V září 2022 vstoupila v Ruské federaci v platnost nová veterinární pravidla pro porážku zvířat (nařízení č. 269), podle kterých musí být usmrcování hospodářských zvířat prováděno humánními metodami, které zvířatům nezpůsobují stres. Dokud se však neobjeví stanovy, neneseme žádnou odpovědnost za porušení pravidel, protože není jasné, které způsoby porážky jsou považovány za stresující: zemědělci stále mohou zabíjet zvířata podle svého uvážení.
Ministerstvo zemědělství se místo vyplnění mezer v legislativě vydalo opačnou cestou. Měsíc poté, co nová pravidla vstoupila v platnost, ministerstvo vypracovalo návrhy změn, které ruší formulaci o nutnosti bezstresové porážky zvířat při porážce. Ochránci zvířat jsou přesvědčeni, že se tak stalo pod tlakem lobbistů, kteří hájí zájmy farmářů, kteří nechtějí modernizovat své podniky pro humánní zabíjení hospodářských zvířat. Dodatky ale ještě nebyly schváleny.
Dobytek
Humánní metody ošetřování hospodářských zvířat předpokládají, že zemědělci porážejí s předběžným omráčením, vysvětluje Plus-one.ru, předseda veřejné organizace „Voices for Animals“ Dinara Ageeva. Zemědělci k tomu používají speciální zařízení, jako jsou vzduchové pistole, ale i elektřinu nebo oxid uhličitý. Teprve po ztrátě vědomí začíná krvácení.
To platí pro všechny obyvatele farmy, jejichž maso a látky se používají jako potraviny i jako materiály na oblečení. Okamžitě udělejme rezervaci: společenská zvířata, včetně koček a psů, nelze zabíjet žádným způsobem – za to je stanovena trestní odpovědnost (článek 245 trestního zákoníku Ruské federace).
V západních zemích patří mezi požadavky na porážku býků, krav, prasat a dalších velkých hospodářských zvířat opatrná manipulace při přepravě a zabíjení v bezvědomí, kdy živí tvorové neprožívají utrpení a stres. Podle prezidenta Asociace praktických veterinářů Ruska Sergeje Seredy jsou hospodářská zvířata na ruských farmách často mučena. „Všechno jde o peníze; pro lidi je snazší používat levné, ale kruté metody, než přeplácet,“ řekl expert pro Plus-one.ru.
Krávy a býci jsou brutálně zabíjeni, když jsou stále při vědomíFoto: Brasil2 / iStock
Krávy a býci, stále při vědomí, tak mohou být zavěšeni za nohy, načež je přeříznuta krční tepna a čekají, až nastane smrt. Během této procedury se často lámou končetiny a zvířata zažívají neuvěřitelnou bolest, říká Dinara Ageeva. Statistiky o počtu takto poražených zvířat v Rusku neexistují.
„Zaostáváme za evropskými zeměmi, kde je potřeba zajistit welfare hospodářských zvířat zakotvena v zákonech a normy se zlepšují,“ domnívá se expert.
Podle usnesení Rady Evropské unie z roku 1993 platí ve všech zemích EU pravidla pro humánní porážku zvířat. Dokument byl mnohokrát doplňován – poslední úpravy byly provedeny v roce 2018, kdy byly rozšířeny povinnosti pracovníků jatek. Bylo například nutné, aby zkontrolovali účinnost omračování každého zvířete a ujistili se, že definitivně ztratilo vědomí. V dnešní době mají různé druhy hospodářských zvířat svůj vlastní seznam povolených metod usmrcování. Dobytek lze tedy omráčit pomocí vzduchových pistolí a slepých nábojů. Tyto požadavky se nevztahují pouze na výrobce, ale na všechny dodavatele z EU.
Podle Dinara Ageeva si v Rusku ne všechny farmy mohou dovolit udržovat jatka a nakupovat moderní zařízení na porážku. To znamená, že zvířata mohou být ve špatných podmínkách dlouhodobě přepravována na jatka. „Někdy jsou zvířata po cestě v dusných, stísněných, příliš horkých nebo naopak příliš studených návěsech – není tam klimatizace ani topení,“ říká předseda organizace Voices for Animals.
Čínský dělník poráží kuřata v drůbežárněFoto: Andrew Wong / iStock
Bird
Podle expertního a analytického centra pro agrobyznys „AB-Center“ je v Rusku z hlediska objemu výroby na prvním místě drůbeží maso (5,01 milionu tun), následované vepřovým (4,3 milionu tun) a hovězím (1,67 milionu tun). ). Zemědělské společnosti nejčastěji nestojí na obřadech s ptáky a praktikují mechanizované porážky.
