Petrův kříž bychom těžko nazvali trávou, přestože jde o stejnou kvetoucí rostlinu jako Veronica, ropucha nebo maryannik. Všichni jmenovaní jsou mimochodem jeho příbuzní. Ale neexistují žádné stížnosti na nikoho kromě Petrova kříže. Všechny bylinky jsou jako bylinky, s listy a květy. A pouze místo obvyklé zeleně jsou všechny její orgány, od kořenů po květy, stejné světle růžové barvy. Je to houba, je první myšlenka? Ale ne, zdá se, že to jsou květiny. Ale jsou nějak zvláštní, jako by vytesané z plastelíny.
Dítě žaláře.
Tato podivná rostlina byla pro naše předky neřešitelnou záhadou. Jeho odlišnost od obvyklého vzhledu bylinné rostliny některé překvapila a v jiných vyvolala pověry. Už jeho neobvyklý název vypovídá o originalitě Petrova kříže. Naši předkové věřili, že kořen rostliny roste příčně pod zemí, proto kříž. Název utkvěl jednou provždy, ačkoliv neodráží objektivní realitu. Nejednou jsem vykopal kořen Petrova kříže, abych si ujasnil, zda je to skutečně tak, ale pochopil jsem jednu věc. V konfiguraci jeho výskytu, v závislosti na vašem politickém přesvědčení a vyznání, můžete vidět cokoli – svastiku a hvězdu, kříž a půlměsíc.
Ale jméno je jméno a nejen to překvapilo. Proč jsou všechny orgány této byliny zbarveny stejně světle růžovou barvou? Proč listy rostou nejen na stonku, ale i na oddenku? Proč rostlina ukončí vegetační období tak rychle, za tři týdny, a zmizí z povrchu zemského ještě dříve, než přijde skutečné teplo?
Biologie této vytrvalé rostliny je nyní téměř vyřešena a vysvětlena. Petrův kříž se jako houby usazuje na kořenech přesně vymezených keřů a stromů a živí se jejich šťávami. Je zcela závislý na hostitelské rostlině, proto nemůže růst tam, kde nejsou druhy, se kterými je blízce příbuzný: líska, osika, lípa, olše. Jelikož přijímá potravu v hotové formě, proces fotosyntézy jej neovlivňuje. V jejích tkáních se proto nenachází zelený chlorofyl a jako zdroj tepla potřebuje pouze slunce.
A přesto má některé věci jako každý jiný. Rozmnožuje se, stejně jako ostatní kvetoucí rostliny, semeny. Ve skutečnosti se objevuje pouze na povrchu půdy, kde kvete a vypadává semena.
Jakmile jsou semena Petrova kříže na lesní půdě, mají šanci vyklíčit pouze ta, která jsou v blízkosti hostitelského druhu, protože jejich klíčení je stimulováno sekrety jejich kořenů.
Po pádu do půdy semena rostliny klíčí, ale jejich nezávislý vývoj je velmi pomalý. Předpokládá se, že v této době se Petrův kříž živí organickými zbytky listů hostitelského druhu, které jsou asimilovány díky jeho podzemním šupinatým listům. To pokračuje, dokud se kořeny nedostanou do kontaktu s kořeny hostitelského stromu. Poté do nich vrůstá Petrův kříž se svými přísavkami – haustoriemi a přechází na krmení cizími kořeny. Růst rostliny se prudce zvyšuje a brzy se na povrchu půdy poprvé objeví a rozkvete Petrův kříž.
Od doby klíčení semen do okamžiku prvního kvetení rostliny často uplyne více než 10-15 let.
Abyste věděli.
Botanici připisují Petrův kříž rodině Norichnikovů, ve kterých se kromě obvyklých druhů vyskytují poloparaziti a paraziti. Rod Lathraea zahrnuje šest druhů, z nichž všechny jsou úplnými parazity. Jediný druh vyskytující se v Rusku je kříženec šupinatý (Lathraea squamaria). Celá rostlina je masitá a její kořen je hustě pokryt šupinatými listy. Květy Petrova kříže se shromažďují v jednostranných klasovitých hroznech, které vystupují nad půdu pouze 10-15 centimetrů.
A nikdy paraziti!
Rádi dáváme lidem nálepky: nekrmte je chlebem. Tento král zvířat, tento kořen života, tato královna květin. A říkáme si rozumný člověk. Jinak ne. A kdyby se ozvali všichni ti, kterým říkáme bratříčky, začali by si jednomyslně stěžovat na útlak, nebo dokonce přímou genocidu ze strany svého staršího bratra.
V přírodě obecně každý škodí a každý někoho sní. Některé zvenčí a úplně a některé zevnitř a postupně. Komár nám pije krev, ale je to parazit, nebo snad predátor? My lidé jsme stejní parazité z pohledu všech zvířat, která vystavujeme pronásledování a vykořisťování. Bolševici nazvali kulaky parazity a nyní je nám v pláči nad ztrátou skutečných vlastníků země.
Někdo narychlo, aniž to pochopil, obvinil Petrův kříž z parazitismu. Nenáročný „Homo sapiens“ zde pravděpodobně nebude. A chtěl bych působit jako jeho právník. Ano, výživu získává prostřednictvím jiné rostliny. Je zde ale i stránka utrpení? Nebo se možná všechno stane k oboustrannému prospěchu?! V zájmu slušnosti by se zeptali lísky a osiky, zda mají nějaké stížnosti na pachatele, a nepodali by žalobu na nevinného člověka! V době, kdy probíhá aktivní vývoj Petrova kříže, totiž na stromech také nejsou žádné listy, což znamená, že nedochází k fotosyntéze. Ukazuje se, že pokud Petrův kříž bere z hostitelského stromu, bere pouze ty šťávy, které čerpá z půdy. Pokud ano, pak Petrův kříž ze samotného stromu nic nebere, ale pouze pomocí svého potrubního systému spotřebovává šťávy země.
A přesto, sympatizující s tímto samotářem, jako rostlinný nonkonformní, a tedy spřízněná duše, bych ho rád soudružsky vyzpovídal. Proč se oddělil od týmu? Proč šel do podzemí jako krtek? Co ho přimělo vyměnit teplo a bílé světlo slunce za temnotu a chlad žaláře? Kdy a jaké důvody byly podnětem pro tuto volbu? Proč není jako všichni ostatní, nemá špatnou orientaci? Koneckonců, není to z tvrdohlavosti a ne kvůli šokování, jak se to děje u lidí.