při střevním volvulu u selat ve výkrmových skupinách, umožňující odlišit toto onemocnění s vyloučením jiných onemocnění vedoucích k náhlému úhynu. Pro dosažení cíle provedli autoři v letech 2016-2018 pitvu 134 selat, z toho 45 selat náhle uhynulých, z výkrmových skupin na prasečích farmách řady zemědělských podniků. Na základě výsledků pitvy a dalších laboratorních vyšetření byla diagnostikována onemocnění, která sloužila jako hlavní příčina úmrtí, zejména náhlá (akutní). Nejčastějšími příčinami úmrtí ze všech pitvaných selat ve výkrmových skupinách byly streptokokóza 26,1 %, střevní volvulus 15,7 % a mykotoxikóza hypovitaminóza E 14,2 %. Pitva selat z výkrmových skupin umožnila identifikovat onemocnění, která byla hlavní příčinou jejich náhlého úhynu: streptokokóza, mykotoxikóza, žaludeční vřed, střevní volvulus, ulcerózní urocystitida. Nejčastějšími příčinami náhlého úhynu pitvaných selat byly střevní volvulus 46,7 %, streptokokóza 24,4 %, mykotoxikóza hypovitaminóza E a žaludeční vřed -11,1 % (obě onemocnění). Když byla střeva torzována, ve skutečnosti objevili inverzi o 180 nebo 360 stupňů kolem mezenteria a silné otoky. Střevní stěna měla tmavě červenou nebo třešňovou barvu v důsledku žilní stagnace a infarktu obaleného mezenteria a střev. V lumen střeva je hojnost plynů a kapalného nebo zkapalněného červeného obsahu. V místě volvulu u kořene mezenteria se nacházel anemický škrtící pruh.
i Už vás nebaví bannery? Reklamu můžete vždy vypnout.
Podobná témata vědeckých prací ve veterinárních vědách, autorem vědecké práce je Victoria Igorevna Balabanova, Anatoly Alekseevich Kudryashov
Srovnávací analýza výsledků pitvy selat ve výkrmových skupinách na dvou průmyslových chovech prasat
Patoanatomické změny u prasat ve výkrmu zjištěné během prohlídky po porážce
Erozivně-ulcerózní urocystitida u selat ve výkrmových skupinách
Patologie srdce u streptokokózy výkrmových selat
Příčiny úhynu králíků a činčil dle oddílových údajů
i Nemůžete najít, co potřebujete? Vyzkoušejte službu výběru literatury.
i Už vás nebaví bannery? Reklamu můžete vždy vypnout.
Střevní inverze a další výkrm selat důvody náhlého úhynu
Cílem práce bylo zjistit patoanatomické změny střevní inverze u skupin ve výkrmu selat, umožňující odlišit toto onemocnění s vyloučením jiných onemocnění, které vedly k náhlému úhynu. Autoři provedli pitvu 134 skupin ve výkrmu selat včetně 45 hlav, které náhle spadly na prasečí farmy v letech 2016-2018, aby bylo dosaženo cíle. Nemoci, které byly hlavní příčinou smrti, byly diagnostikovány pitvou a dalšími laboratorními studiemi. Nejčastějšími příčinami úmrtí u všech selat ve výkrmu pitvou byla streptokokóza 26 %, inverze střeva -1 % a mykotoxikóza hypovitaminóza E 15,7 %. Pitva ve výkrmu selat umožnila určit hlavní náhlá úhyn přiměřená onemocnění: streptokokóza, mykotoxikóza, žaludeční vředy, střevní inverze, ulcerózní urocystitida. Nejčastějšími příčinami úmrtí u všech selat ve výkrmu pitvou byla inverze střev 14,2 %, streptokokóza 46,7 %, mykotoxikóza hypovitaminóza E a žaludeční vřed -24,4 %o (obě onemocnění). Pokud byla založena střevní inverze, byla to inverze kolem mezenteria o 11,1 nebo 180 stupňů a silné nadýmání. Střevní stěna byla tmavě červená nebo třešňová z důvodu žilní stagnace a inverzního mezenteria a infarktu střev. V lumen střeva byl plyn a kapalný nebo zkapalněný červený obsah. Anemický škrtící pás byl v místě inverze blízko kořene mezenteria.
