Pokud je pravda, že se společnost vyvíjí podle zákona spirály, pak je člověk, který kdysi žil stejným životem jako zbytek světa zvířat, prostě odsouzen k návratu zpět do lůna přírody, samozřejmě vyzbrojen všechny výdobytky civilizace. A ačkoli v současné fázi před tím dozrálo jen málo lidí, stále se to v našem vědomí mění. Například naše zahrady a chaty získávají stále více rysů charakteristických pro les, step a alpskou louku. K tomu, aby vaše zahrada v dobrém slova smyslu připomínala nedotčený les, samozřejmě potřebujete i určitý soubor rostlin. Povím vám o jednom z nich – dřivce vonné, rostlině, která kromě toho, že je dekorativní, je také užitečná.

Příroda přichází k člověku.

Ideál okrasné zahrady, a to je celosvětový trend, prošel v posledních desetiletích zásadními změnami. Je to vidět na příkladu téměř každé městské a dokonce i vesnické předzahrádky, ve které nyní jistě najdete dříve nevídané smrky, vrby, vřesy, kostřavy. Máme také nemálo vyznavačů nového trendu v zahradnické módě – ekologické zahrady, která je v podstatě přírodním společenstvím reprodukovaným v zahradě. A jak se ukázalo, je mnohem jednodušší a hlavně rychlejší vytvořit záhon nebo skalku, než uspořádat „jahodovou louku“, „brusinkový rašeliniště“, „vřesoviště“ nebo jednoduše vytvořit pozemek na okraji města. zahrady v duchu koutu nedotčeného lesa.

Chcete-li dělat „jako v lese“, musíte se nejprve učit od přírody. Mnohé rostliny jsou totiž v přírodních podmínkách tak úzce propojeny, že jedna bez druhé doslova nemohou existovat. Zároveň je plně potěšte a dokážou spolu existovat desítky let a staletí v nezměněné podobě, jak se nám jeví dubový les nebo step. Například dřevomorka může růst pouze v relativně hustém stínu a jako sousedy preferuje smrk, dub, břízu a osiku.

Obyvatel stinného podrostu.

Woodruff (Asperula odorata) – vytrvalá bylina z čeledi Rubiaceae s tenkými, mírně ustupujícími čtyřstěnnými stonky vysokými 15-40 cm. Jeho listy jsou tmavě zelené, obkopinaté, drsné, až 5 cm dlouhé a 10 mm široké, umístěné na stoncích v přeslenech po 6-10 kusech. Květy jsou velmi malé, bílé, se čtyřdílnou zvoncovou korunou, shromážděnou ve vrcholových květenstvích. Woodruff je rozšířen v celé lesní zóně Eurasie od Dálného východu po západní Evropu. U nás jsou jeho oblíbenými pozemky smíšené lesy s vlhkou humózní půdou, ve kterých si vybírá stinné polohy.

ČTĚTE VÍCE
Proč chci cibuli?

Na zahradě by měl být dren dostat také dosti zastíněné místo pod korunami stromů. Stín však může mít různou intenzitu, od téměř úplného až po kropenaté polostínu od průchozí koruny. Dobré jsou i poměrně otevřené lokality na severní straně budov nebo hustá výsadba. Woodruff nepřežije na otevřeném slunci, ale zasaďte jej na přechod ze stínu do světla a označí jeho komfortní zónu s největší hustotou pokrytí. Světlo se zároveň stane přirozenou bariérou jeho neoprávněného šíření. Je třeba poznamenat, že na úrodné zahradní půdě, zbavené konkurentů, tvoří drůbež tak hustý a vysoce dekorativní kryt, který v přírodě nenajdete. Dá se vysadit na úpatí jabloňového sadu, kde se kromě okrasnosti stane zdrojem léčivých a potravinářských surovin. Po převzetí stinné části zahrady vytlačí drůbež nezávisle mnoho plevelů, takže péče o jeho koberec bude velmi snadná. A další možností bude příjemný, divoce kultivovaný vzhled, který tato část zahrady získá.

Aroma je nevtíravé a jemné.

Tráva a zejména květy drůbeže obsahují vonnou látku – kumarin, jehož aroma máme v čerstvém seně tak rádi. Čerstvé listy hřivna, když se přinesou k nosu, voní slabě, i když spaření s vroucí vodou jim plně propůjčí příjemnou vůni. Sušením se z bylinky zbaví „všeho nepotřebného“ a zůstane pouze koncentrované aroma. Vůně drůbeže je jedinečná, nedá se s čím srovnávat, snad kromě svízele. Zároveň je nesrovnatelně silnější a příjemnější a ne nadarmo si jako jediný v rodině vysloužil specifický přídomek – voňavý.

Zapomenutý starý.

Woodruff je odedávna známý jako léčivá rostlina. K tomuto účelu se využívá celá jeho nadzemní část, sbíraná během květu. Woodruff má diaforetický, sedativní, choleretický, mírně laxativní a diuretický účinek. K léčebným účelům se zpravidla používá infuze. K tomu zalijte 10-15g suché trávy litrem vroucí vody a přikryjte přikrývkou, dokud nevychladne. Pijte půl sklenice 3-4krát denně.

Tráva lesní, čerstvá i suchá, se odedávna používá jako koření do salátů a zeleniny. Používá se k aromatizaci vín, likérů a vodkových likérů, k aromatizaci čaje, tabáku a sýrů.

Koření z listů hřivnatek. (podle A.K. Koshcheeva) Omyté mladé listy drůbeže protáhněte mlýnkem na maso, vložte do sklenic, osolte (50 g soli na 1 kg směsi) a použijte jako pikantní koření do různých zeleninových jídel, prvních chodů, a nápoje.

ČTĚTE VÍCE
Kde lípu skladovat?

Odvar z byliny Woodruff – používá se v každodenním životě nejčastěji a univerzálně. Připravuje se ze suché (20 g na litr) trávy. Bylina se před varem vloží do vody, přivede se k varu a poté se nechá den vyluhovat. Používá se k dochucení pečiva a různých pokrmů.

Woodruff byl často používán k přeskupování prádla, který byl z tohoto prodchnut svým aroma. Předpokládá se, že současně odpuzuje moly.

Pro dochucení čaje Do čajových lístků se přidávají suché drcené listy dřiny v poměru jedna ku deseti, tedy v objemu asi 10 % jejich směsi. Takto připravený čaj je mezi Evropany vždy oblíbený.

Pro ochucení kvasu ředí se odvarem připraveným podle výše uvedeného receptu v dávkování sklenice odvaru na 3 litry kvasu.
Nápoje (kompoty, kvas) ochucené drůbeží lze provést tak, že se do nich dočasně vloží gázový sáček s trávou, který se před podáváním odstraní.

Víno “Maitrank” (májový nápoj). Víno podle staroněmecké receptury ve zjednodušené podobě připravíme louhováním láhve (0 l) suchého bílého vína s 75 g sušené trávy hřivna po dobu dvou týdnů. Tráva se sklízí ve výšce květu, odřezávají se pouze samotné vršky s květy.