Každý rok v důsledku rozšiřování orné půdy a dalších lidských aktivit mizí z povrchu zemského 10 milionů hektarů lesů a lesních plantáží. To má za následek rychlý pokles biologické rozmanitosti planety.
Toto jsou zjištění zprávy o stavu světových lesů. Připravila ho Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) ve spolupráci s Programem OSN pro životní prostředí (UNEP). Jeho vydání se kryje s Mezinárodním dnem biologické rozmanitosti, který se slaví 22. května.
Odlesňování vede ke ztrátě divoké flóry a fauny
Autoři zprávy poznamenávají, že rychlost odlesňování se za poslední tři desetiletí zpomalila, ale navzdory tomu bylo od roku 1990 ztraceno asi 420 milionů hektarů lesa. Ale jsou to lesy, které tvoří většinu pozemské biodiverzity: 60 tisíc různých druhů rostlin a stromů, 80 procent všech druhů obojživelníků, 75 procent druhů ptáků a 68 procent druhů savců. Mizení lesů vede k zániku mnoha divokých druhů flóry a fauny.
Foto UNESCO
Biosférická rezervace Lubombo v království Eswatini
Zpráva poskytuje přehled lesní biodiverzity a interaktivní mapy světa zvýrazňující lesy bohaté na rostlinný a živočišný život. Více než polovina světových lesů se nachází v pěti zemích: Ruské federaci, Brazílii, Kanadě, USA a Číně.
Podle nejnovějších údajů Světového fondu na ochranu přírody zbývá v Rusku 247 milionů hektarů nedotčených lesů, kterých se člověk nedotkl. Ale mizí tempem více než 1,6 milionu hektarů ročně a toto tempo rychle roste. Pokud ztratíte lesy, nebude již možné obnovit ekosystém jako dříve, říká Dmitrij Gorškov, ředitel Světového fondu na ochranu přírody v Rusku, ale „biologická rozmanitost – tento složitý mechanismus – podporuje život na planetě“.
„Jíme, pijeme a dýcháme, protože tento mechanismus funguje. Uvolňování kyslíku, čištění vody, opylování rostlin jsou součástí většího systému. Přispívají všechna zvířata a rostliny,“ říká Dmitrij Gorškov a lesy zde hrají klíčovou roli.
Čtěte také: OSN poprvé hodnotila stav lesů na Kavkaze a ve střední Asii
FAO poznamenává, že polovina lesních oblastí téměř netrpěla vnějšími vlivy člověka a třetina lesů jsou pralesy, které nepocítily následky lidské činnosti. Mizení lesů však pokračuje, což znamená, že nové oblasti planety přijdou o lesní porost.
„Abychom zvrátili odlesňování a ztrátu biologické rozmanitosti, musíme přehodnotit naše vzorce výroby a spotřeby potravin,“ řekl generální ředitel FAO Qu Dongyu. Vyzval k zachování lesů a obnově vykácených ploch. Snahy v tomto směru již přinesly své ovoce. Největší nárůst chráněných lesních oblastí nastal v listnatých stálezelených lesích, které se typicky vyskytují v tropických oblastech.
Foto UNEP/Barbara Schneider
Lesy tvoří většinu pozemské biodiverzity planety
Lesy poskytují pracovní místa
Odborníci připomínají, že stromy plní ochranné funkce: zabraňují erozi a ztrátě půdy a zmírňují dopady klimatických změn. Lesy navíc lidem poskytují palivo a jídlo. Pro mnohé jsou důležitým zdrojem příjmů.
Lesy tak dnes představují více než 86 milionů zelených pracovních míst. Více než 90 procent ze všech lidí žijících v extrémní chudobě přežívá z divokých lesních produktů. Jen v Latinské Americe závisí na zdraví lesů životy osmi milionů chudých lidí.
Lesy jsou považovány za silné regulátory teploty planety a za normálních podmínek a správného hospodaření mohou pomoci vyřešit problém globálního oteplování. V posledních desetiletích však byly zelené plochy po celém světě nemilosrdně káceny, čímž se klimatická krize prohlubuje. Rusko, jedna z mála zemí s obrovskými zásobami dřeva, nebylo výjimkou. Greenpeace zahájilo petici požadující zastavení kácení divokých lesů v zemi. Jinak bude lidstvo čelit vážným následkům. Rozptýlené třísky – v materiálu Lenta.ru.
Naše bohatství
Země po celém světě aktivně ztrácejí lesy z různých důvodů. Výjimkou není ani Rusko, kde zabírají téměř polovinu území. Ruská pobočka Greenpeace, znepokojená tímto problémem, připravila na konci ledna 2023 petici požadující moratorium na odlesňování v zemi. Aktivisté varovali, že tam žijící zvířata jsou na pokraji vyhynutí. Podle organizace se zatím ve volné přírodě zachovala jen pětina ruských lesů. Pokud bude odlesňování pokračovat ve stejném rozsahu, lesy zmizí do 20–30 let.