Text vědecké práce na téma “Střevní volvulus a jiné příčiny náhlého úhynu ve výkrmu selat”
Klíčová slova: selata, nemoci, patologické změny, streptokokóza, střevní volvulus, mykotoxikóza, hypovitaminóza E
Klíčová slova: selata, nemoci, patoanatomické změny, streptokokóza, střevní inverze, mykotoxikóza, hypovitaminóza E
Balabanova V.I., Kudrjašov A.A.
VOLZE A JINÉ PŘÍČINY NÁHLÉ SMRTI
INVERZE STŘEV A JINÝ VÝKRM SELA PŘÍČINY NÁHLÉHO ÚMRTÍ
Federální státní rozpočtová vzdělávací instituce vysokoškolského vzdělávání “St. Petersburg State Academy of Veterinary Medicine”
Adresa: 196084, Rusko, St. Petersburg, Chernigovskaya ul., 5. Tel. 8 (812) 388-13-78
Saint-Petersburg State Academy of Veterinary Medicine, Federal State Budget Institution of Higher Professional Education Adresa: 196084, Russia, Saint-Petersburg, Chernigovskaya st., 5. Tel. +7 812 388-13-78
Balabanova Victoria Igorevna, Ph.D. Sc., docent, odd. patologická anatomie a soudní veterinární lékařství
Balabanova Victoria I., PhD z veterinárních věd, docentka patologické anatomie
a soudního veterinárního lékařství odd.
Kudrjašov Anatolij Alekseevič, Dr. Sc., prof., přednosta. Ústav patologické anatomie
a soudní veterinární lékařství
Kudriashov Anatoliy A., doktor veterinárních věd, profesor, vedoucí patologické anatomie a soudního lékařství
Anotace. Účelem práce je pitvou zjistit patologické změny při střevním volvulu u selat ve výkrmových skupinách, umožňující odlišit toto onemocnění s vyloučením jiných onemocnění vedoucích k náhlému úhynu. Pro dosažení cíle provedli autoři v letech 2016-2018 pitvu 134 selat, z toho 45 selat náhle uhynulých, z výkrmových skupin na prasečích farmách řady zemědělských podniků. Na základě výsledků pitvy a dalších laboratorních vyšetření byla diagnostikována onemocnění, která sloužila jako hlavní příčina úmrtí, zejména náhlá (akutní). Nejčastějšími příčinami úmrtí u všech pitvaných selat ve výkrmových skupinách byly streptokokóza – 26,1 %, střevní volvulus – 15,7 % a mykotoxikóza – hypovitaminóza E – 14,2 %. Pitva selat z výkrmových skupin umožnila identifikovat onemocnění, která byla hlavní příčinou jejich náhlého úhynu: streptokokóza, mykotoxikóza, žaludeční vřed, střevní volvulus, ulcerózní urocystitida. Nejčastějšími příčinami náhlého úhynu pitvaných selat byly střevní volvulus – 46,7 %, streptokokóza – 24,4 %, mykotoxikóza – hypovitaminóza E a žaludeční vřed – 11,1 % (obě onemocnění). Když byla střeva torzována, ve skutečnosti objevili inverzi o 180 nebo 360 stupňů kolem mezenteria a silné otoky. Střevní stěna měla tmavě červenou nebo třešňovou barvu v důsledku žilní stagnace a infarktu obaleného mezenteria a střev. V lumen střeva je hojnost plynů a kapalného nebo zkapalněného červeného obsahu. V místě volvulu u kořene mezenteria se nacházel anemický škrtící pruh. Souhrn. Cílem práce bylo zjistit patoanatomické změny střevní inverze u skupin ve výkrmu selat, umožňující odlišit toto onemocnění s vyloučením jiných onemocnění, které vedly k náhlému úhynu. Autoři provedli pitvu 134 skupin ve výkrmu selat včetně 45 hlav, které náhle spadly na prasečí farmy v letech 2016-2018, aby bylo dosaženo cíle. Nemoci, které byly hlavní příčinou smrti, byly diagnostikovány pitvou a dalšími laboratorními studiemi. Nejčastějšími příčinami úmrtí u všech selat ve výkrmu pitvou byla streptokokóza – 26 %, inverze střeva -1 % a mykotoxikóza – hypovitaminóza E – 15,7 %. Pitva ve výkrmu selat umožnila určit hlavní náhlá úhyn přiměřená onemocnění: streptokokóza, mykotoxikóza, žaludeční vředy, střevní inverze, ulcerózní urocystitida. Nejčastějšími příčinami úhynu všech selat ve výkrmu pitev byla střevní inverze – 14,2 %, streptokokóza – 46,7 %, mykotoxikóza – hypovitaminóza E a žaludeční vřed -24,4 % (obě onemocnění). Pokud byla založena střevní inverze, byla to inverze kolem mezenteria o 11,1 nebo 180 stupňů a silné nadýmání. Střevní stěna byla tmavě červená nebo třešňová z důvodu žilní stagnace a inverzního mezenteria a infarktu střev. V lumen střeva byl plyn a kapalný nebo zkapalněný červený obsah. Anemický škrtící pás byl v místě inverze blízko kořene mezenteria.
