Roky plynou, generace se mění, ale na pravou lásku se nikdy nezapomíná. Obyvatelé prosté sovětské vesnice Zaryanovo žijí obyčejné životy. Osud je přiměje projít bolestí, záští, zklamáním a možná jednoho dne dá štěstí těm, kteří si to zaslouží.
Počátek 60. let. Po plesu chodí mladí lidé ve vesnici Zaryanovo až do svítání. Mezi nimi jsou dvě kamarádky Shura (Anastasia Marinina) a Nina (Alexandra Platonova). Shura, první kráska ve vesnici, nikdy nic neodmítla a zvykla si, že v životě dostává jen to nejlepší: nejkrásnější šaty, nejmódnější boty a nejlepší vějíře. Už rok se jí dvoří pohledný traktorista Štěpán (Vladislav Pogiba). Ale každý ví, že Shura a Nina brzy půjdou na lékařskou fakultu v Moskvě a v tomto novém životě nezbude místo pro vesnického obdivovatele.
S očima dokořán, v předvečer nového a vzrušujícího života, mladé dívky odvážně vykročí na nelehkou cestu svého osudu. Od dětství je spojovalo silné přátelství a byli vždy připraveni si navzájem pomáhat. Dokud do jejich života nevstoupila láska – jedna za dva. A láska, jak víte, se nedělí na dvě.
Zajímavá fakta
- Děj se odehrává v 60. letech, takže najít místo pro natáčení nebylo jednoduché. Skupina si jela vybrat místo více než jednou a procestovala polovinu země, dokonce se dostala na Ukrajinu a do Běloruska. V důsledku toho se natáčení konalo v blízkosti města Borovsk v regionu Kaluga.
- „Sláva filmařů často zasahuje do procesu natáčení, lidé se bojí a nesmějí do svých domovů, ale my máme naopak štěstí. Takže majitelka jednoho domu, který se nám opravdu líbil, souhlasila s jeho poskytnutím k natáčení až poté, co zjistila, že natáčíme „Apples of Paradise“. Tak upřímně miluje hrdinku Yaninu Sokolovskou, že ji nemohla odmítnout. Setkání fanynky a herečky bylo velmi dojemné. Místní obyvatelé se navíc opravdu zamilovali do herce Vlada Pogiby, který hrál prvního hráče na akordeon Stepana. Sám herec uměl velmi dobře hrát na akordeon. A během přestávek mezi natáčením ho požádali, aby jim zahrál další oblíbenou píseň, a někdy bylo prostě nemožné začít natáčet tu či onu scénu, protože koncert nikdy neskončil.
- Je pravda, že výběr lokací pro natáčení v Moskvě nebyl o moc jednodušší, na domech je nyní příliš mnoho reklam a na nových budovách ve starých oblastech a bylo velmi důležité zprostředkovat náladu dvou provinčních dívek, které přišly do hlavního města. Rám proto zahrnoval především ikonická moskevská místa: VDNKh, Stalinovy výškové budovy, Leninovu knihovnu, Polytechnické muzeum.
- Během natáčení byla určitá nebezpečí. ZIL, který v příběhu řídí hrdina Alexandra Paškova Trofim, měl během natáčení poruchy brzd. Cesta byla klikatá a štáb byl připraven zrušit natáčení, ale herec se statečně dobrovolně rozhodl řídit a scéna byla natočena včas.
- Přestože jsou 60. léta naší nedávnou minulostí, i tak je potřeba se na takové natáčení velmi pečlivě připravit. Každá maličkost byla v té době jiná, ať už to byly věci do domácnosti, auta, oblečení. Cokoli je třeba najít předem, což jsme udělali. Atmosféru ale podle mě nevytvářejí jen věci. Ve fázi práce na scénáři byla velká pozornost věnována dialogu. Vždyť v těch letech říkali něco úplně jiného. A snažili jsme se vymyslet takové obraty frází, které samy o sobě vyvolávají nostalgii.
- Duší filmu byla hudba. Zkoušeli jsme spolupracovat s několika skladateli, dokud naše producentka Nonna Agadzhanova nepřišla s úžasným nápadem – ozdobit film písněmi z těch let. Ve filmu zazní původní i lidové písně, venkovské i městské. Mnoho písní se hraje a cappella, a to dodává filmu zvláštní kouzlo,“ říká režisérka Anna Lobanova.
Režisér: Anna Lobanová
Obsazení: Dmitrij Nazarov, Yanina Sokolovskaya, Anastasia Marinina, Alexandra Platonova, Polina Nechitailo, Alexander Pashkov, Vladislav Pogiba, Yuri Loparev, Andrey Bilanov, Galina Sazonova, Natalya Khorokhorina, Igor Stam, Lyudmila Gamuryak, Yanina Kalganova, Lyudmila Sekhery Gnilov, Alex , Elena Dubrovskaja
