Einstein měl naprostou pravdu, když spojil budoucnost lidstva s životem včel. Tento hmyz, klasifikovaný jako přirození opylovači, poskytuje lidem nejen med, ale také mnoho léčivých a léčivých přípravků založených na produktech jejich životně důležité činnosti.
Včely hrají obrovskou roli při udržování ekologické rovnováhy v přírodě jako celku. Bez nich je zemědělství odsouzeno k úplnému úpadku. Podle zprávy OSN zveřejněné v roce 2011 potřebuje třetina rostlinných potravin, které lidé jedí, opylení. Evropští vědci odhadují, že příspěvek včel k produkci zemědělských potravinářských plodin ve světě se odhaduje na 153 miliard eur. To představuje téměř 10 % nákladů na všechny potravinářské výrobky spotřebované lidstvem. Včely a divoké rostliny opylují, čímž neocenitelně přispívají k životnímu prostředí.
Jak říkají apiologové (specialisté, kteří studují včely), pokud jsou v nebezpečí včely, pak jsou v nebezpečí i lidé žijící ve stejném ekosystému. Tato práce má jednoduché vysvětlení. Včely sbírají pyl z kvetoucích rostlin, které lidé pěstují pro svou potřebu. Pokud se tedy ukáže, že životní prostředí je pro včely katastrofální, lidé budou mít nevyhnutelně zdravotní problémy.
Takže včely zmizí a většina ovoce a zeleniny zmizí. Ale i pokles populace tohoto hmyzu je škodlivý pro lidské zdraví. Včely se totiž podílejí na udržování biologické rozmanitosti rostlin. Díky jejich neúnavné činnosti se úroda zeleniny a ovoce zvyšuje v množství a zlepšuje se kvalita. Včely zmizí a svět rostlin ztratí rozmanitost. Člověk okamžitě pocítí, že se příroda změnila. K horšímu. Konec změn bude globální katastrofou pro všechno živé.
A bohužel se to blíží. Již 10 let vědci studují příčiny rozsáhlého vymírání včelstev v Evropě a Severní Americe. Podle výzkumníků chybí v evropských zemích už třetina opylujících včel. Nejkritičtější situace je ve Francii, Německu, Rakousku, Velké Británii, Polsku, Švýcarsku a Itálii. Mizí celé rodiny včel. Takže v některých regionech Německa se jejich populace snížila o 80 %! Některé druhy zcela vyhynuly. V přírodě už nikdy nebudou.
Proč dochází k hromadné smrti? Včelaři vědí, že populace po přezimování klesá každý rok přibližně o 10 %. Taková úmrtnost je považována za normální a má biologické vysvětlení.
Od poloviny 90. let však začalo procento ztrát prudce stoupat. Včelaři začali ztrácet 30, 50 nebo i více procent populace hmyzu. Došlo k podivným změnám v jejich chování. Včely začaly umírat nejen po přezimování, ale i během letní sezóny. Po umístění včelína na nové místo pro sběr medu si včelaři začali všímat, že chlupatí dělníci se sběrem sladké pochoutky nijak nespěchají. Stalo se, že včely prostě uhynuly hlady. Přestože byli v oblasti, kde byly všechny potřebné zdroje pro normální sběr nektaru. Včely opustily své úly, ale nevrátily se.
Úmrtnost hmyzu také prudce vzrostla z hladu. Důvodem jsou geneticky modifikované produkty, kterými začali lidstvo živit chladnokrevní zabijáci všeho živého z nadnárodních zemědělských společností. Ale změna v rostlině na genové úrovni je doprovázena genetickou modifikací pylu. Jak říkají odborníci, stává se „sterilní“. Neobsahuje dostatek živin pro včely.
Výsledkem je hladovění nebo nemoc spojená s narušením trávicího cyklu, který zahrnuje sběr nektaru a pylu v létě a krmení medem v zimě, kdy včely neopouštějí úly. Nárůst různých onemocnění, proti kterým jsou včely bezbranné, je podle vědců způsoben prudkým oslabením imunitního systému hmyzu. Odborníci již vytvořili paralelu s AIDS.
Jaké jsou tedy důvody hromadného úhynu včel? Můžete jmenovat několik. Například parazitický roztoč varroa. Pro včely je to skutečná zhouba. Odborníci však tvrdí, že hlavním důvodem masové smrti chlupatých dělníků jsou toxické pesticidy třídy „nenikotinoidů“. Dnes se používají k ošetření zemědělských plodin, lesních plantáží, okrajů lesů a živých plotů.
