Věda zná více než 20 000 druhů včel. Včely žijí v mnoha částech světa. Hmyz, který lze vidět na zahradě nebo na mýtině v lese, zpravidla patří ke dvěma nejběžnějším druhům ve středním pásmu: včela medonosná a čmelák obecný. Včelí rodina se vyznačuje jasným rozdělením práce mezi jednotlivé členy a kolektivním výkonem práce. Každá včela, trubec, královna vykonává práci zaměřenou na zachování a rozvoj rodiny jako celku, bez ohledu na to, do jaké míry je pro jedince užitečná, škodlivá nebo dokonce smrtelná.
Královna a její družina
Od 1. do 3. dne života mladé („nelétavé“) včely sledují čistotu plástů. Od 4. dne krmí starší larvy (v tomto případě larvy královen přijímají mateří kašičku po celý život larev a larvy včelích dělnic dostávají mateří kašičku pouze první tři dny a poté jsou přemístěny do směsi med a pyl). Od 7. dne se o larvy starají mladé („nelétavé“) včely a krmí královnu. Ve dnech 12-18 života se mladým včelám vyvinou voskové žlázy a zabývají se stavbou plástů, přijímají nektar od shánějících se včel a zpracovávají jej na med. Ve věku 21-24 dnů a do konce života začíná včela sbírat nektar a pyl. Včely, které přežily svůj krátký život, hynou v úlu pouze v zimě a v létě staré včely, které vycítí blížící se smrt, opouštějí úl a umírají ve volné přírodě.
Včela může odletět téměř 8 km od úlu a přesně najít cestu zpět. Takto dlouhé lety jsou však pro život včel nebezpečné a z hlediska produktivity jejich práce nerentabilní. Užitečný poloměr letu včely se považuje za 2 km. A v tomto případě při létání zkoumá obrovské území o rozloze asi 12 hektarů. Na tak velké ploše jsou obvykle vždy medonosné rostliny. K získání lžíce medu (30 g) musí 200 včel během dne sbírat nektar během úplatku. Přibližně stejný počet včel by se měl věnovat příjmu nektaru a jeho zpracování v úlu. Některé včely přitom hnízdo intenzivně větrají, aby se z nektaru rychleji odpařovala přebytečná voda. A k uzavření medu v 75 včelích buňkách potřebují včely alokovat jeden gram vosku. Silná rodina dokáže nasbírat 5-10 kg medu (10-20 kg nektaru) denně.
Včelí roj může vážit až 7-8 kg, tvoří ho 50-60 tisíc včel, které mají v úrodě 2-3 kg medu. Za nepříznivého počasí se včely mohou živit zásobami medu po dobu 8 dnů. Rojové včely většinou neštípou. Při sběru roje a jeho výsadbě byste proto neměli nadužívat kouř. Jedinou výjimkou jsou roje, které opustily úl před několika dny. Příliš mnoho kouře je však může také rozzlobit. Včelař neuklidňuje včely kouřem, ale vytváří jakousi imitaci ohně. Včely, které jsou pradávnými obyvateli lesa, se vrhají na med, když se objeví kouř, aby si ho zásobily na dlouhou cestu. Když je bříško včely naplněné medem a neprohýbá se, nemůže použít své žihadlo. Včela se nemusí bát vlastního bodnutí, protože látky tvořící jed se smísí až v okamžiku bodnutí.
