Kdy hmyz odchází?

Venku se otepluje, což znamená, že se obyvatelé přírodních oblastí hlavního města probouzejí ze zimního spánku. Někteří se teprve začínají probouzet, zatímco jiní jsou vzhůru už dlouho. Specialisté společnosti Mospriroda neustále monitorují obyvatele zelených ploch a jako první vědí, kdo je připraven na léto.

Ježci: při hledání potravy

Prvních probuzených ježků si všimli v lesoparku Kuskovo. V hibernaci strávili asi šest měsíců. Zvířata přečkají chladné období v mělkých norách nebo pod mrtvým dřevem. Ježci většinou spí stočení do klubíčka a v tomto stavu zůstávají až do jara. Před zimním spánkem se vydatně krmí, získávají tukové zásoby.

Ježci se probouzejí, když se teplota vzduchu zahřeje na 10–12 stupňů. Během zimního spánku výrazně ztrácejí na váze, takže zvířata po probuzení začnou okamžitě hledat potravu. Ježci se živí hmyzem, slimáky a dalšími bezobratlími, žábami, polními myšmi, ještěrkami, vejci a někdy i hady. Tato zvířata jsou obvykle v noci vzhůru, ale poprvé po hibernaci je lze vidět, jak ve dne hledají potravu.

Jakmile ježci naberou sílu, začne období jejich páření: koncem května – začátkem června se objeví malí ježci.

Specialisté společnosti Mospriroda připomínají, že při setkání se zvířaty byste je neměli rušit, snažit se je hladit nebo zvednout. Také byste neměli ježky krmit, zejména z rukou: mohou si splést člověka s hrozbou a kousnout.

Pokud je ježek zraněný a potřebuje pomoc, pak musíte zavolat na jednotnou linku důvěry: +7 (495) 777-77-77.

Žáby

Dalším živočichem, který se nyní probouzí ze zimního spánku, jsou žáby. Byli již spatřeni v přírodně-historickém parku Tushinsky.

Pro přezimování si mnoho žab vybírá rybníky, potoky nebo rybníky bez ledu. Obsahují dostatek kyslíku pro pohodlnou anabiózu – dočasné zastavení životní činnosti.

Některé druhy žab tráví zimu na souši. Lezou do nor nebo se schovávají pod silnou vrstvou listí.

Žáby se obvykle ukládají k zimnímu spánku v září a z hibernace se vynořují v březnu nebo dubnu.

Zimní komáři, motýli a čmeláci

Na jaře se probouzí i hmyz. Ještě v březnu začali být zimní komáři aktivní: chlad jim nebrání, takže je lze najít brzy na jaře, pozdě na podzim a někdy i v zimě.

Nedávno se v Moskvě objevili první motýli. Většina z nich zimuje ve stádiu housenky, ale ne všechny. Jako první se probudily úly – jasný, pestrý motýl s cihlově červenými křídly. Svůj název dostal proto, že jeho housenky umí žrát kopřivu. Po kopřivce se citronová tráva probouzí, jejich samice mají bledě žlutozelenou barvu a samci jasně žlutí.

Probudily se i berušky. Oni a jejich larvy jsou predátoři. Požírají škůdce a tím pomáhají chránit rostliny.

V parcích se objevili i čmeláci. Jejich tělesná teplota může stoupnout až na plus 40 stupňů, i když je venku jen 10 stupňů, takže jim není zima. Čím nižší je teplota, tím hlasitěji čmeláci bzučí – při tomto zvuku se jejich prsní svaly stahují a uvolňují teplo. Tato vlastnost umožnila hmyzu rozšířit se daleko na sever – na Čukotku, Grónsko, Aljašku a ostrov Novaya Zemlya.

