V programování se často setkáváme s využitím polí. Mnohým toto téma způsobuje poměrně velké potíže kvůli nedostatečnému pochopení toho, co jsou pole a jak s nimi pracovat. Jejich použití však bylo, je a bude jednou z nejdůležitějších částí psaní kódu. Proto bych dnes chtěl mluvit o polích.
Jak jsem řekl, pole jsou velmi běžná. Nejčastěji, pokud mluvíme o vývoji webových stránek, se s nimi setkáváme v php a JavaScript kódech. Samozřejmě existují rozdíly při práci s poli v php a JavaScriptu, ale když pochopíte, jak pracovat s poli v jednom z programovacích jazyků, nebude těžké přijít na to, jak pracovat v jiném.
V tomto článku budu mluvit o polích ve vztahu k jazyku php.
Co jsou pole?
Podle definice, Array – je to očíslovaná množina proměnných.
Proměnné v poli jsou prvky pole. Jejich pozice v poli je dána index.
Pokud to není příliš snadné pochopit, pak si představte “kouzelnou” krabici. V něm můžete vytvořit libovolný počet oddělení a přidat k těmto oddělením něco. V případě potřeby můžete: odstranit oddělení; vytvořit nové; vytáhněte a použijte obsah, který je v nich; nahradit obsah jednotlivých přihrádek něčím jiným; Do jedné z přihrádek, která také obsahuje různá oddělení, můžete uložit další pole.
To znamená, že Array – je to datový typ, který obsahuje sadu prvků. Chci hned říci, že tyto prvky, pokud mluvíme o jazyce php, nemusí být stejného typu!
K čemu jsou pole?
Možná vám není úplně jasné, proč potřebujete pole používat.
Vezměme si jeden jednoduchý příklad.
Řekněme, že potřebujete napsat program, který bude počítat aritmetický průměr tržeb za měsíc (nebo za rok). K tomu potřebujeme znát počet prodejů za jednotlivé dny v měsíci a podle toho tato data někam uložit. Můžeme deklarovat 30 proměnných (nebo 356 pro rok). Spočítali jste, kolik řádků kódu musíte napsat?
Dále musíme napsat vzorec, který vypočítá aritmetický průměr. Chcete-li to provést, sečtěte všechny proměnné a vydělte součet počtem dní. Nemyslíte, že vzorec může být “trochu” těžkopádný?
Při tom všem, deklarování tak velkého množství proměnných a následném dosazení toho všeho do vzorce, není divu, že uděláme chybu a náš výsledek bude nesprávný. Co když ale v jednu krásnou chvíli potřebujeme zjistit aritmetický průměr ne na 30 dní, ale třeba na měsíc a půl? Musíme změnit celý kód!
Použití pole v této situaci nám výrazně usnadní život. Ostatně pomocí příslušných funkcí zjistíme: počet prvků pole, součet prvků pole, veškerá prodejní data můžeme uložit do jednoho datového typu – pole a zároveň nebudeme muset vytvářet obrovské množství proměnných.
Toto je jen jeden malý příklad, který vám může pomoci pochopit, proč jsou pole potřebná. V praxi se takové problémy objevují neustále. A pokud víte, jak pracovat s poli, pak je jejich řešení mnohem jednodušší.
Naučit se pracovat s poli vyžaduje praxi a určité znalosti. Plánuji napsat sérii článků, ve kterých se pokusím mluvit o různých jemnostech, funkcích a příkladech. Tento článek je tedy jen začátek našeho seznamování s poli.
Na to je třeba pamatovat při práci s poli!
Jsme zvyklí, že začátek něčeho se počítá od „1“. V mnoha situacích je to pravda, ale ne v situaci s poli.
Již jsem řekl, že pozice prvku v poli je dána jeho indexem. Číslování prvků pole tedy nezačíná od 1, ale od 0. To je třeba vždy pamatovat, aby nedošlo k chybám!
Je třeba poznamenat, že Velikost pole je celkový počet prvků v poli.
Jak deklarovat pole
Existuje několik způsobů, jak deklarovat (nebo inicializovat) pole.
Pole můžete inicializovat prvek po prvku zadáním indexu.
