Tato legenda je pevně zakořeněna v masové kultuře. Navíc se z lidové víry zrodilo přísloví: “Skryj hlavu do písku jako pštros.” Mluvíme o podivném způsobu, jak se tento velký pták vyhnout nebezpečí. Z nějakého důvodu pštrosi raději neutíkají, ale jednoduše strkají hlavu do země. Jakmile se ale nad tímto faktem trochu zamyslíte, hned vám to začne připadat divné. Je toto chování opravdu typické pro tyto ptáky? Jaký je k tomu důvod, případně jak se potom chovají v případě ohrožení?
Přečtěte si „Yablik“ na Telegramu a sledujte na YouTube.
Opravdu pštrosi strkají hlavu do písku?
Mezi svými opeřenými protějšky jednoznačně vynikají pštrosi. Velcí ptáci nemohou létat a spoléhají pouze na své silné nohy. Co ale dělají v případě nebezpečí? Na internetu můžete najít mnoho fotografií pštrosů ve velmi nevzhledné podobě – zadní část je zvednutá a hlava je spuštěna nízko, jako by byla zabořena do země. A karikatury tento názor popularizují, lze si vzpomenout alespoň na sovětská „Křídla, nohy a ocasy“ nebo americký animovaný seriál Jungle Cubs, který byl založen na Kiplingově „Knize džunglí“.
Fráze „schovávat hlavu do písku“ odkazuje právě na chování pštrosů, se kterým srovnávají nerozhodné lidi, kteří raději nevidí problém. A tento výraz není zdaleka nový. I Dostojevskij ve svém příběhu „Dvojník“ v roce 1846 napsal: „Zahořel hanbou a zabořil svou vítěznou hlavu do papíru, přesně za stejným účelem, s jakým pštros, pronásledovaný lovcem, schovává hlavu do horkého písku. “ A předpokládá se, že počátek této legendy položil římský historik Plinius starší. Ve své Přírodopisné historii o pštrosech bez obalu napsal: „Neméně pozoruhodná je jejich hloupost; ačkoli jejich tělo je velké, představují si, že když hlavu a krk schovají do křoví, učiní celé své tělo neviditelným.“ Říman tak zdůrazňoval nízké intelektuální schopnosti podivných ptáků. Vezměte prosím na vědomí, že keře jsou uvedeny v originále. Při překladu a interpretaci textu se místo rostlin objevil horký písek. Sám Plinius ale zjevně za vznik mýtu nemůže.
Při pohledu na pštrosy není těžké nahradit veškerou vnější absurditu těchto ptáků. Mají vzácné proporce částí těla a nemohou vůbec létat. Ale pštrosi úspěšně proměňují své nedostatky v přednosti. Dlouhý krk a obrovské oči tedy umožňují spatřit blížícího se predátora na velkou vzdálenost. A silné dlouhé nohy pomáhají uniknout nebezpečí. Je nepravděpodobné, že by někdo dostihl ptáka řítícího se rychlostí až 65 km/h. I když dojde k boji, obrovské drápy na tlapách se stanou vynikající obrannou zbraní.
Je zřejmé, že příroda pštrosům nadělila značný nástroj sebezáchovy. Pak varianta spásy zabořením hlavy do písku vypadá velmi zvláštně. Opravdu si pták myslí, že si ho nikdo nevšimne? Takto velké tělo jednoznačně vyniká. Pravda, jedním z hlavních lovců pštrosů je gepard, před kterým je těžké uniknout. Pštrosi se někdy pokoušejí maskovat, ale zjevně ne tak, že strkají hlavu do písku.
A pokud s tím Plinius neměl nic společného, co pak vytvořilo základ pro vznik masového klamu? Odborníci v zoo v San Diegu vidí důvod v jedné z pštrosových zvolených maskovacích taktik v případě nebezpečí. Ptáček se přikrčí na zemi a natáhne si na ni hlavu a krk. Podobnost barvy pštrosova těla se zemí pomáhá ptákovi splynout s hladinou a oklamat nepřítele. Podle jiné verze byl vznik mýtu usnadněn chováním pštrosa – tito ptáci polykají malé oblázky a štěrk, aby pomohli jejich trávení.
A vědecká novinářka BBC Charlotte Corney poskytla vysvětlení tohoto mýtu. Pro kladení vajíček si pštrosi vyhrabávají díry, kde schovávají budoucí potomky. Aby bylo zajištěno rovnoměrné zahřívání vajec, pták je otáčí. K tomu pštrosi strkají hlavu do díry. A takový základ se může stát základem legendy. Podobný názor má i novinář Steven Lovgren. Ve svém článku pro National Geographic autor poznamenává, že pštrosi často jednoduše sklopí hlavy nízko a zkontrolují, zda se v křoví nebo trávě neskrývá predátor. Je zřejmé, že se vztyčenou hlavou vidíte, co se děje v dálce, ale ne zblízka. A dlouhodobé pozorování pštrosa vám umožní vidět, jak pták pravidelně snižuje hlavu, zejména u napajedla.
Viz též:
- Jak ptáci vědí, kde je jih?
- Muž s roztaženýma rukama od Leonarda da Vinciho: jaký je význam obrazu?
- Zobrazeno: 70 fotografií s optickými klamy ze skutečného života.
Jsme na Telegramu a YouTube, přihlaste se k odběru!