Obrovská hejna pouštních kobylek se ženou přes Africký roh a jižní Asii, požírají úrodu a ohrožují zásoby potravin a živobytí. Jde o nejhorší ohnisko sarančat za čtvrt století. Proč se to stalo?
Tyto pouštní kobylky, typ kobylky nazývané kobylka, obvykle vedou neaktivní a osamělý životní styl.
Když se však rozsah sarančat zahustí – například s úbytkem vegetace v oblasti, kde žijí – “klisničky” se promění ve stádový hmyz.
Ve stádové fázi hmyz mění barvu a tvoří obrovské roje létajících škůdců.
Roje kobylek mohou dosáhnout 10 miliard jedinců a táhnou se stovky kilometrů. Za den dokážou kobylky urazit až 200 km, požírají veškerou vegetaci, která jim stojí v cestě a neustále se množí.
Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) dokáže i středně velký roj kobylek zničit tolik úrody, že by uživilo dva a půl tisíce lidí na rok.
Počet masivních ohnisek kobylek v posledních letech klesá.
Počet zemí hlásících výskyt kobylky, 1926–2019
Boom nebo krach
“Pokles” znamená nízkou hustotu sarančat; “vzestup” znamená několik vzplanutí sarančat v důsledku rychlejšího rozmnožování; „katastrofa“ znamená rozsáhlé a závažné zamoření po dobu delší než jeden rok; konec katastrofy se nazývá „úpadek“.
Poslední významné propuknutí – prudký nárůst počtu rojů kobylek – v západní Africe v letech 2003-2005 zničilo podle OSN úrodu za 2,5 miliardy dolarů.
K masivním ohniskům kobylek však došlo již dříve, ve 1930., 40. a 50. letech XNUMX. století. Některé z nich pokrývaly několik oblastí najednou, hejna kobylek dosahovala obrovských rozměrů.
Celkově FAO odhaduje, že pouštní kobylky tak či onak postihují jednoho z deseti lidí na planetě, což z nich dělá nejnebezpečnějšího stěhovavého škůdce na světě.
Počet masivních ohnisek kobylek v posledních letech klesá.
Počet zemí hlásících výskyt kobylky, 1926–2019
Boom nebo krach
Zdroj: FAO Pokles znamená nízkou hustotu sarančat; “vzestup” znamená několik vzplanutí sarančat v důsledku rychlejšího rozmnožování; „katastrofa“ znamená rozsáhlé a závažné zamoření po dobu delší než jeden rok; konec katastrofy se nazývá „úpadek“.
Tyto pouštní kobylky, druh kobylky zvané kobylka, bývají neaktivní a osamělé.
Když se však rozsah sarančat zahustí – například s úbytkem vegetace v oblasti, kde žijí – “klisničky” se promění ve stádový hmyz.
Ve stádové fázi hmyz mění barvu a tvoří obrovské roje létajících škůdců.
Roje kobylek mohou dosáhnout 10 miliard jedinců a táhnou se stovky kilometrů. Za den dokážou kobylky urazit až 200 km, požírají veškerou vegetaci, která jim stojí v cestě a neustále se množí.
Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) dokáže i středně velký roj kobylek zničit tolik úrody, že by uživilo dva a půl tisíce lidí na rok.
Poslední významné propuknutí – prudký nárůst počtu rojů kobylek – v západní Africe v letech 2003-2005 zničilo podle OSN úrodu za 2,5 miliardy dolarů.
K masivním ohniskům kobylek však došlo již dříve, ve 1930., 40. a 50. letech XNUMX. století. Některé z nich pokrývaly několik oblastí najednou, hejna kobylek dosahovala obrovských rozměrů.
Celkově FAO odhaduje, že pouštní kobylky tak či onak postihují jednoho z deseti lidí na planetě, což z nich dělá nejnebezpečnějšího stěhovavého škůdce na světě.