V posledních letech byl v Rusku, navzdory obtížné epizootické situaci ohledně afrického moru prasat, zaznamenán nárůst populace prasat. Na konci roku 2016 to tedy bylo 22,028 milionu hlav, na konci
2017 – 23,279 milionu kusů [4], což překračuje podobné číslo 17,1 milionu kusů k 01.08.2010. XNUMX. XNUMX (oficiální web www.arriah.ru). S nárůstem počtu prasat roste význam veterinárních opatření pro bezpečnost prasat.
Vya, včetně rychlé diagnostiky nemocí. Prasečí farmy často utrpí velké ztráty úhynem selat. Ztráty jsou zvláště velké, když starší selata zemřou během výkrmu v důsledku nenávratně ztracených nákladů na chov těchto zvířat. K úhynu selat ve výkrmu dochází často z pohledu personálu náhle a bez příčiny. V takových situacích se jeví jako nejvhodnější zjistit příčinu smrti patologickým vyšetřením. Z pitevní praxe autorů vyplývá, že přímou příčinou náhlé (akutní) smrti je v naprosté většině případů akutní srdeční a (nebo) plicní selhání. Tento závěr je v souladu s názory zahraničních autorů, kteří vysvětlují náhlý úhyn prasat akutním srdečním selháním v důsledku nekrózy srdečního svalu při prasečím stresovém syndromu a dalších onemocněních [7, 11]. Zjištění základní příčiny, tedy diagnostika nemocí, nozologických jednotek, které vedly k srdečnímu či plicnímu selhání, vedoucímu k náhlé smrti, se stává při pitvě maximálním úkolem. Pitva umožňuje identifikovat patologicko-anatomické změny typické pro jednotlivá onemocnění a získat objektivní data pro jejich odlišení. Často je primární příčinou smrti prasat střevní volvulus [6]. Střevní volvulus u prasat je jedním z dlouho známých typů neinfekční střevní patologie. V minulých letech byl střevní volvulus u prasat poměrně vzácný. Guti-ra F., Marek I. [2] na základě publikací z počátku 20. století uvádějí pouze ojedinělé případy onemocnění; Dobin M.A. a Epstein Yu.F. [3] uvádějí 2,3 % střevního volvulu jako příčinu smrti u několika stovek starších selat a dospělých prasat, která pitvali v letech 1951-1959 v recyklačním závodě v Leningradu. Moderní publikace uvádějí střevní volvulus jako častou příčinu smrti selat [6]. Účelem práce je zjištění prostřednictvím pitvy
patologické změny během střevního volvulu u selat ve výkrmových skupinách, což umožňuje odlišit toto onemocnění s vyloučením jiných onemocnění, které vedly k náhlému úhynu. Pro dosažení cíle provedli autoři v letech 2016-2018 pitvy 134 selat z výkrmových skupin na prasečích farmách v řadě regionů evropské části Ruské federace. Mezi vypreparovanými selaty bylo 45 zvířat, která, soudě podle anamnézy, náhle uhynula. Na základě výsledků pitvy a dalších laboratorních vyšetření byla diagnostikována řada onemocnění, včetně těch, které způsobily náhlou (akutní) smrt. Mezi nimi bylo 21 selat, která uhynula na střevní volvulus. Účelem publikace je seznámit čtenáře s výsledky studie a zejména ukázat charakteristické patologické a anatomické změny u některých onemocnění vedoucí k náhlému úhynu jako pomůcka pro zlepšení diagnostiky a diferenciální diagnostiky chorob prasat.
