Lesníci provedli mistrovský kurz sběru březové mízy pro korespondenty NG.
Jarní „plus“ zahájilo období sklizně stromové mízy. Celá armáda milovníků léčivého nápoje, vyzbrojená plechovkami, sudy a jen pytli, spěchá do březových hájů, aby se stihla „přecedit“ a připravit se na budoucí použití s vůní jara a svěžestí nasládlé vlhkosti. . Četné lesnické podniky v Bělorusku nezaostávají za místními obyvateli. Lesníci na jedné straně provádějí průmyslové odběry březové mízy a na straně druhé bedlivě dbají na to, aby spontánní kombajny neublížily stromům. Zaměstnanci experimentálního lesního podniku Stolbtsy souhlasili, že nám nejen řeknou, jak správně připravit šťávu, ale také jim ukážou.
“Břízy před pár dny “prosakovaly”,” řekl hlavní inženýr lesního podniku Vasilij Deychik cestou na pozemek, kde probíhají práce na klepání stromů. – Nyní začalo odpočítávání ve dnech: na přípravu maximálního množství „živé vody“ nemá každý více než 2-3 týdny. Poté na stromech vykvetou pupeny a zastaví se těžba šťávy.
Už ze silnice jsme si všimli, že pod každou břízou byl velký bílý igelitový pytel – do takových nádob se tradičně sbírá míza. Některé sáčky jsou již téměř naplněné tekutinou se sotva znatelným karamelovým nádechem, jiné jsou ještě poloprázdné. Zajímalo by nás, zda by si bezohlední lidé z řad místních obyvatel mohli „půjčit“ balíček nebo dva.
“Krádeží šťávy se nebojíme,” ujistil hlavní inženýr. “Nestojí to za takové úsilí – prodejní cena šťávy v této sezóně je pouze 600 rublů za litr. Každý, kdo si chce pořídit březovou mízu, se může obrátit na některé z našich lesnických závodů a nakoupit potřebné množství – minimálně pět litrů, minimálně pět tun.
V hlubinách březového háje jsou práce v plném proudu: jeden z těžařských týmů vyzbrojený motorovými pilami a taškami pokračuje v ořezávání stromů.
Milovníci mízy často svým nesprávným jednáním způsobují nenapravitelné škody na stromech tím, že do nich dělají hluboké řezy, řežou je sekerou nebo pilou, snaží se „zakousnout“ co nejhlouběji do dřeva, aniž by si uvědomovali, že nejhojnější proud míza není způsobena hlubokými, ale správnými řezy.
Nezlom to!
Porušení pravidel pro sběr šťávy může výrazně zasáhnout vaši kapsu. Například za sklizeň šťávy ve zvláště chráněných přírodních oblastech hrozí pokuta 4 až 35 základních jednotek. Pro jednotlivé podnikatele může výše pokuty dosáhnout 100 základních jednotek a pro právnické osoby – 500 základních jednotek.
I porušením technologie odpichu stromů (nesprávným řezem) nebo sběrem mízy na nepovolených místech může narušitel z řad fyzických osob „získat“ 5-20 základních částek. Individuální podnikatel bude muset vybrat částku od 20 do 200 a právnická osoba – od 50 do 300 základních jednotek (od 1. dubna bude základní částka v Bělorusku 100 tisíc rublů).
„Podívejte se, jak správně udělat díru do stromu,“ upozornil nás lesník Stanislav Doshchechko a přešel k další bříze. — Nejprve změřím průměr břízy na úrovni hrudníku. Podle pravidel pro těžbu sekundárních lesních zdrojů a provádění druhotného využití musí být průměr alespoň 20 centimetrů. Poté označím místo budoucího řezu: mělo by být umístěno na tupé části stromu ve výšce 35-50 centimetrů od kořenového krčku. V této zóně je cirkulace šťávy nejintenzivnější.
Motorová pila zahučela, zpod řetězu vystříkly mokré piliny a po několika sekundách se na kůře stromu objevil takzvaný kanál, který okamžitě vypustil bezbarvou vlhkost. Správně provedený řez je řez pod úhlem nejvýše 30 stupňů od svislé osy, nejvýše 10 cm dlouhý a nejvýše 2 cm hluboký, s vyloučením tloušťky kůry. Veškeré poškození, které je hlubší, delší, křivé atd., je považováno za porušení.
Pamatuj!
Podle pravidel pro těžbu druhotného lesního zdroje a provádění druhotného využití lze březovou mízu sklízet pouze v přestárlých a vzrostlých lesích určených ke konečné těžbě nejpozději po 5 letech.
Každý lesní obvod má určené lesní plochy určené ke sběru březové mízy občany pro vlastní potřebu. Zájemci o přípravu šťávy by se měli obrátit na lesní oddělení. Specialisté označí speciálně určená místa pro sběr šťávy, poskytnou pokyny a řídí technologii čepování.
Při čepování stromů je vhodné provádět po jednom řezu, stejná pravidla však povolují dva řezy na bříze o průměru 20 až 34 centimetrů, tři řezy na stromě o tloušťce do 40 centimetrů. Stromky o průměru větším než 40 centimetrů lze sázet ze čtyř stran.
„Samozřejmě ne každý zdejší obyvatel má možnost nebo chuť jít sklízet šťávu těžkou motorovou pilou,“ říká Stanislav Doshchechko. — Místo řezu můžete do břízy udělat díru pomocí vrtáku. Měla by však mít průměr maximálně 10 milimetrů. Hloubka kanálu je také omezena – maximálně 20-30 milimetrů, s výjimkou kůry.
Poté, co se na další bříze objevil kanál, lesník zarazí nerezovou drážku o něco níže a zpevní plastový sáček drátem.
„Za teplého slunečného počasí lze takový 40litrový pytel naplnit doslova za den,“ ujišťují zkušení pracovníci nákupního týmu a sdílejí rady založené na mnohaletých pozorováních. — Šťávu s vysokým obsahem cukru a pevných látek, svědčící o její vysoké kvalitě, nelze získat z každé břízy. Zpravidla platí, že čím horší podmínky růstu strom má, tím lepší šťávu obsahuje. Tradičně nejchutnější vláhu získávají stromy, které rostou na chudých písčitých půdách, na kopcích, v oblastech vystavených slunečním paprskům. Je pravda, že období cirkulace tekutin v této „šťavnaté skupině“ je nejkratší. Proto, abyste se s přípravami nezpozdili, musíte si předem vybrat březový pozemek podle svého vkusu a schopností, nezapomeňte koordinovat všechny problémy se zástupci nejbližšího lesního oddělení.
Každý den na pozemky přijedou lesní dělníci, šťávu sbírají a přelévají do sudů. Poté bude „živá voda“ poslána k dočasnému uskladnění v nádrži umístěné pod zemí, odkud putuje do zpracovatelských závodů nebo do sklepů místních obyvatel.
„Po skončení „šťavnaté“ sezóny nás stále čeká pečlivá práce na ošetření stromů,“ dokončil mistrovskou třídu Vasily Deichik. „Letos jsme pokáceli asi 6 tisíc bříz a na každé budeme muset zakrýt všechny kanály zahradním tmelem. Stromům to pomůže vyhnout se nemocem a za rok nám dá šanci těžit z jejich darů.
