Podle nové zprávy Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) lidé jako potravu konzumují více než 1900 druhů hmyzu.
Nejvíce ceněnými druhy jsou brouci, housenky, včely, vosy, mravenci, kobylky, sarančata a cvrčci. Odborníci FAO se domnívají, že hmyz může lidstvu přinést obrovské výhody. Téma pokračuje ve zprávě Artema Paščenka.
„2 miliardy nebo třetina světové populace již jí hmyz, protože má dobrou chuť a nutriční vlastnosti. Například v Kinshase v Demokratické republice Kongo prodávají na trhu housenky, v Mexiku kobylky a v Thajsku je obecně oblíbenou zábavou pojídání hmyzu. Mimochodem, i v Evropě se hmyz začal objevovat na jídelních lístcích restaurací.“
Tak vysvětluje jedna z autorek zprávy, ředitelka Divize hospodářské politiky v lesnictví FAO Eva Muller hlavní cíl studie – ukázat vhodnost využití hmyzu k jídlu a jeho užitečnost pro lidstvo jako celek.
Přesuňme se do Kamerunu. Obchod je čilý na centrálním trhu v Yaoundé. V závislosti na sezóně si zde můžete koupit kobylky, termity a další potraviny. Larvy nosatců jsou tento týden v prodeji. Na přepážce je velké množství zákazníků. Jeden z nich, Steve Abada, vysvětluje, proč sem přišel:
„Jím hmyz, protože je to výživné jídlo. Je to zdravé, protože hmyz neobsahuje mnoho tuku. Když budete jíst hmyz, nikdy neonemocníte.”
Steveova slova potvrzuje Eva Müller:
„Chceme říci – jezte více hmyzu, jeho zásoby jsou nevyčerpatelné, jsou dobrým zdrojem bílkovin a minerálů. Masová produkce hmyzu může přinést nejen zisk potravinářskému průmyslu, ale také socioekonomické výhody pěstování hmyzu na malých farmách v rozvinutých a rozvojových zemích.“
Odborníci FAO píší, že mnoho hmyzu je bohaté na bílkoviny a zdravé tuky a má vysoký obsah vápníku, železa a zinku. Například obsah železa v hovězím mase je 6 mg na 100 g sušiny a v kobylce dosahuje 20 mg na 100 g.
Rolníci v Kamerunu to zřejmě vědí z první ruky. V období páření kobylky se ženy z vesnice Dzeng vydávají do lesů na jakýsi lov. Dnes Philomena Enama uvaří pro svou velkou rodinu k večeři kobylky a zítra vezme zbývající hmyz na trh, aby ho prodal:
„Hmyz je velmi dobrým pomocníkem v zemědělství. Když už na polích není úroda, sbíráme kobylky a vaříme je. A také prodáváme. Je to ziskové.”
Ženy používají prázdné plastové lahve ke sběru kobylky. Na vrcholu sezóny může být „úlovek“ až 4 lahve denně. Na trhu vám dají 15 eur. Eva Müllerová říká:
„Hmyz hraje důležitou roli v dobrých životních podmínkách domácností, ochraně životního prostředí a lidského zdraví. Ve srovnání se skotem příliš neškodí životnímu prostředí a ve srovnání s masem a rybami mají vysokou bílkovinnou a minerální hodnotu. A sběr a pěstování hmyzu může pomoci lidem vydělat více. I ti, kteří nemají půdu, mohou pěstovat kobylky a červy.“
Zpráva FAO uvádí, že hmyz spotřebuje pouhé 2 kg potravy na výrobu 1 kg hmyzího masa. Pro srovnání, na výrobu 1 kg hovězího masa potřebujete 8 kg krmiva. Hmyz lze navíc využít při kompostování odpadů, dokáže zúrodnit půdu živinami a eliminovat nepříjemné pachy.
„Hmyz není jen potravou, je opylovačem rostlin, zemědělské půdy a producentů medu. Používají se již při výrobě krmiva pro domácí zvířata a jako rybářská návnada. V mnoha zemích se hmyz používá v potravinářském, textilním a farmaceutickém průmyslu. Například v letech 2000 až 2006. produkce karmínového barviva, vyrobeného z košenilky, vzrostla 2,5krát kvůli zvýšené poptávce ze strany potravinářského průmyslu. Toto barvivo se nachází například v Campari nebo jahodovém jogurtu od Danone.
Ale ne všechno je tak růžové. V mnoha zemích je konzumace hmyzu ze zdravotních důvodů nezákonná. Vědci však uznávají, že hmyz je natolik biologicky odlišný od savců, že pravděpodobnost přenosu hmyzích chorob na člověka je příliš nízká. Stále neexistují jednotné normy v oblasti kvality a hygieny při produkci hmyzu nebo jeho bezpečném skladování.
A hlavně překážejí psychologické bariéry. Pokud ale odložíme zbytečné pokrytectví a připomeneme si, že lidé jsou masožraví i býložraví savci, tak proč jejich jídelníček nedoplnit sušenými cvrčky, vajíčky mravenců a larvami nosatců?