Navíc se stále aktivněji používají pesticidy. Ve Spojených státech tak v roce 2008 existovalo 190 značek chemikálií vyráběných na bázi neonikotinoidů. A v roce 2011 – již více než 600! Američané používají pesticidy především k ošetření plodin kukuřice. Zemědělské plodiny jsou aktivně otráveny chemickým jedem v Austrálii, na Novém Zélandu a ve Spojeném království. V roce 2012 otřásly Německem a Francií protesty včelařů proti používání pesticidů v zemědělském byznysu.
V důsledku toho evropské země vzaly vážně hrozbu ztráty včel v důsledku rozsáhlého používání pesticidů. Použití některých z nich bylo zakázáno zvláštním usnesením Evropského parlamentu přijatým v květnu 2013. Po sesbírání 2,6 milionu podpisů bylo možné zakázat používání pesticidů.
Výrobci jedů, které jsou pro včely smrtelné, však stále vytrvale hledají způsoby, jak zákaz obejít a své produkty udržet na trhu. Peníze nevoní! Kromě toho používání pesticidů pokračuje i v dalších zemích světa.
Vědci z Royal Holloway College, University of London, provedli studii, ve které vystavili čmeláky pesticidům, jako je neonikotinoid a pyretroid. Zemědělští výrobci používají tyto jedy k boji proti mšicím, sarančatům a dalším škůdcům. Ukázalo se, že pesticidy jsou smrtící i pro čmeláky. Zvláště pokud se jedy používají ve vzájemné kombinaci. Výsledek experimentu: dvě třetiny pokusných čmeláků uhynuly. Někteří se nevrátili domů, jiní zemřeli v úlu. Britští vědci došli k závěru: pokud jsou pesticidy tak nebezpečné pro čmeláky, pak představují stejnou hrozbu pro včely medonosné.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) také provedl řadu studií o účincích neonikotinoidů na včely medonosné. Na základě výsledků práce byla zpracována zpráva, která opět potvrdila nebezpečnost pesticidů pro včely. V EU se skutečně 70 % léků na bázi neonikotinoidů rozprašuje přímo na plodiny. Semena se také ošetřují jedy a přidávají se do půdy a vody pro zalévání rostlin. Proto se neonikotinoidy dostávají do úlu různými cestami.
Jedy se do pylu a nektaru ošetřených rostlin dostávají v malém množství. Úplně však stačí, aby včely ztratily schopnost navigace a nacházely cestu zpět do úlu a také se snížila imunita vůči nemocem.
Je jasné, že výsledky studie EFSA se kategoricky nelíbily výrobcům pesticidů – především nadnárodním chemickým koncernům Syngenta a Bayer. Mimochodem, před 2 lety první společnost prodala jedy za 10 miliard dolarů, druhá – za 9. Bayer proto začal přesvědčovat včelaře, že příčinou hromadného úhynu včel nejsou léky, které vyrábí, ale škodlivá varroa roztoč.
A Syngenta šla ještě dál. Obvinila Evropský úřad pro bezpečnost potravin, že „podléhá vnějšímu tlaku“, a proto vyvozuje „ukvapené a nevhodné závěry“. Syngenta navíc prohlásila, že vynaloží veškeré úsilí na ochranu své výroby jedů, protože se prý jedná o 50 tisíc pracovních míst. Pro Evropu, která se dusí nezaměstnaností, prý nebudou vůbec nadbyteční. V důsledku toho mnoho evropských vlád podlehlo vydírání ze strany výrobců pesticidů. Koneckonců, opravdu nechcete přijít o peníze – i když to zavání smrtí a vede ke smrti celého lidstva.
Včelaři však ustoupit nehodlají. Dnes sbíráme podpisy za zákaz používání pesticidů po celém světě. Byla navržena opatření, která mají pomoci zachránit včely. Zejména je nutné zakázat výrobu jakýchkoli přípravků na bázi nikotinoidů, praktikovat střídání plodin, používat alternativní metody hubení hmyzích škůdců, neošetřovat plodiny v období květu pesticidy a zlepšit zásobování včel potravou.
Stále více lidí chápe: život člověka přímo závisí na tom, jak se včela cítí.