Materiály a metody
Předmětem a materiálem studie bylo 134 selat z výkrmových skupin na prasečích farmách, kde autoři společně s farmářskými specialisty provedli pitvu. Soudě podle anamnestických údajů ze 134 hlav 45 spadlo náhle. To znamená, že buď sele, které předtím vypadalo zdravě, bylo nalezeno mrtvé při prohlídce dobytka, nebo byly příznaky nemoci zaznamenány několik hodin před smrtí. Při pitvě byla použita metoda „úplného vykuchání“ G.V. Shora. Pro bakteriologické vyšetření na streptokokózu byly odebrány lymfatické uzliny, srdce a exsudát ze srdečního vaku od 7 selat s patologickými a anatomickými změnami charakteristickými pro streptokokózu. Pro PCR testování na cirkovirus byly lymfatické uzliny vybrány ze 2 ze 6 selat s patologickými změnami typickými pro toto onemocnění. Pro histologické vyšetření makroskopických změn v myokardu (streptokokóza, mykotoxikóza-hypovitaminóza E) byly vybrány fragmenty srdce.
tsa a použil je, fixoval je v 10% roztoku neutrálního formaldehydu. Histologické řezy byly připraveny podle standardních metod a obarveny hematoxylinem a eosinem. Vzorky plic byly odebrány 4 selatům uhynulým na bronchopneumonii pro PCR testování na patogeny enzootické pneumonie, chřipky a reprodukčního a respiračního syndromu prasat. Bakteriologické a PCR studie byly provedeny v licencovaných laboratořích.
Výsledky a diskuse
Výsledky bakteriologických a PCR studií
Při bakteriologickém vyšetření byl z patologického materiálu izolován hemolytický streptokok Streptococcus suis v 7 vzorcích, DNA prasečího cirkoviru typu 2 (PCV-2) byla detekována ve 2 vzorcích pomocí PCR a ve vzorcích plic ze 4 nebyly zjištěny případy katarální bronchopneumonie. selata DNA původců enzootické pneumonie
výzkum (prasečí mykoplazmóza), chřipka a reprodukční a respirační syndrom prasat.
Na základě výsledků pitvy, s přihlédnutím k výsledkům bakteriologického vyšetření a výzkumu PCR, byla diagnostikována onemocnění, která byla příčinou úhynu včetně náhlého úhynu selat ve výkrmových skupinách. Výsledky jsou shrnuty v tabulce 1.
Jak ukazují údaje shrnuté v tabulce 1, při pitvě 134 selat ve výkrmových skupinách bylo identifikováno 12 různých onemocnění, která vedla k úmrtí: streptokokóza, cirkovirus, aktinobacillus pleuropneumonie (APP), úplavice, bronchopneumonie, mykotoxikóza – hypovitaminóza E, pleurisy , peritonitida, žaludeční vřed, volvulus, rektální prolaps, ulcerózní urocystitida. Zjištěné „spektrum“ chorob bylo na všech farmách přibližně stejné. Výjimkou byly 2 chovy prasat, kde byl cirkovirus diagnostikován u několika selat.
U 45 selat, která náhle uhynula, bylo jako příčina smrti identifikováno 5 nemocí –
Nemoci, které způsobily úmrtnost, včetně náhlé smrti, selat ve výkrmových skupinách na prasečích farmách
náhle zemřelých % všech otevřených / % náhle zemřelých
Č. Nemoci všech, cíl. číslo, cíl % všech zemřelých s touto nemocí
1 streptokokóza 35 11 31,4 26,1/24,4