Počet zemí hlásících výskyt kobylky, 1926–2019
| Rok | Pokles | Boom nebo krach | Katastrofa |
| 2019 | 18 | ||
| 2018 | |||
| 2017 | |||
| 2016 | 5 | ||
| 2015 | 2 | ||
| 2014 | 7 | ||
| 2013 | 10 | ||
| 2012 | 9 | ||
| 2011 | 7 | ||
| 2010 | 4 | ||
| 2009 | 5 | ||
| 2008 | 8 | ||
| 2007 | 13 | ||
| 2006 | 1 | ||
| 2005 | 20 | ||
| 2004 | 23 | ||
| 2003 | 5 | ||
| 2002 | |||
| 2001 | |||
| 2000 | 2 | ||
| 1999 | 4 | ||
| 1998 | 7 | ||
| 1997 | 12 | ||
| 1996 | 15 | ||
| 1995 | 15 | ||
| 1994 | 13 | ||
| 1993 | 20 | ||
| 1992 | 5 | ||
| 1991 | |||
| 1990 | 3 | ||
| 1989 | 15 | ||
| 1988 | 26 | ||
| 1987 | 15 | ||
| 1986 | 12 | ||
| 1985 | 2 | ||
| 1984 | |||
| 1983 | 7 | ||
| 1982 | 5 | ||
| 1981 | 5 | ||
| 1980 | 6 | ||
| 1979 | 4 | ||
| 1978 | 15 | ||
| 1977 | 3 | ||
| 1976 | 9 | ||
| 1975 | 7 | ||
| 1974 | 11 | ||
| 1973 | 7 | ||
| 1972 | 5 | ||
| 1971 | 4 | ||
| 1970 | 7 | ||
| 1969 | 11 | ||
| 1968 | 25 | ||
| 1967 | 7 | ||
| 1966 | 2 | ||
| 1965 | 4 | ||
| 1964 | 6 | ||
| 1963 | 10 | ||
| 1962 | 29 | ||
| 1961 | 29 | ||
| 1960 | 44 | ||
| 1959 | 47 | ||
| 1958 | 41 | ||
| 1957 | 37 | ||
| 1956 | 35 | ||
| 1955 | 43 | ||
| 1954 | 40 | ||
| 1953 | 43 | ||
| 1952 | 27 | ||
| 1951 | 41 | ||
| 1950 | 33 | ||
| 1949 | 9 | ||
| 1948 | 12 | ||
| 1947 | 29 | ||
| 1946 | 36 | ||
| 1945 | 42 | ||
| 1944 | 47 | ||
| 1943 | 43 | ||
| 1942 | 35 | ||
| 1941 | 24 | ||
| 1940 | 6 | ||
| 1939 | 5 | ||
| 1938 | 3 | ||
| 1937 | 6 | ||
| 1936 | 6 | ||
| 1935 | 6 | ||
| 1934 | 9 | ||
| 1933 | 18 | ||
| 1932 | 27 | ||
| 1931 | 35 | ||
| 1930 | 45 | ||
| 1929 | 41 | ||
| 1928 | 34 | ||
| 1927 | 22 | ||
| 1926 | 8 | ||
| Zdroj: FAO | |||
| “Pokles” znamená nízkou hustotu sarančat; “vzestup” znamená několik vzplanutí sarančat v důsledku rychlejšího rozmnožování; „katastrofa“ znamená rozsáhlé a závažné zamoření po dobu delší než jeden rok; konec katastrofy se nazývá „úpadek“. | |||
Roje sarančat ničí úrodu ve východní Asii a Pákistánu
Roje pouštních kobylek, nejničivější za desetiletí, nyní ničí úrodu a pastviny v celém Africkém rohu – Džibuti, Eritrei, Etiopii a Somálsku – i mimo něj, čímž ohrožují potravinovou bezpečnost v celém regionu.
Po ničivých invazích v Somálsku a Etiopii hmyz nyní pustoší Keňu. Jde o nejhorší výskyt kobylek v Keni za posledních 70 let a nejhorší v Somálsku a Etiopii za čtvrt století.
V Somálsku byl vyhlášen výjimečný stav. Dříve totéž udělal Pákistán, kde hmyz zdevastoval úrodu bavlny, pšenice, kukuřice a dalších plodin ve východních oblastech.
Organizaci Spojených národů pro výživu a zemědělství ale nejvíce znepokojuje Africký roh, kde se kobylky množí tak rychle, že by jejich počet mohl do června vzrůst až 500krát.
Několik zemí je v pohotovosti kvůli boji s kobylkami.
Zdroj: FAO, únor 2020
Izolovaná hejna kobylek nedávno překročila hranici s Ugandou. FAO varuje, že vypuknutí kobylky by se mohlo stát regionální katastrofou.
Do konce prosince už škůdci v Somálsku a Etiopii zničili více než 70 tisíc hektarů zemědělské půdy.
Podle FAO spotřebují 1,8 milionu tun vegetace denně na ploše 350 kilometrů čtverečních. km.
FAO se domnívá, že v Keni pokryl jeden roj kobylek území o rozměrech 40 krát 60 km.
Kolik může kobylka sníst?
Dospělá kobylka pouštní zkonzumuje denně až 2 g potravy, což je přibližně její hmotnost. Zdroj: FAO
Místní úřady se nyní obávají, že vypuknutí kobylky by mohlo vést k poklesu zemědělské produkce. To hrozí dalším podkopáním potravinové bezpečnosti v regionu, který je již zasažen povodněmi a suchem. Podle OSN by mohlo být postiženo více než 20 milionů lidí.
„Nejvíce nás znepokojují Keňa a Etiopie, protože tyto dvě země mají velmi velká hejna sarančat,“ říká Keith Cressman, vedoucí pracovník FAO pro předpovědi sarančat.
“Kromě toho se v Etiopii intenzivně rozmnožují kobylky.”
