Pojďme přijít na to, čím krmit hladové kachny na rybníku kromě chleba, zda je pro ně chleba opravdu nebezpečný a co by se v žádném případě nemělo dělat. Názor odborníka.
22 2021 сентября
Mnoho obyvatel města se o kachny na městském rybníku trápí a rádi je krmí. Zpravidla chléb z nejbližšího obchodu s potravinami. Zároveň se všeobecně věří, že chléb je pro kachny škodlivý a nikdy by se jim neměl dávat.
V tomto článku jsme se nejprve drželi přesně tohoto hlediska, ale pak jsme se obrátili na Ústav rostlinné a živočišné ekologie Uralské pobočky Ruské akademie věd a požádali jsme o vysvětlení, proč je chléb pro kachny nebezpečný.
Dal podrobný komentář Uralnashovi Nina Olegovna Sadyková, kandidát biologických věd, vědecký pracovník Institutu ekologie a biologických věd, Uralská pobočka Ruské akademie věd, člen Uralské ornitologické společnosti.
Pojďme zjistit, jak správně krmit městské kachny v zimě. Na konci článku je mnoho červených tlapek, šedých peříček a zvědavých nosů – kachny z Arboreta zkoušejí krmivo, které jsme jim nabídli.
Proč je chléb pro kachny nebezpečný?
Nina Sadyková: „Mnoho materiálů plujících po internetu na téma krmení kachen obsahuje několik zásadních biologických chyb a daly vzniknout přetrvávajícímu, ale do značné míry nepodloženému mýtu, že chléb je pro divoké městské kachny škodlivý. Tento mýtus je rozšířen nejen v Rusku. Zdá se, že pochází z roku 2008 prohlášení některých členů slavné Britské královské společnosti pro ochranu ptáků, že chléb není nejzdravější jídlo pro kachny.
Je třeba si uvědomit, že Velká Británie je „země vítězného pozorování ptáků“, kde jsou téměř všichni obyvatelé milovníci a znalci ptáků. Rozsah krmení volně žijících ptáků tam není srovnatelný s ruskými a průmysl je velmi rozvinutý a poskytuje milovníkům ptáků vše potřebné pro přilákání a pozorování ptáků, včetně „správných“ směsí pro doplňková jídla. Zveřejněný apel ani v nejmenším neobsahuje náznaky, že je třeba nějak omezit krmení volně žijících ptáků chlebem nebo že chléb volně žijícímu ptactvu škodí.
Neexistovala žádná fakta potvrzující, že chléb může být pro divoké kachny smrtelný, a není.
Sůl v množství, v jakém je v pečivu a dokonce i chipsech, kachnám neškodí. K otravě solí potřebuje nešťastná kachna najednou sníst téměř lžičku kuchyňské soli – 4-5 g. To znamená, že k tomu, aby dostala nebezpečnou dávku soli, potřebuje kachna sama sníst celých 300 gramů balíček chipsů, které ještě nebyly namočené ve vodě, nebo celý bochník chleba.
Pokud by kachny opravdu nemohly strávit chléb a sušenky, a to jsou produkty, které tvořily a nadále tvoří základ jejich zimní potravy ve městech nejméně posledních 100 let, městské populace vodního ptactva by již dávno zmizely. Ale to se neděje. Naopak, všude rostou.
Kde se vzala představa smrtelného “otoku žaludku” [z černého chleba], nevím. Je možné, že se něco podobného někdy stane u drůbeže, pokud je v drůbežárně krmena pouze suchým chlebem nebo jinými vysoce bobtnajícími potravinami, jako je hrášek. Ale divoké městské kachny pravděpodobně nebudou mít velkou šanci na to zemřít.
Divoké kachny včetně té naší mají smíšenou stravu, nejsou příliš vybíravé a využívá se vše, co samy najdou a co lidé přinesou. Dostatečná rozmanitost potravin se získává jednoduše díky tomu, že je krmí velké množství různých lidí a každý si přináší něco svého: někdo uvařil cereálie, někdo drobky ze sušenek, někdo chleba. Zda byl chléb čerstvý nebo prošlý, obilí nebo pšenice, droždí nebo ne – na tom nezáleží, byl by rozdrobený a promočený.
Neublíží jim ani pár drobečků nebo kousky čokoládové polevy na bocháncích. I když na nějakých chipsech nebo čokoládě kachna samozřejmě dlouho nevydrží.
Jakýkoli chléb je zpracované zrno a právě nahnilé namočené obilí je základem podzimní výživy divokých kachen v přírodě – takové rostlinné kalorické krmivo je pro ně obzvlášť nutné před odletem a v chladném počasí.
