Bývalí vězni, kteří měli „to štěstí“ navštívit OTB-1 Federální vězeňské služby v Saratovské oblasti, kontaktovali redaktory tiskové agentury Versija-Saratov. Povídali si o postupech v tomto ústavu, stravování, léčbě a tak dále. Jsou to příběhy od anonymních lidí. Vězni ale řekli, že jsou „odpovědní za svá slova“.
“Mohou říct, že jsou kohouti” Vladimir, bývalý vězeň, strávil několik měsíců v OTB-1 v roce 2017 a na konci roku 2018 byl ošetřen ve dvou kolech (převezen z kolonie č. 23 Krasnoarmejského okresu): „Dostat se do OTB-1 není těžké. Stačí se „otevřít“ (spáchat unáhlený čin, který nám současná legislativa zakazuje popisovat) – Cca. vyd.) a jste na cestě rovnou na psychiatrické oddělení. Jen není moc lidí, kteří to chtějí. Měl jsem v zóně známého, upadl při práci a poranil si nohu. Tak do poslední chvíle kulhal, až přestal úplně chodit. Každý, kdo má krátký trest, se snaží vydržet až do propuštění, aby mohl být později ošetřen v běžné nemocnici. Byl jsem ve vězení šest měsíců. Tam je vězeň považován alespoň za člověka, ale v OTB-1 je přístup špatný kvůli administrativě. Byl jsem poslán na povinné léčení, takže nebylo kam jít. I když jsou místa, kde je to ještě horší. Ti pacienti, kteří jsou z kolonií č. 7 a č. 13, se bojí vrátit a snažit se vydržet déle. Tamní režim je ještě horší. V zóně má teoreticky službu inspektor z řad zaměstnanců, nejčastěji ale žádný. „Mistrovy plížení“ udržují pořádek. Vytvářejí režim, který je dvakrát horší, než ukládá zákon (existuje „Vnitřní řád nápravných zařízení“ registrovaný u Ministerstva spravedlnosti – Cca. vyd.). Když jsou přijímáni noví rekruti, nejprve „vypadnou“ zaměstnanci a poté aktivisté. Ti poslední se dívají na to, co máte s sebou. Mohou si to vyzvednout, pokud se vám položka líbí. Oddělení je v noci uzavřeno. Majetek tam vládne, nastavuje svá vlastní pravidla: “Jak řekli, tak bude!” U vchodu je „noční stráž“. Jedná se o typ zřízence v armádě, také z řad vězňů. Jeho povinností je udržovat pořádek. Především proto, aby se nikdo „neotevřel“ a neodešel. Jsou tam totiž úplní pitomci, ti se mohou naučit spoustu věcí. Jeden blázen se mnou šel v noci do obchodu koupit cigarety, další se chtěl napít. Zaměstnanci nedělají téměř nic, aby se situace změnila. Proč by si měli špinit ruce? Aktivistům řekli: „Fass!“, udělají cokoli, promění život nepoddajného vězně v peklo. Mohou vám vzít nejen zdraví, ale také zlomit váš osud. Někdo z vedení řekne: “Do prdele!” Udělají to bez váhání. Někdy jsou lidé pro vzdělávací účely posíláni na „páření“ (přivázaní k posteli – Cca. vyd.). Systém byl vypracován: hrudník, ruce a nohy jsou fixovány prostěradly, člověk je ve zcela bezmocném stavu. V tomto stavu mohou člověku udělat cokoliv. Můžete být šikanováni za cokoliv! Například pro slova vyslovená po telefonu nebo na rande. Vězni mají právo na telefonní hovor. Vedle zařízení stojí aktivista a poslouchá. Nemůžeš své matce říct: “Moje zdraví je špatné!” Pak bude rozbor, půjdeš na páření. Je také nemožné napsat dopis a požádat o pomoc příbuzné, například koupit léky. Vše výše uvedené se kontroluje ve speciální jednotce. Problematické je i vyvolávání obav při osobní schůzce. Nemocným vězňům nejsou povoleny dlouhé návštěvy, pouze krátké. Odehrávají se ve vězeňské kavárně, kde je neustále přítomen zástupce administrativy. Tato osoba pozorně naslouchá. Když je bývalý vězeň propuštěn, nikdo z administrativy se nebojí, že řekne, co se tam děje. Ti, kteří se dopustili nezákonnosti, budou skryti. V oficiální odpovědi napíšou, že „kdyby to věděli, nebylo by to povoleno“. Pokud napíšete stížnost z kolonie, nikam vás nepošlou, pokud uspějete, přečtou si ji před vámi. A nedej bože, bude o nich negativita. 