Ali Bila Wako, 68letý farmář v severovýchodní Keni, doufal v letošní sezónu v dobrou úrodu obilí, protože nedávné deště ukončily dlouhé období sucha.
Ale kobylky zničily všechny jeho úrody kukuřice a fazolí.
“Kobylky sežraly většinu naší úrody,” říká. – A co jsem nesnědl, uschlo na révě. Je to velmi bolestivé. Nikdy jsme neochutnali jídlo, které nám vyrostlo před očima.“
Waco si pamatuje předchozí výskyty kobylek v 60. letech.
“Zatmí se, není vidět ani slunce,” popisuje invazi sarančat.
Extrémní povětrnostní podmínky přispěly k rozvíjející se krizi.
Důvody současného výskytu kobylky spočívají v cyklonech a silných deštích v letech 2018-19.
Pouštní kobylky obvykle žijí v suchých oblastech asi 30 zemí od západní Afriky po Indii na ploše asi 16 milionů kilometrů čtverečních.
Ale vlhké, příznivé podmínky na jižním Arabském poloostrově před dvěma lety umožnily sarančatům rychle se množit během tří generací, říká OSN.
Náraz se rozvíjí od roku 2018
Zdroj: FAO, leden 2020
Začátkem roku 2019 zamířily první hejna kobylek do Jemenu, Saúdské Arábie a Íránu. Tam se dále rozmnožovali a šířili do východní Afriky.
Do konce roku 2019 se v Eritrei, Džibuti a Keni vytvořily nové roje.
Roje kobylek se také tvoří podél obou stran Rudého moře, které postihují Egypt, Súdán, Saúdskou Arábii a Jemen, stejně jako podél hranice mezi Indií a Pákistánem. OSN označila situaci za mimořádně alarmující.
Zamoření kobylkami je velmi obtížné kontrolovat kvůli obrovským plochám, které pokrývají. Keith Cressman se však domnívá, že v tomto konkrétním případě mohl být hmyz řízen účinněji.
„Kdyby se tomu v několika klíčových zemích věnovalo více úsilí, mohly být škody minimalizovány,“ říká.
Boj s kobylkami
Roje kobylek v Africkém rohu nyní dosáhly nebývalé velikosti a ničivého potenciálu. Země regionu vrhly veškeré své úsilí do boje s nimi.
Zvládnutí ohniska závisí na dvou hlavních faktorech – monitorování a účinné kontrole.
FAO provozuje informační službu Desert Locust Information Service. Poskytuje předpovědi, systémy včasného varování a varování o čase, místě a rozsahu výskytu a rozmnožování sarančat.
Když však populace dosáhnou kritické úrovně, jako je tomu v Africkém rohu, je třeba urychleně zasáhnout, aby se snížila populace kobylek a zabránilo se vytváření a šíření nových rojů.
Jak se vypořádat s kobylkami
Přestože se provádějí výzkumy ekologičtějších řešení, jako jsou biologické pesticidy nebo používání přirozených nepřátel sarančat, nejběžnější metodou kontroly zůstává postřik pesticidy.
Rozprašování pesticidů se provádí pomocí ručních čerpadel, z letadel a pozemních vozidel. To umožňuje zničit celé hejna sarančat v relativně krátkém čase.
„V Keni, v Etiopii a ideálně v Somálsku jsou nyní nutné velmi rozsáhlé operace řízení vzdušného prostoru, ale kvůli bezpečnostní situaci to teď prostě není možné,“ říká Keith Cressman.
“Vzhledem k tomu, že populace sarančat se nyní skládá převážně z dospělých jedinců, bylo by ideální zasáhnout je ze vzduchu, aby se snížil počet mladých sarančat schopných reprodukce.”
To je obzvláště obtížné v zemích a regionech, které se s kobylkami po desetiletí nemusely vypořádat, protože nemají infrastrukturu ani kolektivní paměť, jak se s nimi vypořádat.
Opatření přijatá v Somálsku, Etiopii a Keni a také Pákistánu určí budoucí vývoj událostí. Pokud bude současná vlna nadále překračovat hranice a zamořovat nové regiony sarančaty a ničit úrodu, mohlo by to být prohlášeno za katastrofu.
Pro keňského farmáře Aliho Bila Waka a jeho rodinu však tato pomoc přijde příliš pozdě. Jediná věc, kterou mohli proti škůdcům udělat, bylo bouchat do plechovek a křičet.
Wako se na to dívá filozoficky.
“Je to Boží vůle,” říká. “Toto je Jeho armáda.”
Scénář a producent: Lucy Rogers, Joe Inwood. Design: Zoe Bartholomew a Millie Wachira. Producenti: Becky Rush, Catriona Morrison a Purity Birir. Obrázky kobylky: Swedbert Ott, Steven Rogers, Getty Images. Fotografie farmářů: BBC.