Pokud jde o plesnivý chléb, pak není vše jednoznačné. Plíseň může být skutečně jedovatá, a to i pro kachny, ale za prvé ne každá plíseň je jedovatá a za druhé vše závisí na jejím množství. Samozřejmě pro každý případ je lepší nedávat ptákům chleba, který je již zcela pokrytý a sežraný plísní, ale pokud právě začal plesnivět, ptákům to příliš neublíží.“
Čím ještě krmit kachnu?
Tady je co jiného, kromě chleba, můžete krmit městské kachny. Všechna tato doporučení jsou převzata z drůbežářské praxe a jsou vhodná pro domácí i volně žijící ptactvo, ale nejsou striktně vyžadována pro divoké městské kachny.
Pokud hodláte kachny pravidelně a důkladně krmit, kupte si na ptačím trhu nebo v zemědělské firmě speciální krmnou směs, vhodná je ta obvyklá pro kuřata. Má vše, co potřebujete, a nic, co nepotřebujete. Prodává se ve velkých pytlích, které vám vystačí na nakrmení všeho.
Co jedí kachny v přírodě?
V přírodě nejsou kachny vybíravé: jedí, co najdou. Patří mezi ně různé rostliny, hmyz a malé ryby s pulci. V létě kachny jedí spoustu komářích larev, čímž nás zachraňují před těmito krvežíznivými darebáky.
Nina Sadyková: „Naše kachny divoké nejedí žáby ani ryby a obvykle nejedí ani trávu u dna, protože se mohou živit pouze na hladině vody nebo na souši. Kachna divoká se nemůže ponořit do hlubin, tím méně tam pronásleduje ryby nebo žáby. Okřehek – ano, to je běžné jídlo pro kachny v teplém období.“
Mohou kachny ochutnat jídlo? Ano. Ptáci vnímají chuť pomocí speciálního orgánu zvaného chuťové pohárky. Nacházejí se v některých částech zobáku a jazyka. Holub má těchto chuťových buněk 30-60, papoušek asi 400 a kachny jich mají hodně. Pro srovnání uveďme, že v lidských ústech je asi 10 tisíc chuťových pohárků. Ptáci dokážou rozlišovat mezi sladkým, slaným a kyselým a někteří dokonce hořkým.
Ale v Kanadě, Finsku a Velké Británii je zakázáno krmit kachny chlebem?
Nina Sadyková vysvětlil: „Zákaz krmení ptáků v evropských parcích není obvykle dán tím, že krmení ptáků je škodlivé, ale tím, že ptáků je příliš mnoho a například znečišťují sochy nebo špiní fontánu. Nebo naopak stávající ptáčci nestačí zvládat nekonečný proud drobků, buchet a semínek a výsledkem je místo krmení podestýlka, množení potkanů atd.
V některých případech může nadměrné krmení a nadměrné hromadění vodního ptactva představovat hrozbu pro životní prostředí nikoli pro kachny samotné, ale pro vody, kde žijí. To obvykle platí pro malé čisté parkové rybníky v evropských městech. Místní úřady tam skutečně mohou zakázat krmení ptáků, protože kvůli hromadění napůl snědeného chleba a ptačího trusu je v nádržích narušen proces samočištění, začnou kvést a zarůstat a mění se v bažinu.
Pro naše město není tento problém příliš aktuální, znečištění a zarůstání parkových rybníků u nás nesouvisí s kachnami a jejich doplňkovou potravou.“
Ale mohou kachny zemřít, pokud zůstanou v zimě ve městě v našich zeměpisných šířkách?
Nina Sadyková: „Zvířata mají přirozený proces, jak si vytvořit prostředí, které je pro ně vhodné. V našich zeměpisných šířkách totiž většina kachny divoké vede stěhovavým životním stylem a ve volné přírodě může zůstat na zimu jen ve výjimečných případech – přečtěte si „Šedý krk“ a „Liška Bystrouška a chytrá kachna“.
V obydlených oblastech, v nezámrzných oblastech vodních ploch se mohou vytvářet stabilní zimující městské populace kachen, což vidíme v Jekatěrinburgu. Rostou především ne kvůli tomu, že by kachny z příměstských populací přestaly odlétat a připojovaly se k těm městským, ale díky přirozené reprodukci samotných „městských“ kachen. To znamená, že kachny, které nyní zimují na městském rybníce, nejsou první generací místních nestěhovavých kachen, které se úspěšně rozmnožily na hojném „městském hlušci“. Tvorba takových městských populací je možná pouze díky zimnímu krmení, především chlebu, a neovlivňuje počet, složení a životní styl „venkovských“ kachen.
Pokud chceme, aby kachny žily v našem městě a v létě jedly larvy komárů, je třeba je v zimě krmit. Krmte navíc stále, když je teplota vzduchu pod nulou a nádrž je většinou pokryta ledem.
