Příběh je takový: objeví se bod jako vřed, kolem něj je průhledná hnijící tkáň, pak se celý list stane průsvitným a jen husté nazelenalé vředy. Pak celý list uschne, pokud není odtržen. A tak listy postupně hnijí. A na mladých koupených v BB na Voikovské shnijí celé růžice a vůně stále připomíná vůni shnilého zelí, stejnou jako u jahod nemocných hnilobou. Co se děje? Co dělat? Byli hodně mladí, mám je moc rád, ale myslel jsem si, že jsou nezničitelné.
| Gana |
| Moskva |
| 05.07.2005 |
| 07:02:46 |
Nic zvláštního, mláďata jsou velmi náchylná k hnilobě. Důvodem je buď nadměrná vlhkost (špatné odvodnění místa výsadby), nebo nadbytečná výživa dusíkem, případně kyselá půda. To se nelíbí sukulentům, protože je narušena rovnováha živin, což vede ke snížení odolnosti vůči houbovým patogenům.
| avchep |
| Moskva |
| 05.07.2005 |
| 21:11:37 |
Měl jsem jeden typ tohoto, po vybrání shnilých částí, pah-pah, ostuda přestala. Myslím, že jde o obecnou vlhkost, protože je mám na kopci, drenáž je výborná, všude kolem vápenec, v životě je nic nekrmilo, hlavně dusík 🙂
| elimus |
| Moskva |
| 05.07.2005 |
| 21:38:54 |
Také jsem si všiml hniloby mladých před dvěma týdny, spodní listy hnijí, všechny jsem je otrhal a minulý víkend vypadaly lépe.Nejzajímavější ale je, že hnijí jen listy střechy a ta fialová, pavučinová , horské listy jsou jako nové, ačkoliv sedí vedle sebe.
| NLU |
| Moskva |
| 05.07.2005 |
| 22:38:23 |
Mám je už 7 let, samozřejmě ne všechny, ale začaly hnít i na kopci, je to daleko od ostatních a je tam asi metr drenáže od stavebního odpadu a vápence, když jsem naplnit kbelík krtonožkou to jde za minutu.Loni bylo vlhčeji a chladněji a Nic. A nejprve jedna odrůda, pak další a tak dále. Ošetřil jsem půdu Maximem a také jsem posypal Fitoverm nahoře, myslím, že se tomu říká, na hnilobu, ale pokračují.
| Gana |
| Moskva |
| 05.07.2005 |
| 22:41:38 |
A moje žilky shnily a vředy nejsou jen na spodních listech, ale co můžu dělat? Pravda, potomci jsou stále nedotčení.
| Gana |
| Moskva |
| 05.07.2005 |
| 22:43:40 |
Své mláďata nikdy neošetřuji žádnou chemií a téměř je ani nezalévám – dostatek vláhy získávají pouze z dešťů. Při výsadbě používám sypkou hlínu s přídavkem písku, ve které voda nestagnuje. Hlavním nepřítelem mladých lidí je vlhkost. Pokud se spodní listy delší dobu dotýkají vlhké půdy, zahnívají. Po zimě se to někdy stává, ale teď by měly vypadat zdravě a kvetoucí. Co dělat? Jak bylo uvedeno výše, otrhejte všechny nemocné části, uvolněte kořenový krček z půdy a zasypte jej suchým pískem nebo jemným štěrkem. Po nějaké době uvidíte rozdíl. Je dobré, když má místo přistání mírný sklon pro odvod vody.
Pokud mládě uhyne úplně, znamená to, že jeho kořeny nejsou zdravé, v takovém případě je lepší ho úplně uvolnit z půdy, ve které roste, očistit ho do zdravých částí a znovu zakořenit, nyní ještě není pozdě. udělejte to (bude mít čas zakořenit před mrazem). Chcete-li zakořenit, musíte zalévat. Hodně štěstí! :))
| sveta |
| Tallinn |
| 06.07.2005 |
| 11:01:33 |
Děvčata, hniloba z vlhkosti je jedna věc, ale pokud si POZORNĚ přečtete ganovu úplně první zprávu, pak je zde IMHO zjevně něco jiného.