Takové lesy jsou důležité pro ekosystém: udržují řeky čisté, snižují rizika povodní a regulují teploty. Bez této přirozené ochrany mohou být požáry mnohem větší než dříve. „Dříve nedotčené a nepřístupné lesy jsou káceny těžebními cestami. Spolu s těžbou dřeva přicházejí požáry,“ píše se v petici.
Ekologové kvůli záchraně lesů kromě jiných opatření požadovali zákaz pronajímání nových oblastí divokých lesů pro těžbu dřeva a upuštění od projektů výstavby dřevozpracujících podniků, které takové dřevo využívají jako surovinu. V době zveřejnění článku petici podepsalo více než devět tisíc lidí.
Výroba potravin vyžaduje stále více zdrojů. Proč se touha po jídle stává environmentální hrozbou?
28 2022 ноября
Bylo to horké. Ruské území se otepluje rychleji než zbytek planety. Jaké důsledky čekají zemi?
Odlesňování je v Rusku problémem, protože země je jednou ze skupiny pěti zemí, které tvoří 75 procent světových lesů. Většina z těchto lesů se nachází v Krasnojarském území, Jakutsku, Chanty-Mansijském autonomním okruhu, Kamčatském území a Irkutské oblasti.
Navíc do skupiny patří kromě Ruska také Kanada, Brazílie, Peru a Kongo. Úbytek lesů v těchto zemích bude téměř nevratný a bude mít negativní dopad na celý svět. Světové lesní rezervace již aktivně ubývají. V letech 2002 až 2020 bylo zničeno 12 procent divokých lesů světa (1,5 milionu kilometrů čtverečních), což je oblast o velikosti tří Španělska.
Třísky letěly
V poslední době je problém odlesňování aktivně diskutován po celém světě. Zpráva OSN z roku 2020 uvádí, že světové lesní rezervy dosáhly 4,06 miliardy hektarů – 31 procent rozlohy planety. Pro srovnání, před 10 tisíci lety bylo 71 procent Země pokryto masivy. V roce 2020 tak na každého obyvatele připadalo 0,52 hektaru. Tyto údaje však slouží spíše pro přehlednost, protože země jsou nerovnoměrně pokryty lesy.
každý rok na Zemi mizí hektary lesa
Ztráta polí je nápadná ve své rychlosti. Každý rok na Zemi zmizí asi 10 milionů hektarů lesa – jako by planeta ztrácela plochu o velikosti 27 fotbalových hřišť za minutu. Mezi lety 2010 a 2020 se to stalo nejrychleji v Africe, kde bylo ročně zničeno 3,9 milionu hektarů. Následuje Jižní Amerika se ztrátami lesů 2,6 milionu hektarů a Severní a Střední Amerika s 0,1 milionu hektarů.
Vysoké úrovně odlesňování byly zaznamenány také v Brazílii, Indonésii, Angole, Tanzanii, Paraguayi, Myanmaru, Kambodži, Bolívii a Mosambiku. Z 2020 zemí bohatých na divoké lesy jich 65 podle Greenpeace a Marylandské univerzity do roku 40 ztratilo nejméně 10 procent svých ploch. V Paraguayi, Laosu, Nikaragui a Guineji byla zničena více než polovina zdrojů. Odlesňováním obecně nejvíce trpí tropy. V podstatě jsou lokality vyklizeny pro potřeby zemědělství a dalšího exportu produktů. Lesy se kácí, mimo jiné k pěstování kakaa, pastvě dobytka a výrobě rostlinného oleje, a dřevo se používá na papír. V menší míře jsou taková území využívána k těžbě.
Sotva živá příroda. Zvířata a rostliny na celé planetě vymírají. Jak to ohrožuje lidstvo?
6 ledna 2023
Padá poslední list. Amazonské pralesy jsou na pokraji zničení. Co se stane, když plíce planety přestanou dýchat?
V posledních letech se odlesňování zaměřuje na amazonské pralesy, které jsou považovány za největší na planetě a jsou aktivně káceny. Podle brazilského Národního institutu pro výzkum vesmíru (INPE) bylo za prvních šest měsíců roku 2022 zničeno rekordních 3,7 tisíce kilometrů čtverečních. Situaci zhoršuje rozhodnutí postavit dálnici přes část lesů. Ekologové již varovali, že práce do roku 2030 pětinásobně zvýší odlesňování.
Na pozadí klimatických změn navíc lesy trpí požáry – v létě 2022 byl počet požárů rekordní za 12 let. Počet hlášených požárů se ve srovnání s průměrem let 20–1998 zvýšil o 2021 procent. Aktuálně jsou amazonské pralesy v kritické situaci – v důsledku lidských aktivit a globálního oteplování postupně ztrácejí schopnost samostatně se zotavovat z klimatických katastrof a mohou během desetiletí zmizet.
