Mnoho zahradníků začíná s přípravou půdy, když sníh začíná tát. Pozdní nebo příliš brzké zpracování půdy povede k destrukci její hrudkovité struktury, což je optimální pro pěstování kulturních rostlin.
Otevřené zdroje na internetu (SS0)
Rekonstrukce
Nejprve musíte určit stav půdy. Letošní zimu napadlo hodně sněhu, mrazy mírné, začátek jara teplý – z toho všeho vyplývá, že půda pod sněhem začne tát. (V případě lehké zasněžené a mrazivé zimy půda hluboko promrzá, ale na jaře trpí nedostatkem vláhy.) Pro zjištění jejího stavu je potřeba sníh odhrabat a zkontrolovat jeho hustotu lopatou. Kyprá půda nepostrádá vláhu. Pokud je půda zmrzlá, měla by být po tání sněhu co nejčastěji kypřena a mulčována. Je důležité nepromeškat okamžik pro uvolnění a kopání. Půda by neměla být příliš mokrá, v tomto stavu se rozmazává a lepí na lopatu. Nemůžete však odkládat ani kopání: velmi suchá půda praskne. —>
Nemůžete kopat zemi příliš hluboko. Faktem je, že horní vrstva půdy je obývána bakteriemi a dalšími prospěšnými mikroorganismy nezbytnými pro normální růst pěstovaných rostlin. Pokud kopáte příliš hluboko, horní vrstva skončí obrácená dolů. Silné prohlubování ničí přirozené prostředí prospěšných mikroorganismů a kořeny rostlin jsou ochuzeny o řadu důležitých živin. Ani půdu byste však neměli nechávat neobdělávanou. Neviditelný mikrokosmos živých organismů žijících v půdě potřebuje dostatek kyslíku. Jarní tající voda zhutňuje zemi a ta se pokryje hustou kůrou, která brání pronikání vzduchu do země. Aby se aktivovala životně důležitá aktivita mikroorganismů, musí být půda včas uvolněna. Země bude obohacena kyslíkem a mikrokosmos znovu ožije. Pro udržení života mikroorganismů je nezbytná pravidelná aplikace hnojiv, humusu a vermikompostu do půdy. Rovněž stojí za zvážení, že ve volné půdě kořeny rostlin rostou rychleji: budou muset trávit méně času a úsilí, aby prorazily mezi částicemi půdy.
Aplikace hnojiv
Jarní rytí je nejvhodnější doba pro přidání organických a minerálních hnojiv do půdy. Tím se v půdě vytvoří živné médium pro kulturní rostliny a podpoří se životně důležitá činnost mikroorganismů žijících v půdě. Hnojiva se zapracovávají do půdy a pečlivě drtí vrstvy. Spolu s kompostem je nejoblíbenějším organickým hnojivem samozřejmě hnůj. Musí se dobře rozložit a před přidáním do půdy se musí navlhčit, jinak začne z půdy odebírat vláhu. Je užitečné krmit půdu roztokem organických hnojiv. Na každé dva až tři metry čtvereční plochy je potřeba 0,5 litru roztoku. Můžete také stříkat syntetická hnojiva podle doporučení uvedených v pokynech k nim.
Ovlivňování plevele
Bohužel rytím a kypřením vzniká výborné prostředí nejen pro pěstované rostliny, ale i pro plevele. Od podzimu semena plevelů „spí“ v zemi. Jarní zpracování půdy odpálí tuto časovanou bombu. Plevel odebírá vodu a živiny ze země. Vyvolávají nízké výnosy. Neměli byste tedy nechávat věci náhodě; musíte plevel odstranit včas. V žádném případě nenechávejte zaplevelený plevel, natož na záhonu – ani na cestě: po prvním zavlažování půdy, přírodní nebo umělé, může vytažený plevel znovu zakořenit v zemi a veškerá vaše práce bude jít do odpadu. Plevel lze vyhodit do kompostovací jámy, pokud ovšem nevytvořil semena. Škodlivé rostliny paradoxně mohou dobře posloužit tím, že se stanou výborným hnojivem pro kulturní rostliny. Nejdůležitější věci jsou na našem kanálu Telegram
viz též
Našli jste překlep?
Tato záložka je určena pro ty pozornější z vás, kteří si v našich textech všimnou překlepů, pravopisných, interpunkčních a faktických chyb a rádi by nám pomohli je opravit. Předem děkujeme všem, kteří s námi spolupracují na zlepšování kvality našich materiálů. Vaše pomoc je neocenitelná nejen pro redakci – důležitá je i pro ty čtenáře, kteří si díky vám přečtou tyto texty ve správném vydání.
Chcete-li nám říci o překlepu, vyberte jej myší a stiskněte Ctrl+Enter