Z těchto důvodů není možné z OTB-1 hlásit o sobě spolehlivé informace. Když tam prokurátor dorazí, je veškerý pohyb po kolonii zakázán, a to i v případě ekonomických prací. Aby náhodou někdo nepřišel a nestěžoval si. Totéž se děje při návštěvách lidskoprávních aktivistů. Sám jsem viděl, jak se jeden odsouzený obrátil na inspektora a pak zmizel. Pak jsem se aktivistů zeptal: “Kam jste odešli?” “Ukradli mi trochu zdraví,” odpověděli. Do zóny tedy nikdo jen tak nevstoupí, na návštěvy se pečlivě připravují. Například oddělení jsou často přeplněná. Osobně jsem před kontrolou musel vynést postele do sklepa, kde je márnice. Pacientů bylo 55, ale v době kontroly jich bylo 17. Jídlo v OTB-1 je extrémně hnusné. Pro začátek je zelná polévka – golimaya zelí, někdy polévka z vařených těstovin. Od července do konce prosince 2018 jsem viděl tvaroh 4x, vejce 2-3x. Každé ráno je zajištěn olej, nebo spíše pomazánka. Guláš – škvarky, porce – malé. Na většině oddělení se stravování odebírá na odděleních. Dodávají ho tam v termoskách sami vězni. Jakmile jsem byl v samotné jídelně, nemohl jsem jíst jídlo – bylo mi tak špatně kvůli smradu. Pokud jde o léčbu, lékaři a aktivisté sledují užívání léků. Dokud se nenapijete, neopustíte ošetřovnu. Pro všechny příležitosti je k dispozici jedna červeně potažená tableta. Ale vstávání v 6 hodin ráno a cvičení je povinné pro každého, pokud nejste na lůžku. Jinak nikoho nezajímá, jestli se cítíte špatně nebo těžce. Abyste pacientům usnadnili režim, zdřímněte si během dne od 14.00 do 16.00.“ “Otevři pusu, lehni si” Kirill, byl v letech 2017–2018 v OTB na dvou lékařských odděleních (převezen z kolonie č. 33 ve vesnici Elshanka): “Když jsme dorazili do nemocnice, potkal mě a několik dalších vězňů SDPeshnik (aktivista ze sekce disciplíny a pořádku,” Cca. vyd.), abychom zjistili, kdo jsme „v životě“. Nejprve navrhl napsat prohlášení o gayness na kus papíru. Řekl: “Nikam nepůjde, budeš normálně sedět, tohle je záchranná síť.” Odmítli jsme. Poté mě důstojníci Federální vězeňské služby vzali na zvážení a vyfotografování. Nenechali mě se umýt, i když jsem to podle vnitřních předpisů měl. Při pohybu po kolonii nemůžete s nikým mluvit. “Otevři pusu, budeš tady ležet,” zastrašil se zřízenec. V celém OTB-1 byla zavedena úplná kontrola správy nejen nad vězni, ale také nad zaměstnanci Federální vězeňské služby. Všude jsou sloupky, zaznamenávají veškerý pohyb po kolonii. Všechny informace jsou hlášeny vedení instituce. To dává správě důvod k vyvozování závěrů – zda zaměstnanci plní své povinnosti, zda probíhá kontrola oddělení, zda probíhá prohlídka vězňů. Na oddělení nebylo mnoho lidí, jen 10 lidí, protože to bylo specifické. Vždy jsou tam sestry z ekonomického týmu – „hasiči“. Vše tam provozují a při kontrolách jsou schovaní. Lékaři člověka vyšetřují, ale nejsou to oni, kdo kontroluje dodržování režimu. Jen se svolením stejného důstojníka SDP můžete jít ven a kouřit po dobu 5 minut několikrát denně. Pokud potřebujete na záchod, požádejte o volno, pokud to nedovolíte, „svlékněte si kalhoty“. Pokud chcete, aby vám byl poskytnut klid na lůžku, zaplaťte aktivistům. Totéž platí pro „aktivaci“. Faktem je, že existují lidé s rakovinou ve stádiu 3-4, ti mohou být kvůli nemoci předčasně propuštěni. Za tuto „aktivaci“ je potřeba aktivistům zaplatit 50 tisíc. Na oddělení se mnou ležel vězeň Sergej Chutornoy, nemohl už chodit, vezli ho na invalidním vozíku. Nemůžete volat domů a nemůžete se ptát, zda došlo k soudnímu rozhodnutí o propuštění. Zemřel tedy ve vazbě, ačkoli dva týdny před jeho smrtí existovalo rozhodnutí odvolacího krajského soudu, potvrzující zákonnost jeho propuštění. Úmrtnost je mezi pacienty vysoká. Za mého působení zemřelo na chirurgii 6 lidí, na terapii 5. O pacienty se starají sami vězni. Byly případy, kdy člověk křičel bolestí, a tak mu aktivisté zalepili ústa páskou. Nedívají se, kdo je před nimi: křehký stařík nebo polomrtvý dědeček. Pokud se někdo postaví, je poslán ke „páření“. Pokud ho polijí močí, vězeň se připojí ke kastě uražených. 