Podle projektu Our World in Data vedly chov dobytka, sójové boby a produkce palmového oleje k odlesňování 60 procent lesů. Každý rok se vykácí 2,1 milionu hektarů lesa na pastviny, což je téměř polovina rozlohy Nizozemska. Přibližně milion hektarů je zničen pro produkci cukru, rýže, ořechů a zeleniny. Nejvyšší emise CO2 spojené s odlesňováním kvůli potravinám přitom zaznamenalo Lucembursko – od roku 2010 do roku 2014 na jednoho obyvatele připadalo 2,78 tuny oxidu uhličitého. Následuje Brazílie s 2,71 tunami a Indonésie s 1,24 tunami CO2. Nárůst koncentrace oxidu uhličitého negativně ovlivňuje klimatickou situaci ve světě a každým rokem zhoršuje problém globálního oteplování.
Hlavní aktiva planety
Význam lesů je často opomíjen, ale vědci ze Spojených států a Kolumbie uvedli, že je nutné chránit lesy co nejaktivněji, protože hrají klíčovou roli v boji proti globálnímu oteplování. Lesy jsou schopny zachycovat a ukládat uhlík z atmosféry, jehož nadbytek vede ke změně klimatu. Vědci došli k závěru, že tropické pralesy mohou mimo jiné snížit teplotu na planetě minimálně o půl stupně Celsia a dokonce i o více než stupeň. Právě o omezení růstu průměrných globálních teplot mluví politici na všech klimatických summitech. S tímto problémem mohou pomoci tropy.
Vědci zjistili, že takové lesy emitují biogenní těkavé organické sloučeniny – mikroskopické kapičky kapalných látek a pevných částic. Odrážejí část slunečních paprsků a zvyšují kondenzaci vlhkosti. Teplo se tedy odebírá z povrchu Země, ochlazuje se a přibývá srážek. „Srdce tropů je srdcem planety a tyto lesy jsou zásadní pro naše přežití,“ řekla Deborah Lawrence, ekologická vědkyně z University of Virginia v USA.
Lesy byly dlouho nazývány otřepaným výrazem o plicích planety. Ve skutečnosti však proces vypadá takto. Zdá se, že stromy v sobě „uzamykají“ uhlík, ale když dojde k odlesňování, oxid uhličitý se aktivně uvolňuje do atmosféry – stromy zůstávající v malém množství nejsou schopny se s takovým objemem vyrovnat a absorbovat látky. Navíc, i když budou plochy znovu osázeny novými rostlinami, obnova bude trvat desítky let. V důsledku toho půda čelí erozi. Jakmile mokré a zelené plochy skutečně vyschnou a stanou se ideálním místem pro požáry.
Mrtvá těla. Evropa čelí obrovské ekologické katastrofě. Kdo může za masový úhyn zvířat a ryb?
2 2022 сентября
Miliony lidí prchají před povodněmi a hurikány. Jak globální oteplování ohrožuje lidstvo migrační katastrofou?
31 2022 октября
V důsledku odlesňování trpí i fauna, protože zvířata jsou zbavena svých obvyklých stanovišť a umírají. Je tu však ještě jeden nezřejmý důsledek – kácení stromů, zejména v tropech, připravuje lidstvo o zacházení. 25 procent západních léků je vyrobeno z přísad nalezených v tropických pralesích. Rostliny také tvoří základ pro čtvrtinu západních léků na rakovinu. Vědci zatím zkoumali léčivé vlastnosti méně než jednoho procenta tropických plodin. Odlesňování jim umožňuje provádět další výzkum a možná najít zdroje úlevy od nemocí.
Spolu s dalšími zeměmi Rusko také aktivně ztrácí lesní plochy. Podle Global Forest Watch měla země v roce 2010 755 milionů hektarů lesa. Od roku 2001 do roku 2021 navíc přišla o 76 milionů hektarů. V létě 2022 Greenpeace dospělo k závěru, že většina lesů je kácena v regionech Vologda, Ivanovo a Kostroma.
Statistiky se zdají udivující, protože země se zbavuje zdroje, který je považován za jedinečný. V boji proti změně klimatu ruské úřady spoléhají na lesy. Prezident Vladimir Putin tedy během videoposelství pro summit o změně klimatu (COP26) v roce 2021 řekl, že místní trakty „mají významný potenciál absorbovat oxid uhličitý a produkovat kyslík“ a země pracuje na zastavení jejich odlesňování. Putin již dříve hovořil o plánech bojovat proti globálnímu oteplování pomocí lesů.
Celkově je ruský plán na dosažení uhlíkové neutrality založen konkrétně na schopnosti polí vázat uhlík, zatímco jiné země se více zaměřují na obnovitelné zdroje energie a odklon od fosilních paliv.
Navzdory technologickému pokroku a množství nápadů na snížení emisí zůstanou lesy klíčovým prvkem při řešení problému globálního oteplování. Jsou přirozenými regulátory a je třeba s nimi zacházet opatrně. Pokud lesy zmizí, planeta zůstane bez přirozené ochranné bariéry: počet požárů a záplav se zvýší a jednou úrodná půda se změní ve spálené pouště.
