Curieovi objevili v roce 88 nový prvek s atomovým číslem 1898. Po zpracování tun uranové rudy izolovali tento prvek záhadným zářením, které objevil francouzský vědec Becquerel. Díky své jedinečné vlastnosti získalo Radium svůj název (z latinského Radiorum – záření). Dvojici vědců se podařilo prvek izolovat v čisté formě až v roce 1902, předtím získali směs radioaktivních prvků. Tehdy ještě nevěděli o vlastnostech záření a jeho vlivu na organismus. Od doby, kdy se ji lidstvo naučilo využívat ve svůj prospěch, uplynula desetiletí. Vyacheslav Malyševskij, doktor fyzikálních a matematických věd, vedoucí katedry obecné fyziky Fyzikální fakulty Jižní federální univerzity, nám řekl, zda je pravda, že se radium zpočátku přidávalo do potravin, jak se postupem času začalo používat a nastínil vyhlídky na použití radioaktivních prvků.
«Existuje mnoho spekulací o použití radia v potravinách, nápojích a v každodenním životě. V oněch vzdálených dobách se o nebezpečí radiační expozice pro člověka nevědělo téměř nic. Starší generace si asi pamatuje, že obchody prodávaly bonbóny Radium. Radium v nich samozřejmě nebylo. Byla to spíše pocta novému objevu, za který byla později udělena Nobelova cena. Radium se používalo hlavně pro jiné účely. Vyráběly se z něj svítící číselníky pro nástroje, které bylo potřeba vidět ve tmě. Nyní je tato technologie již dlouho opuštěna, protože není bezpečná jak pro výrobce těchto zařízení, tak pro ty, kdo je provozují.“ vysvětlil fyzik.
Radium, které je radionuklidem a produktem rozpadu uranu-238, se podle odborníka používá především k výrobě kompaktních zdrojů záření alfa, beta záření, záření gama a neutronů, které se využívají ve vědě, technice i medicíně. Radioaktivní prvky nacházejí uplatnění také v průmyslu, konstrukci letadel a kosmické technice. Jejich využití v běžném životě najdete v požárních hlásičích. Radionuklidy zaujaly v našich životech pevné místo. Nyní si nelze představit moderní lékařské centrum, které nemá ve svém arzenálu radionuklidové technologie. Otázka léčivých vlastností záření však zůstává kontroverzní.
«Medicína je vážná věda a umění. Použití nových léčebných metod by nemělo způsobit újmu lidem. To je hlavní princip. Existuje takový pojem – radiační hormeze, což znamená příznivý účinek ionizujícího záření v nízkých dávkách, tzn. mající stimulační účinek záření na tělo. Ve vědecké komunitě však stále nepanuje shoda na platnosti této teze. Mezinárodní komise pro radiační ochranu (ICRP) proto při vývoji standardů radiační bezpečnosti doporučuje vycházet ze zásady, že jakákoli úroveň radiace je pro člověka nebezpečná“, komentoval Vyacheslav Malyševskij.
Jednou z významných technologií pro využití vlastností radioaktivních prvků se stala jaderná energetika. Rusko je na druhém místě v Evropě, pokud jde o kapacitu jaderné výroby. Téměř pětinu elektřiny u nás vyrábí jen 11 jaderných elektráren. Jedna ze stanic se nachází v Rostovské oblasti nedaleko Volgodonsku. Některé země, jako například Německo, však tuto účinnou technologii výroby elektřiny opouštějí, což vyvolává otázky o perspektivách rozvoje tohoto typu energie. Vyacheslav Malyševskij vyjádřil odborný názor na budoucnost tohoto odvětví:
«V současné době je nemožné opustit jadernou energii. Takzvaná „zelená energie“ dnes nemůže konkurovat tradičním druhům energie, včetně jaderné. Opuštění jaderné energie v některých zemích je způsobeno především politickými důvody, spíše než ekonomickými nebo dokonce ekologickými. Základní výroba energie pro dodávky elektřiny do velkých průmyslových odvětví, závodů a továren nemůže být dosažena větrnými, solárními ani jinými technologiemi. Možná v budoucnu, až budou vodíkové technologie účinné a bezpečné, nahradí ty jaderné. Počkej a uvidíš“ uzavřel vědec.
Autor textu: Daniil Skryagin
Krátký odkaz na novinky sfedu.ru/news/71847