V nemocnici chcete jíst pořád. Abyste se vyhnuli hladu, musíte neustále kouřit. Pro pacienty neexistuje žádná zvýšená výživa. Denně dávají jen půl sklenice mléka. Chcete-li zavolat domů, musíte se svými nadřízenými podepsat prohlášení. Důstojník SDP bude stát vedle telefonu a poslouchat. Pokud si budete stěžovat, budou vykonávat „výchovnou práci“. “Mohou tě bodnout” Georgy, strávil celkem 2,5 roku v OTB-1 v letech 2013, 2014, 2015, 2017: „Režim je v OTB-1 příliš posílen. Když se mě ptají, co je tam potřeba změnit, aby se zlepšil život vězňů, odpovídám: „Nic! Srovnej to se zemí! To vše je práce administrativy a aktivistů. Vybírají se podle následujícího kritéria: zda jsou přijatelné pro „majitele“ (myšleno šéfa instituce – Cca. vyd.). Například na oddělení je za vše zodpovědný správce. Jak se tam dostanou? Jsou tací, kteří mají podmínky 15-20 let. Samozřejmě je pro ně lepší být v OTB-1 než ve speciálním režimu. Někteří zůstávají po léčbě, a tak se snaží striktně dodržovat všechny příkazy svých nadřízených. Aktivisté na obřadu s nemocnými nestojí, mezi uraženými byl jeden epileptik, a tak ho při útoku začali bít, aby byl rychleji propuštěn. Každý den ve cvičení OTB-1. Stává se to takto: včerejší pacienti s mrtvicí jsou vyhozeni na ulici, ale asi měsíc se nemohou hýbat. Výsledek takového zacházení je zřejmý: za 2,5 roku bylo z oddělení vyvezeno „pěší“. Když jsem se léčil, byly tam speciální pokoje. Byli v nich 52 lidé, asi je zaplatili. Říká se, že instituce má také placený barák pro ty, kdo mají peníze nebo konexe. Otevření úst před inspektory znamená, že si nemůžete stěžovat. Kde bude tato osoba později nalezena? V nemocnici k žádné vraždě nedošlo, ale na psychiatrii vám mohou píchnout drogy.“ Lékařská strava pro vězně – 110 rublů za den Poslali jsme žádost o informace vedení Federální vězeňské služby pro Saratovskou oblast. Kladli otázky, které se objevily po rozhovoru s lidmi, kteří zažili léčbu ve vězeňské nemocnici. Kromě toho požádali o umožnění návštěvy ústavu, aby na vlastní oči viděli, co se děje, a mohli si popovídat s vězni. Návštěva „ne tak vzdálených míst“ zatím neproběhla, záležitost je koordinována se všemi úřady. Byla obdržena odpověď na oficiální žádost. Ne od šéfa Federální vězeňské služby pro Saratovskou oblast, generálmajora vnitřní služby Georgij Kazakova od úřadujícího šéfa – A. F. Ryazantseva. “Nezaznamenali jsme žádné případy protiprávního jednání vůči odsouzeným ze strany zaměstnanců nebo jiných osob,” uvedl zastupující důstojník. Na podporu odkazuje na absenci záznamů o tomto problému v knize evidence hlášení zločinů FKLPU OTB-1 a ve stejném časopise, který existuje ve Federální vězeňské službě pro oblast Saratov. Soudě podle oficiálních informací jsou nyní oddělení OTB-1 z poloviny obsazena. To nepřímo potvrzuje příběh vězňů o jejich neochotě se tam léčit kvůli přísnosti pravidel. Předseda potvrdil, že o nějaké samosprávě vězňů nemůže být řeč, protože článek 111 trestního zákoníku, který upravuje vytváření amatérských organizací vězňů odsouzených k trestu odnětí svobody, ztratil v souladu s federálním zákonem č. 7.12.2011 platnost. -FZ ze dne 420. 