Porážkové dílny drůbeže jsou vybaveny dopravníkem – zvířata jsou připevněna nohama nahoru, poté projdou oddělením, kde jim robot podřízne hrdlo. „Zároveň ptáci neumírají vždy rychle a po podříznutí hrdla jsou posláni do kádě s vroucí vodou, aby se usnadnilo odstranění peří z jatečně upraveného těla. Někteří jedinci skončí v kádi ještě živí,“ komentuje Dinara Ageeva.
Podle předpisů EU je povoleno, aby si kuřata zakroutila krkem, aniž by je nejprve omráčila pneumatickou pistolí, protože posunutí krčních obratlů má za následek odpojení míchy od mozku, což má za následek rychlou a bezbolestnou smrt. Kuřata lze také usmrtit plynem a omráčit elektřinou. Podříznutí hrdla není na seznamu povolených metod.
Kožešinová zvířata
Zvířata s cennou srstí – činčily, králíci, norci a další kožešinová zvířata – jsou často vystavena bolestivému zabíjení pomocí chemikálií, protože jejich maso se nepoužívá jako potrava, hlavní věcí je uchování vlny. Drogy, které se v Rusku používají u zvířat, jsou ve většině zemí světa zakázány. Za prvé, mluvíme o jedech podobných kurare – skupině imobilizujících látek, říká Sergej Sereda.
„Smrt nastává při plném vědomí, zvíře se postupně dusí, což je doprovázeno vážným utrpením. Ruští vědci v čele s bývalou místopředsedkyní Akademie věd Irinou Michajlovnou Donnikovou uznali, že užívání léků podobných kurare je týráním zvířat,“ říká prezident asociace praktických veterinářů. Soudci podle něj mají všechny důvody klasifikovat užívání takových látek jako porušení trestního zákoníku, úředníci ale o takové případy nejeví zájem.
Rusko je jedinou evropskou zemí, kde je povoleno použití chemie podobné kurare, říká Sergej Sereda. Navíc se kromě kožešinových zvířat využívá i při epidemiích, kdy je potřeba zbavit se velkého množství nemocných hospodářských zvířat.
V předpisech EU o porážce zvířat mezi povolenými způsoby zacházení s kožešinovými zvířaty skutečně nejsou žádné jedy. Pravidla vyžadují použití plynu k omračování a porážka musí být provedena výhradně za přítomnosti úředníka, který dohlíží na humánnost používaných metod.
Co chtějí ochránci zvířat?
V současné době domácí veterinární pravidla vyžadují humánní zacházení se zvířaty při porážce, ale neodhalují podstatu tohoto konceptu. Aktivisté hnutí Voices for Animals jsou přesvědčeni, že požadavky by měly být doplněny o upřesnění – například o seznam povolených způsobů ovlivňování za účelem zabíjení. Sociální aktivisté navíc navrhují zavést odpovědnost za nedodržení pravidel. Ochránci zvířat se staví také proti iniciativě ministerstva zemědělství, podle kterého by měla být ze zákona vypuštěna slova, že zvířata je třeba zabíjet „bez stresu“.
Přihlaste se k odběru našeho kanálu na Telegramu
Fotograf Aitor Garmendia strávil měsíce cestováním po mexických jatkách, kde se porážejí koně, krávy, kozy a kuřata. Navzdory zákonům o dobrých životních podmínkách zvířat dobytek stále čelí krutému zacházení a bolestivým úmrtím. Lenta.ru zveřejňuje některé záběry, které se fotografovi podařilo pořídit.
Garmendia pronikl do 58 jatek, i když navštívil téměř dvě stovky. „Za šest měsíců jsem viděl dost krutosti a násilí,“ říká. “Od té doby nemůžu přestat myslet na to, jak mě to osobně ovlivnilo.”
Jatka v Ocoyoacac, stát Mexiko
Foto: Aitor Garmendia
„Masný průmysl ví, jaký dopad mohou mít fotografie týraných zvířat,“ říká fotograf. “Aby takové záběry nespatřily světlo světa, mají pravidla zakazující vnášení kamer do dílny.” Obtížné bylo podle něj především dostat se na jatka, kde se zabíjeli koně.
Foto: Aitor Garmendia
Muka začíná cestou na jatka. Krávy jsou často nuceny stát příliš dlouho a snášet hlasitý hluk a otřesy.