Chcete-li to provést, nejprve vymyslete název pole. Pojmenujme pole například „$Mass1“. Nyní můžeme pole inicializovat a vložit tam nějaké proměnné.
$Mass1[0] = 10; $Mass1[1] = 11; $Mass1[2] = 32; $Mass1[3] = 15;
Jak vidíte, nejprve přichází název našeho pole (při deklaraci nezapomeňte na znak „$“), poté hranaté závorky, které označují index prvku, poté přiřazovací znak „=“ a hodnota znaku samotný prvek. V tomto příkladu jsou hodnoty celá čísla následovaná středníkem.
Můžete udělat totéž, ale bez zadání indexů. V tomto případě php automaticky přiřadí index pro každý další prvek o jeden více než ten poslední. Jinými slovy, přidá prvek na konec pole.
$Mass1[] = 10; $Mass1[] = 11; $Mass1[] = 32; $Mass1[] = 15;
Ale jak jste si všimli, hranaté závorky jsou stále potřeba. PHP potřebuje vědět, že má co do činění s polem.
Existuje další způsob, který nevyžaduje hranaté závorky a můžete zadat všechny prvky pole najednou na jednom řádku. Místo hranatých závorek je však vyžadováno speciální slovo „array“, které php řekne, že máme co do činění s polem.
To se děje takto:
$Mass1 = pole(10,11,32,15);
Takto můžeme vytvářet pole a plnit je různými prvky.
Ve skutečnosti to nejsou všechny metody, protože existují také asociativní a vícerozměrná pole, ale o nich si povíme v příštím článku. Všechno je v pořádku.
Naučili jsme se vytvářet pole. Pojďme si nyní promluvit o tom, jak můžete získat a změnit konkrétní prvek pole.
Jak získat a změnit prvek pole
Abychom tedy odkazovali na jakýkoli prvek pole, použijeme jeho index, který je také uveden v hranatých závorkách.
Mějte na paměti, že indexování začíná od nuly.
Řekněme, že máme takové pole:
$Mass1 = array('Masha', 'Sasha', 'Dasha', 'Pasha'); Chcete-li například získat první prvek pole a zobrazit jej na obrazovce, můžeme použít následující kód:
$var1 = $Mass1[0]; echo $var1;
Výsledkem je, že na obrazovce uvidíme hodnotu prvního prvku pole – “Masha”.
Zároveň nezapomeňte, že abyste mohli otestovat php kód na vašem lokálním počítači, budete muset nainstalovat a spustit Denver.
Také nezapomeňte, že veškerý php kód musí být zapsán mezi speciální znaky php deklarace. Takže úplný kód pro tento příklad by byl:
Abychom získali druhý prvek, místo nuly v hranatých závorkách uvedeme jedničku a tak dále.
Můžeme také přidat prvek do pole nebo upravit existující.
Chcete-li přidat prvek na konec pole, stačí napsat následující:
$Mass1[] = 'Světla';
A chcete-li změnit existující prvek, musíte v hranatých závorkách označit index prvku, který chcete změnit, a přiřadit mu novou hodnotu. Takhle:
$Mass1[1] = 'Grisha';
A nakonec si povíme něco o velikosti pole.
Jak zjistit velikost pole
Dost často je pro různé výpočty potřeba znát velikost pole, jinými slovy počet jeho prvků.
V php to lze provést pomocí funkce „count“:
pocet echa($Mass1);
Nebo pomocí funkce “sizeof”:
echo sizeof($Mass1);
Obě možnosti zobrazí hodnotu – “5”. Tuto hodnotu nesmíte zobrazit na obrazovce, ale jednoduše ji zadáte do proměnné a poté ji použijete tam, kde ji potřebujete.
Myslím, že pro dnešek to dokončíme a v dalším článku budeme pokračovat v práci a seznamování s poli.
Pokud se vás toto téma týká, zanechte svůj komentář.
Tento článek můžete také sdílet se svými přáteli pomocí níže uvedených tlačítek sociálních sítí.
Pokud jste se ještě nepřihlásili k odběru aktualizací blogu, níže je také formulář pro přihlášení.
Přeji hodně úspěchů a na viděnou u dalších publikací.
Anna Kotelniková byla s vámi. Uvidíme se v kontaktu!