V kolonii je podle něj instalováno 5 telefonů a 2 videotelefony. Délka komunikace je omezena na 15 minut. Počet hovorů není zákonem upraven, ale probíhají podle předem dohodnutého harmonogramu. Odpověď potvrzuje informaci, že při krátkodobé návštěvě vězně je přítomen zástupce správy. Vězeň má ale prý možnost sepsat stížnost bez cenzury a vložit ji do schránky pro předávání odvolání. Dopis bude zaslán komisaři pro lidská práva v Saratovské oblasti (bývalému vedoucímu regionálního odboru Ministerstva spravedlnosti Ruské federace Taťána Žuriková) a Veřejná monitorovací komise regionu (v čele s plk. FSB v záloze Vladimír Neznamov). Z textu dokumentu je zřejmé, že tento nebude osobně cestovat po všech koloniích a navštěvovat oddělení a oddělení při hledání korespondence. Vyjmutí z krabice provádí zprostředkovatel – jím pověřená osoba. Dostali jsme nejrozsáhlejší informace o výživě vězňů. Ukazuje se, že v jídelně jsou měsíčně „kontrolní kuchařské testy s přípravou pokrmů podle vylepšených receptur“, „není dovoleno připravovat stejná jídla více než třikrát týdně“, „dodržují se výživové normy pro vězně .“ Průměrné denní náklady na jídlo na vězně podle léčebné normy jsou pouze 110 rublů 97 kopejek. Za tak státem přidělenou částku se jeví jako problematické organizovat skutečně kvalitní potraviny. Ukazuje se, že režim v OTB-1, celkem snesitelný, je organizován podle zákona? Odkud se tedy bere negativita od bývalých vězňů, kteří se tam léčili? Budeme sledovat vývoj situace nejen ve vězeňské nemocnici. Plánujeme mluvit o dalších institucích v systému. Situace v některých z nich je výbušná. Potvrzuje to incident v Krasnoarmejské kolonii č. 7. V noci na 1. února se tam vzbouřilo asi 200 vězňů. Místo navštívili šéf Federální vězeňské služby Georgy Kazakov a sociální aktivista Vladimir Neznamov. V oficiálních komentářích incident neoznačili za výtržnictví, ale přesto bylo zahájeno trestní řízení (podle části 1 článku 321 trestního zákoníku Ruské federace „Dezorganizace činnosti instituce, která zajišťuje izolaci od společnosti, spočívající v použití násilí neohrožujícího život nebo zdraví odsouzeného z pomsty za pomoc, kterou poskytli správě ústavu“). Vězňům, kteří zbili 11 aktivistů, hrozí vyšší tresty. Každý může dostat další „A“. Podle neoficiálních informací recidivisté protestovali proti nezákonnosti ze strany aktivistů spolupracujících s administrativou. A konkrétní metody práce s nespokojenými, o kterých nám bývalí vězni vyprávěli.
Přihlaste se k odběru našeho kanálu Telegram a také naší komunity Viber. Aktuální zprávy a redakční komentáře