První lety uskutečnili také příbuzní čmeláků – včely. V zimě nezimují, ale žijí v úlech – tam se živí a udržují vysokou teplotu, aby zahřáli sebe i královnu. V prvních teplých dnech včely nakrátko opouštějí úl, aby provedly očistný let. Pro odborníky je to příležitost posoudit, jak hmyz přežil zimu: silné rodiny létají se synchronizovaným hučením.

Děti se často ptají dospělých: “Kde a jak zimuje hmyz?” Při hře na čerstvém vzduchu, procházkách v parku či lese si děti všimnou, že s příchodem chladného počasí někam zmizely mouchy, komáři, motýli, brouci, vážky, mravenci a další hmyz.

Rodiče a učitelé mohou dětem říci, že různý hmyz má mnoho způsobů, jak přežít zimní podmínky a bezpečně přežít až do jara. Na jih nelétají jen stěhovaví ptáci, ale i nějaký hmyz, protože mají také křídla. Mezi stěhovavé motýly patří například motýli (bodláci, zelí, bělouši, admirálové atd.) a vážky (houpačka velká, hlídač). Tento hmyz létá na dlouhé vzdálenosti, v tomto ohledu není horší než ptáci. Zajímavostí je, že migrační trasy hmyzu se téměř shodují s trasami stěhovavých ptáků, zatímco motýli a vážky úspěšně překonávají horské průsmyky (Alpy, Pamír), tyčící se do výšky přes pět kilometrů.

S nástupem chladného počasí (pozdní podzim a poté zima) hmyz upadá do neklidu, přestává se krmit, ztrácí pohyblivost a zimu tráví ve stavu skrytého života. Na jaře se zdá, že se probudí a začnou žít jako předtím. Lze je tedy nazvat „pasivními zimáky“.

Vzhledem k velkému množství a rozmanitosti hmyzu se pozastavíme jen u některých z nich. Většina motýlů (kromě stěhovavých druhů) uhyne před začátkem zimy. Samice za sebou ale zanechávají snůšky vajíček, ze kterých se vyvinou housenky. Některým z nich se v létě podaří proměnit se v kukly, jiní zůstávají přezimovat v různých úkrytech: někteří se schovávají v zemi a jiní v pavučinových hnízdech na větvích stromů. Mezi dospělými motýly jsou však zimující motýli, kteří neuhynou, ale upadnou do nehybnosti. Patří sem: kopřivka, citronová tráva, smuteční tráva, multiflora, denní paví oko. Tito motýli v pozdním podzimu lezou pod spadané listí, do štěrbin v kořenech starých pařezů, pod kůru stromů a na jiná odlehlá místa. Po přezimování opouštějí své „úkryty“ a nějakou dobu létají a živí se rostlinným nektarem. Poté samice nakladou vajíčka a umírají a z vajíček se vyvine nová generace motýlů (přes stádium housenky), která se objeví v druhé polovině léta a létá až do podzimu. V zimě upadají motýli této generace do strnulosti a na jaře se chovají jako motýli předchozí generace.

V zimě brouci a jejich larvy spí v zkrouceném stavu v různých úkrytech: někteří – pod kůrou poloshnilých pařezů, jiní – v trhlinách v kmenech stromů, jiní – v tloušťce dřeva atd. Děti znají spoustu brouků: střevlíky, hnojníky, tesaříka, kůrovce, listnáče. Nejznámější jsou ale májoví brouci. Vzhled těchto brouků na jaře nastává náhle a způsobuje u dětí zmatek: odkud se vzali? Aniž bychom zacházeli do podrobností, můžeme říci, že po většinu svého života (4-5 let) žijí chroustci v půdě ve formě larev. Rok od roku tyto larvy přezimují, rostou, línají a nakonec se promění v kukly, ze kterých vylézají dospělí brouci. Brouci a jejich larvy mohou škodit ohryzem kořenů a listů mnoha lesních stromů. Berušky se schovávají mezi jehličím mladých borovic a mezi listy jalovce. V rámci přípravy na nadcházející zimu mají tendenci se předem schovávat pod kůrou stromů, prasklinami ve starých dřevěných pařezech a jiných úkrytech, kde zůstávají ve stádiu strnulosti až do jara.

