Filologové nemají přesné vysvětlení, proč se tomuto gestu – fíku – říká také fík. Podle jedné verze takto složené prsty matně připomínají plody fíkovníku – kterému se také říká fíkovník nebo fíkovník. No, podobnost, nutno uznat, je velmi vzdálená, ale samotný plod (a rostlina samotná) jsou zajímavé – mimochodem, právě jejími listy se Adam a Eva pokryli!

Fíky, také známé jako fíkovníky, jsou nesčetněkrát zmíněny ve svatých knihách různých náboženství. A není se čemu divit – zřejmě to byl on, kdo byl první rostlinou domestikovanou člověkem – stalo se tak o tisíc let dříve než u obilnin a luštěnin. Izraelští archeologové například objevili v údolí Jordánu zbytky fíků staré více než 11 tisíc let!

Hlavním problémem této plodiny je, že plody velmi rychle podléhají zkáze. V určitém okamžiku nastává u fíků klimakterium – biochemický proces urychleného dozrávání, a pak, pokud je fík na zemi, během několika hodin zkysne – kvůli množství vody a cukrů v horku, fermentaci proces začne. To je důvod, proč se fíky také nazývají vinné bobule.

Moderní odrůdy mají tlustou slupku a fíky se sklízejí ve fázi takzvané technické zralosti. Další zajímavostí fíků je jejich zvláštní vztah k hmyzu – což je mimochodem důvod, proč někteří vegetariáni tyto plody odmítají jíst! Květy zde zabalené jakoby dovnitř totiž v přírodě opyluje tzv. fíková vosa, která někdy zůstává uvnitř plodu (přesněji plodu) a tam odumírá. Nezní to zrovna lákavě a vegetariáni opravdu riskují hřích, ale rozhodně se nemusíte bát kousnutí – fíky obsahují enzym ficin, který pomáhá rozkládat hmyz, pak se prostě stanou součástí vyzrálého ovoce. To se ale u fíků z obchodu vůbec nestává – v zahradách se pěstují samosprašné partenokarpické odrůdy, které hmyz vůbec nepotřebují. A pokud je v plodech něco cizorodého, tak je prostě nebudou smět prodávat.

O fíkových listech

Fíkové listy obsahují mimo jiné polyfenoly, jako je kyselina caffeoylmalic a rutin, a furanokumariny bergapten a psoralen, které mají antioxidační a antikarcinogenní vlastnosti. Navíc je jejich koncentrace v listech vyšší než v plodech. Vědci proto uvažují o využití extraktu z fíkových listů k léčbě rakoviny prsu, prevenci diabetu 2. typu a obezity. Aromatické zelené jsou také ceněny v kosmetologii pro svou schopnost bojovat proti vráskám. A v Turecku se používá v lidovém léčitelství – přikládá se například na rány a odřeniny. Botanici však varují, že je lepší to nedělat na slunci. Psoralen přítomný v listech (který se ve vyšších koncentracích vyskytuje i u jedovatého bolševníku) může být v kombinaci s jasnými paprsky nebezpečný.

ČTĚTE VÍCE
Proč se jablka suší?

Mimochodem, lékaři se z této nevýhody naučili udělat výhodu – a právě na bázi fíkových listů se vyrábí jeden z léků proti bělení kůže – vitiligo.

O výhodách ovoce

Jak je to ale s přínosy plodů samotných? Výživoví poradci si je chválí pro velké množství antioxidantů (bohaté je na ně zejména tmavé ovoce, nejvíce se jich koncentruje ve slupce). Světlé odrůdy obsahují mnoho karotenoidů. Existují další výhody, zejména díky množství malých semen.

Pokud ale máte problémy s trávicím traktem, raději se neopírejte o čerstvé ovoce – nepohodlí je zaručeno, protože přeci jen nejsme krávy a náš trávicí systém nesnáší velké množství vlákniny najednou. I když je obtížné fíky přejídat – jsou velmi sytým produktem – jejich obsah kalorií je vyšší než u jiného ovoce.

A to je mimochodem odpověď na čest, s jakou byly v dávných dobách obklopeny fíkovníky, známé také jako fíkovníky – jejich plody mohou být skutečným jídlem, a nejen dezertem! A přitom rostliny prakticky nevyžadují péči, dostávají vlastní vodu s dlouhými kořeny. a pokud jsou speciálně zalévány, jako na této plantáži, pak každý produkuje více než tunu ovoce za sezónu! A sytost se ještě zvýší, pokud jsou fíky sušené. Obsah kalorií zde již není 70-80, jako čerstvé, ale 250 kcal na 100 gramů. Z toho se dá i přibrat! Sušené fíky se ale samozřejmě jen málokdy jí dosyta. Častěji se používá jako sladkost do čaje nebo jako lék proti kašli.

Děkujeme našim přátelům a partnerům za pomoc při vytváření příběhu:

Moderátor programu „Pojďme se najíst!“ Federico Arnaldi a jeho tým

Italská restaurace Bocconcino

Botanická zahrada Moskevské státní univerzity „Apothecary Garden“ a osobně Vladimir Viktorovič Chub

Cukrář a značkový šéfkuchař Daria Tereshenok.

Akreditovaná laboratoř Rospotrebnadzor FBUZ „Centrum hygieny a epidemiologie v Moskevské oblasti“ a osobně vedoucí oddělení dohledu nad hygienou potravin moskevského regionálního oddělení Rospotrebnadzor Nadezhda Raeva za pomoc při provádění výzkumu.

Natalya Denisova, Ph.D., nutriční specialistka, výzkumná pracovnice Federálního výzkumného centra pro výživu a biotechnologie

Anastasia Samková, Ph.D. , otorinolaryngolog v centru Pirogov (CDC “Arbatsky”)