Moje mláďata shnila vlhkostí, ale hnilobný proces nikdy nevypadal tak, jak to popsal Gana, a nikdy nebyl cítit pronikavý zápach. A tady jsou tečky a vodnaté kroužky (ne vysychání a hnědnutí, ale vodnatelnost)
Obávám se, že jde o nějaký bakteriální problém. A uložení zásuvky nepomůže věci – na listech jsou kecy. Další věc je, že k poškození obvykle dochází na oslabených rostlinách.
Při bakteriální hnilobě je alespoň cítit. Jednou jsem měl delphinium, které zmizelo se zápachem :(((((.
Musíme hledat informace.
A hledat vhodný lék.
gana, zkuste hledat podobné příznaky v knihách o různých květinových plodinách, jako jsou delphinium, kosatce a něco jiného bolestivého.
| Оксана |
| Moskva |
| 06.07.2005 |
| 12:23:03 |
Oksan, měl jsem úplně stejný problém jako Gana. A pořád tam byl ten smrad. Je pravda, že si nepamatuji žádné skvrny na listech, celé růžice uhnily. Staly se průhlednými a tekutými. Před třemi nebo čtyřmi týdny. Teď – (ttt).
| elimus |
| Moskva |
| 06.07.2005 |
| 12:59:06 |
Pokud jde o choroby rostlin, neměla by se zaměňovat příčina a následek. Když něco hnije, pracují bakterie nebo plísně. Ale to není otázka. Prostředí je plné patogenních bakterií a plísní. Aby se jimi rostlina nakazila a začala onemocnět, musí být rostlina oslabena. Zdravé rostliny jsou prakticky odolné vůči patogenům. Tak je to i v tomto případě. Samozřejmě, když se rozvine hniloba, bakterie fungují. ale musíme bojovat ne s tím – to je prostě nemožné v otevřeném prostředí, ale s důvody, proč je rostlina nemocná.
Možná se jedná o nově vysazená mláďata, která byla dříve pěstována uvnitř ve sterilním prostředí. Možná je to málo odolná odrůda (nebo sport). Nakonec je možné, že se do listů zakousne hmyz nebo jiné zvíře a ty se nakazí otevřenými ranami. Tak či onak tyto rostliny zažívají stres kvůli objektivně nepříznivým životním podmínkám.
Omlouvám se za tyto otřepané fráze, ale často se setkáváme s tím, že zahradníci chtějí najít zázračné léky na všechny nemoci. Takové léky neexistují. Ani pro lidi, nehledě na to, že do medicíny byly nality vesmírné proporce peněz a nejlepší mozky planety. Ale rostlina není o nic jednodušší než člověk a v některých ohledech ještě složitější a zároveň studovaná o několik řádů hůře.
Hledejte tedy příčinu nemoci a snažte se její účinek oslabit, pokud je to samozřejmě možné. Odřízněte hnijící části. Pokuste se zvýšit systémovou odolnost rostliny pomocí induktorů – zirkonu nebo přípravků kyseliny arachidonové, jen mějte na paměti, že nebyly testovány na sukulentech, proto postupujte opatrně, začněte více naředěnými roztoky a ne na všech vzorcích najednou.
| avchep |
| Moskva |
| 06.07.2005 |
| 13:39:57 |
Moji mladí jsou samozřejmě většinou Holanďané, ale ti nejmladší už přežili druhou zimu a na jaře byli tak tlustí a veselí (viz fotoalbum). Děkuji všem za rady, ale elimus se zlepšili sami, bez jakéhokoli zásahu?
| Gana |
| Moskva |
| 07.07.2005 |
| 15:47:14 |
gana, můj jediný zásah bylo vybrat shnilé zásuvky. Hodně štěstí!
| elimus |
| Moskva |
| 07.07.2005 |
| 17:48:28 |
Juvenilní rostliny jsou léčivé rostliny s baktericidními vlastnostmi. V lidovém léčitelství se používají při léčbě dlouhotrvajících ran, různých kožních zánětů apod. Podrobnosti zde:
Nyní se sami rozhodněte, zda je moudré ošetřovat mládě chemikáliemi, pokud je samo schopno se postavit nejen za sebe, ale také v tom pomoci druhým. ;))
| sveta |
| Tallinn |
| 08.07.2005 |
| 09:41:38 |
světa:
Obávám se, že je zde trochu zmatek. Juvenilní šťáva (jako šťáva mnoha jiných rostlin) má ve skutečnosti baktericidní vlastnosti.
Rostliny, nejen omlazené, ale úplně všechny rostliny, jsou skutečně schopné postavit se za sebe.