Připomeňte dětem, aby si vážily všeho živého. Nenechte je chytat a sbírat motýly a brouky. Nesmíme zapomínat na blahodárný význam či neškodnost existence zvířat. Například motýli podzimních snůšek ve stádiu housenek se živí plevelem a neškodí a sami motýli přispívají k opylování kvetoucích rostlin. Berušky a jejich larvy ničí spoustu mšic, které škodí mnoha rostlinám.

Vážky jsou také velmi užitečné. Chytají mouchy, komáry, pakomáry a další hmyz a chytají je za letu. V zimě většina vážek (s výjimkou stěhovavých druhů) umírá, když předtím nakladla vajíčka do vody. Pravda, vážka neumírá, ale hibernuje a teprve na jaře klade vajíčka. Z vajíček se vylíhnou larvy, které žijí ve vodě 2-3 roky a postupně rostou. V posledním roce vývoje se larva promění v dospělou vážku, jejíž vylíhnutí nastává u někoho na jaře, u jiného v létě.

Mravenci si vyhrabávají úkryt před mrazem v hloubce přes metr, kde teplota zůstává vždy přibližně na stejné úrovni; Poté, co se shromáždili ve velké kouli, čekají na nástup teplých dnů.

Včely v zimě nespí, ale stávají se pomalými a letargickými. Včely se v přírodě usazují v dutinách stromů a skalních štěrbinách. Svá hnízda si staví z vosku vylučovaného speciálními žlázami. Hnízda existují řadu let a zimují v nich samice a včely dělnice. Proto se med ukládá do voskových buněk pro výživu, zatímco v jiných se líhnou larvy. Role včel na Zemi je mimořádně velká – sbírají nektar, opylují větve rostlin, přenášejí pyl. Bez takových opylovačů by mnoho moderních rostlin přestalo existovat.

Stáhnutí:

Příloha	velikost
document_microsoft_word.docx	17.23 KB

Náhled:

Kde a jak hmyz zimuje.

Děti se často ptají dospělých: “Kde a jak zimuje hmyz?” Při hře na čerstvém vzduchu, procházkách v parku či lese si děti všimnou, že s příchodem chladného počasí někam zmizely mouchy, komáři, motýli, brouci, vážky, mravenci a další hmyz.

Rodiče a učitelé mohou dětem říci, že různý hmyz má mnoho způsobů, jak přežít zimní podmínky a bezpečně přežít až do jara. Na jih nelétají jen stěhovaví ptáci, ale i nějaký hmyz, protože mají také křídla. Mezi stěhovavé motýly patří například motýli (bodláci, zelí, bělouši, admirálové atd.) a vážky (houpačka velká, hlídač). Tento hmyz létá na dlouhé vzdálenosti, v tomto ohledu není horší než ptáci. Zajímavostí je, že migrační trasy hmyzu se téměř shodují s trasami stěhovavých ptáků, zatímco motýli a vážky úspěšně překonávají horské průsmyky (Alpy, Pamír), tyčící se do výšky přes pět kilometrů.

S nástupem chladného počasí (pozdní podzim a poté zima) hmyz upadá do neklidu, přestává se krmit, ztrácí pohyblivost a zimu tráví ve stavu skrytého života. Na jaře se zdá, že se probudí a začnou žít jako předtím. Lze je tedy nazvat „pasivními zimáky“.