Městské kachny potřebují potravu od okamžiku, kdy je hlavní část nádrží pokryta ledem, až do okamžiku, kdy taje sníh. I když řeka zamrzne jen u břehu – jako například na Isetu pod hrází městského rybníka – v zimě budou kachny, zvláště pokud jich je hodně, potřebovat další potravu, protože přirozená potrava vhodná pro kachny je v chladném počasí nepřístupný a jejich zásoba se doplňuje pomalu.
Pro divoké kachny neexistuje žádný rozdíl mezi „divokou“ a jinou přírodou: kde mohou přežít, tam žijí. Žijí jak na jihu, tak na severu. Je to špatné pro lidi nebo kachny, protože některé kachny se naučily žít ve městě a využívat hojnost potravy, kterou lidé poskytují? Soudě podle skutečnosti, že počty obou stále rostou, není to špatné.”
Za tím slovem se skrývá akce. Osobní zkušenost.
Uvidíme, jestli městské kachny ocení zdravé jídlo. Předem jsme si uvařili ječmen, jáhly a mrkev. Degustace se konala v Arboretu. Venku bylo -20C.
Jo, to jsou kluci.
Část připraveného jídla vysypeme na břeh vedle vody, aby se nic neutopilo.
Komentář Nina Sadyková: „Pro kachny je výhodnější odebírat potravu z hladiny vody, zvláště ve velkých mrazech. Ve vodě totiž zůstávají relativně teplé: teplota kapalné vody, jak známo, neklesá na povrchu pod 0 C. A na souši v tuto chvíli může být -20 nebo -25. Mokré, uvařené obiloviny potápějící se ve vodě nebo vymrzající ke břehu zjevně nejsou optimálním řešením zimního krmení. Optimální je vybrat něco, co se dá hodit do vody a bude to nějakou dobu plavat na hladině, postupně vlhnout. Správně – drobený chléb, krekry, housky, sušenky, sendviče nebo nějaký druh cereálních vloček.“
Kachny to zajímalo, ale ještě větší zájem měli holubi. Mimochodem, nemusí být vůbec krmeni, sami si dokonale najdou své vlastní jídlo.
“Tak jděte pryč, darebáci, tohle není pro vás!”
Zvítězili opeření žebráci – museli jsme jim udělat rušivé hromádky.
Kachny však okamžitě chytají potravu ve vodě – zde řeka není vůbec hluboká. Není nutné jej rozkládat na břehu. A nestojí to za to, jak se ukázalo.
Ječmen a proso byly přijaty s třesknutím, jen praskaly za ušima.
Mrkev však zůstala zcela bez pozornosti kachny – buď na břehu, nebo ve vodě. Všudypřítomní holubi klovali obiloviny, ale nedotkli se ani samotné zeleniny.
Komentář Nina Sadyková: „Kachny v zimě mrkev nepotřebují, protože mají málo výživy, takže o ni neměly zájem. Jíst „zdravou“ mrkev místo vydatné housky a stát naboso ve sněhu při 20 stupních pod nulou není dobrý nápad, jak chápou kachny i holubi.“
Shrnout
V zimě je možné a nutné krmit městské kachny na rybnících. Ať už je to chléb, cereálie, zelenina nebo strouhaný sýr – cokoli máte rádi. Stačí je sbírat a krmit vhodnými jedlými zbytky a přebytky: prošlý chléb, sušenky, které se ukázaly jako bez chuti, cereálie zkažené broukem atd. Stejně jako lidé, jako každá živá bytost obecně, ani kachny nepřežijí, pokud budou krmeny POUZE chlebem, ale v našich městských podmínkách je to nemožné.
Krmivo je lepší hodit do vody – kachnám je ve vodě tepleji. Zbytek surovin můžete smíchat s chlebem, aby vše plavalo na povrchu. V létě podle Niny Sadykové „kachny nepotřebují přikrmování a vystačí si s přirozenou potravou, i když mnoho z nich se stále ze zvyku zdržuje v blízkosti krmných míst. Pokud budeme mít na paměti, že v létě se kachny mohou aktivně podílet na přirozeném čištění nádrže, nestojí za to je krmit, nechte je „pracovat“ lépe: jedí okřehky, larvy atd.
V létě je také nemožné krmit kachny a jiné městské ptactvo, protože v této době chovají kuřata, která pouze škodí bohaté volné potravě. Pro zdravý růst a vývoj je pro mláďata lepší jíst přírodní krmivo a naučit se získávat potravu sama a ne žebrat od lidí jen drobky.
Co by se ale opravdu nikdy nemělo dělat, je po drobečkách vyhodit tašku, ve které byly přineseny, a obecně kamkoli vyhodit použité plastové obaly. Zvířata, včetně kachen, často umírají náhodným spolknutím nebo se zapletou do plastových zbytků.