Stejně tak se zvířata dokážou postarat sama o sebe. Vyšší živočichové mají navíc mimořádně účinný obranný systém – imunitu, schopnost rozpoznat patogeny a bojovat s každým zvlášť. Ale zvířata onemocní a umírají.
Strategie ochrany rostlin je odlišná. Je to jednodušší a o něco efektivnější. Odrážejí slabší nájezdy pomocí všestranné obrany. V případě závažnějších invazí rostlina obětuje postižený orgán (list, výhonek), protože si může snadno vypěstovat jiný, který jej nahradí. Pokud je poškození velmi vážné, rostlina spáchá sebevraždu – ze semen nebo výtrusů vyroste nová.
Schopnost mláďat bojovat s patogeny v omezeném měřítku tedy nijak nesnižuje riziko ztráty tohoto mláděte. Jeho přirozenou schopnost odrazit útok lze mírně zvýšit léčbou léky, které aktivují obranné mechanismy rostliny. Většina těchto léků je přírodního původu. O všech již byla řeč. Abstraktní slovo „chemie“ zde bohužel nemá žádný význam.
| avchep |
| Moskva |
| 14.07.2005 |
| 20:53:19 |
Gano, neboj se. Dovolte mi, abych se s vámi raději podělil o své zdravé: střešní, pavučinové, potomstvo a s červenými listy. Myslím, že před zimou zakoření. Opravdu mám písčitou půdu a nekrmil jsem je 10 let a nikdy jsem je nezaléval. Možná proto neonemocní, množí se a vždy kvetou.
| Natka |
| moskevský region Vesnice Zarechye |
| 27.08.2005 |
| 22:56:03 |
Jak je to s přípravky kyseliny arachidonové?
Ne všichni moji mladí byli stejně houževnatí. V odrůdách se moc nevyznám, jen jsem koupil různé a některé mi přes zimu vypadly. S čím to lze propojit? Místo bylo připraveno především pro mladé lidi.
| asiopa |
| Petrohrad |
| 27.09.2005 |
| 12:54:15 |
asiopa, moje mláďata buď tiše přezimují, nebo při 50% ztrátě. Nestává se to rok co rok. Letos jsem to nechal zimovat v miskách. Nápad jsem si vypůjčil od své sousedky na venkově (byla v německém časopise). Zkušenost souseda: 5 let pozitivní, v poslední zimě došlo k mírnému útlumu. Na plochém kameni, téměř bez půdy, zázračně přezimovala velká růžice „matka“ s množstvím stolonů „miminátek“. Žádné ztráty. A na kopci té samé zimy došlo k výpadům. S největší pravděpodobností zmokli.
Natko, přezimovala vaše miska s mláďaty?
| NVR |
| Petrohrad |
| 26.10.2005 |
| 15:36:47 |
Zazimování v miskách, aby nedošlo k namočení, je zajímavý nápad, díky za tip. Zajímalo by mě, zda mají všechna mláďata stejné nároky na půdu? Nebo jsou některé formy se zvláštními požadavky na půdní a teplotní podmínky, ale na náš trh se dostávají bez zvláštních připomínek a proto vypadávají.
| asiopa |
| Petrohrad |
| 08.11.2005 |
| 10:15:38 |
Kolekce mého souseda mě ohromila velikostí rozet. Rozhodl jsem se, že jde o odrůdy. Ach, ne. Soused jim dává bohatší pozemky.
Také bych rád slyšel od znalých lidí o speciálních požadavcích na půdní a teplotní podmínky.
| NVR |
| Petrohrad |
| 08.11.2005 |
| 13:43:42 |
Tlustá mláďata možná zimu nepřežijí :(( Buďte v této věci opatrní.
| Galina |
| Mytishchi |
| 08.11.2005 |
| 14:17:11 |
NVR, velikosti rozet u dospělých mláďat se skutečně liší v závislosti na druhu nebo odrůdě. Existují například dokonalí mrňouskové – pavučinová mláďata, ať je krmíte jakkoli, malá zůstanou. Naopak jsou velmi obrovské, například odrůdy a hybridy střešní krytiny M., velikost rozet někdy přesahuje 15! cm. Ale takové velké růžice kvetou a odumírají a nechávají prostor pro novou generaci.
| sveta |
| Tallinn |
| 10.11.2005 |
| 22:15:16 |