Vzhledem k velkému množství a rozmanitosti hmyzu se pozastavíme jen u některých z nich. Většina motýlů (kromě stěhovavých druhů) uhyne před začátkem zimy. Samice za sebou ale zanechávají snůšky vajíček, ze kterých se vyvinou housenky. Některým z nich se v létě podaří proměnit se v kukly, jiní zůstávají přezimovat v různých úkrytech: někteří se schovávají v zemi a jiní v pavučinových hnízdech na větvích stromů. Mezi dospělými motýly jsou však zimující motýli, kteří neuhynou, ale upadnou do nehybnosti. Patří sem: kopřivka, citronová tráva, smuteční tráva, multiflora, denní paví oko. Tito motýli v pozdním podzimu lezou pod spadané listí, do štěrbin v kořenech starých pařezů, pod kůru stromů a na jiná odlehlá místa. Po přezimování opouštějí své „úkryty“ a nějakou dobu létají a živí se rostlinným nektarem. Poté samice nakladou vajíčka a umírají a z vajíček se vyvine nová generace motýlů (přes stádium housenky), která se objeví v druhé polovině léta a létá až do podzimu. V zimě upadají motýli této generace do strnulosti a na jaře se chovají jako motýli předchozí generace.

V zimě brouci a jejich larvy spí v zkrouceném stavu v různých úkrytech: někteří – pod kůrou poloshnilých pařezů, jiní – v trhlinách v kmenech stromů, jiní – v tloušťce dřeva atd. Děti znají spoustu brouků: střevlíky, hnojníky, tesaříka, kůrovce, listnáče. Nejznámější jsou ale májoví brouci. Vzhled těchto brouků na jaře nastává náhle a způsobuje u dětí zmatek: odkud se vzali? Aniž bychom zacházeli do podrobností, můžeme říci, že po většinu svého života (4-5 let) žijí chroustci v půdě ve formě larev. Rok od roku tyto larvy přezimují, rostou, línají a nakonec se promění v kukly, ze kterých vylézají dospělí brouci. Brouci a jejich larvy mohou škodit ohryzem kořenů a listů mnoha lesních stromů. Berušky se schovávají mezi jehličím mladých borovic a mezi listy jalovce. V rámci přípravy na nadcházející zimu mají tendenci se předem schovávat pod kůrou stromů, prasklinami ve starých dřevěných pařezech a jiných úkrytech, kde zůstávají ve stádiu strnulosti až do jara.

Připomeňte dětem, aby si vážily všeho živého. Nenechte je chytat a sbírat motýly a brouky. Nesmíme zapomínat na blahodárný význam či neškodnost existence zvířat. Například motýli podzimních snůšek ve stádiu housenek se živí plevelem a neškodí a sami motýli přispívají k opylování kvetoucích rostlin. Berušky a jejich larvy ničí spoustu mšic, které škodí mnoha rostlinám.

Vážky jsou také velmi užitečné. Chytají mouchy, komáry, pakomáry a další hmyz a chytají je za letu. V zimě většina vážek (s výjimkou stěhovavých druhů) umírá, když předtím nakladla vajíčka do vody. Pravda, vážka neumírá, ale hibernuje a teprve na jaře klade vajíčka. Z vajíček se vylíhnou larvy, které žijí ve vodě 2-3 roky a postupně rostou. V posledním roce vývoje se larva promění v dospělou vážku, jejíž vylíhnutí nastává u někoho na jaře, u jiného v létě.

Mravenci si vyhrabávají úkryt před mrazem v hloubce přes metr, kde teplota zůstává vždy přibližně na stejné úrovni; Poté, co se shromáždili ve velké kouli, čekají na nástup teplých dnů.

Včely v zimě nespí, ale stávají se pomalými a letargickými. Včely se v přírodě usazují v dutinách stromů a skalních štěrbinách. Svá hnízda si staví z vosku vylučovaného speciálními žlázami. Hnízda existují řadu let a zimují v nich samice a včely dělnice. Proto se med ukládá do voskových buněk pro výživu, zatímco v jiných se líhnou larvy. Role včel na Zemi je mimořádně velká – sbírají nektar, opylují větve rostlin, přenášejí pyl. Bez takových opylovačů by mnoho moderních rostlin přestalo existovat.