Foto: Aitor Garmendia
„Když se takové snímky dostanou na veřejnost, jsou lidé, kteří dělníky jatek považují za sadisty a vrahy,“ říká fotograf. „Toto je klasický úhel pohledu, který prozrazuje naprosté nepochopení toho, jak funguje kapitalistická společnost. Všichni chtějí maso, ale nikdo nechce stisknout spoušť. Špinavou práci v tomto prohnilém systému musí dělat ti, kdo mají nejmenší zdroje a málo možností.“
Foto: Aitor Garmendia
Dělník se připravuje omráčit prase na jatkách ve městě Arriaga. Poté bude ještě živé, ale imobilizované zvíře ponecháno vykrvácet. Přestože je tento způsob zabíjení zakázán, stále se používá. „Zákony o dobrých životních podmínkách zvířat do určité míry zmírňují utrpení, ale mnohem méně, než si lidé myslí,“ říká Garmendia.
Foto: Aitor Garmendia
Tento kůň, který byl přivezen na jatka v Arriaze, nebyl schopen vstoupit do kotce, kde jsou zvířata před porážkou omračována elektrickými šoky. Pak ho pověsili řetězem na krk. Několik minut se dusil, až nakonec zemřel udušením.
Foto: Aitor Garmendia
Nejlevnějším a nejrozšířenějším zařízením pro omračování hospodářských zvířat je speciální pistole s výsuvnou šokovou tyčí. Pracovník jej přiloží k hlavě zvířete a stiskne spoušť. Tyč prorazí lebku, zničí mozek a vrátí se zpět do trupu.
Foto: Aitor Garmendia
Pokud taková pistole není k dispozici, používají se jiné metody. Na těchto jatkách v Jaliscu jsou krávy znehybněny nožem na páteři. Často se jim nepodaří poškodit míchu napoprvé, takže pracovníci pokračují v bodání zvířat nožem, dokud nespadnou, načež jsou odeslána na porážku. Přestože se kráva nemůže hýbat, neztrácí vědomí až do samého konce.
Foto: Aitor Garmendia
Po výstřelu do hlavy výsuvnou pistolí jsou krávy zavěšeny a podřezány jim hrdla. Některá zvířata jsou v tuto chvíli stále naživu.
Foto: Aitor Garmendia
Vepřová jatečně upravená těla připravená k prodeji z jatek ve městě Cuernavaca v mexickém státě Morelos.
Foto: Aitor Garmendia
Každá z těchto krabic pojme 10 až 14 živých kuřat. Pracovníci na jatkách v Toluca de Lerdo v Mexiku je bez okolků vykládají bez ohledu na dobré životní podmínky ptáků.
Foto: Aitor Garmendia
Kozy jsou před porážkou omráčeny pouze na jatkách, které se na tato zvířata specializují. Na jiných místech jim jednoduše podříznou hrdla a nechají je zemřít. Kozy dlouho a bolestivě krvácejí, svíjejí se na krvavé podlaze.
Foto: Aitor Garmendia
K zabíjení kuřat se často používají speciální kovové kužely. Do kužele se hlavou dolů vloží živý ptáček a jeho krk, který vyčnívá z otvoru ve spodní části, se rozřízne. Kuře pokračuje v pohybu několik minut a teprve potom zemře.
Foto: Aitor Garmendia
Kuřata se porážejí na rodinných jatkách v mexickém městě Isucar de Matamoros ve státě Pueblo. Ptáci nejsou před smrtí omráčeni, i když to zákon vyžaduje.
Foto: Aitor Garmendia
„Neexistuje žádný ‚humánní‘ způsob, jak ukončit život zvířete,“ říká Garmendia. — Krutost je povinnou součástí celého procesu. Viděl jsem, jak nemocná, vyčerpaná zvířata odvážejí na jatka. Někteří čekali na smrt v tomto stavu mnoho hodin.”
Jatka v Zapopanu, Jalisco
Foto: Aitor Garmendia
K omráčení prase je posláno do speciálního kotce, elektrody jsou umístěny na jeho hlavu a je dán šok. Pokud je vše provedeno správně, zvíře ztratí vědomí, ale křeče mohou pokračovat. Aby se prase zabránilo škubání, pracovníci jej zpravidla přitisknou botou k podlaze.
Foto: Aitor Garmendia
„Někteří lidé si myslí, že boj za práva zvířat není politický problém. “Jsem proti tomuto názoru,” říká fotograf. — Veganství, rozumíme-li tímto slovem odmítání vykořisťování zvířat, nelze považovat za životní styl, módu nebo stravu. Je to politická povinnost každého, kdo věří v boj proti útlaku ve všech formách.“
Foto: Aitor Garmendia
Poté, co se na jatkách ve městě Arriaga porouchala pistole s výsuvnou rázovou tyčí, byli koně několik dní omráčeni elektrickým proudem. Mexické zákony tuto praxi zakazují.