Včely nosí na těle pyl z květu na květ. Včela přitom působí na pyl sekretem čelistních žláz, přidává nektar a ukrývá ho do speciálních vaků na nohách. Tyto granule v sáčcích nosí včely do úlu a jedná se o včelí pyl, ve včelařské terminologii také známý jako pyl. Včely ukládají do jedné buňky plástu až 18 pylu o hmotnosti 140-180 mg. Průměrně jeden pyl obsahuje asi 100 tisíc prachových částic, hmotnost jednoho pylu je od 0,008 do 0,015 g. V létě je pyl těžší než na jaře a na podzim. Včely přinesou až 400 pylu denně a během sezóny nasbírá včelstvo 25-30, někdy až 55 kg pylu. Mnoho rostlin produkuje jak nektar, tak pyl. Existují ale i rostliny, ze kterých včely sbírají pouze pyl. Jsou to líska, mák, šípky, lupina, kukuřice, bříza, olše, quinoa. Včely dělnice zpracují včelí pyl pomocí enzymů, přidají med, rozdělí ho mezi buňky plástu a zhutní. V důsledku toho vzniká včelí potrava – včelí chléb. Včely jej zakonzervují pro dlouhodobé skladování medem a zalepí voskovými uzávěry. Přebytečný včelí chléb na konci jara, kdy ho včely postrádají, sbírají včelaři pro léčebné účely.
Nektar většiny rostlin obsahuje tři druhy cukrů – sacharózu, glukózu a fruktózu. Jejich poměr v nektaru různých rostlin není stejný. Med, který včely vyrábějí z nektaru s vysokým obsahem glukózy (řepka, hořčice, řepka, slunečnice atd.), rychle krystalizuje. Pokud nektar obsahuje více fruktózy (bílý a žlutý akát, jedlý kaštan), pak výsledný med krystalizuje pomaleji.
Nejvyšší medové výnosy nektaru jsou získávány na Dálném východě a na Sibiři. Jsou známy případy, kdy v období květu lípy na Dálném východě dosáhl přírůstek hmotnosti kontrolního včelstva 30-33 kg za den. Jednotlivé včelí rodiny na Sibiři sbírají 420 a na Dálném východě – 330-340 kg medu za sezónu. U včelstva o hmotnosti 3 kg se sběru nektaru účastní pouze 40-50 % včelstev. Při jednom letu dokážou tyto včely přinést do úlu 400-500 g nektaru. Zbývající včely v takové rodině jsou zaneprázdněny chovem plodu, stavbou nových plástů, příjmem a zpracováním nektaru na med a dalšími úlovými pracemi.
Včely mají mnoho nepřátel a „freeloaderů“, takže vchod do úlu spolehlivě hlídají strážci, kteří jsou připraveni kdykoli zaútočit na nezvaného hosta. Žádná včela nemůže vstoupit do úlu někoho jiného. Každý úl má zvláštní vůni, kterou lidé nedetekují. Každá včela si tuto vůni ukládá do speciální dutiny ve svém těle. Včela přiletí ke vchodu, otevře jej a předloží strážcům pach jako svou vizitku nebo průkaz.
Některé druhy včel se naučily odolávat sršním, které na ně útočí. Několik stovek včel se shromáždí kolem dravce do jedné velké koule a pracují se svými svaly a ohřívají vzduch uvnitř koule na 47 °C. Sršeň, která vydrží teplotu maximálně 46 °C, umírá na přehřátí.
Včely nemají uši, nevidí rudě, ale vidí ultrafialové světlo, které je pro nás neviditelné. Včely mají pět očí, tři na temeni hlavy a dvě na přední straně. Celkem bylo nyní zaznamenáno více než 60 behaviorálních rituálů včelích dělnic, včetně šesti různých stylů tance. To je více než u mnoha savců. Například králíci mají asi 30 různých rituálů chování. Usilovný bobr jich má v repertoáru 50, ale staví hráze a skladuje jídlo na zimu! I delfín skákavý jich má 120, což je jen dvakrát více než včela dělnice.
„Med je celá kultura“! – Zasvěceně mluví Elena Krupnová, majitelka obchodu LEV A VČELA. Dívka z první ruky ví, co jsou včely a jak s nimi pracovat. Není to přece jen ředitelka prodejny, ale dívka, která vyrostla v rodině včelaře.
„Když jsem byl malý, sekal jsem po večerech trávu na pozemku, než abych běhal se svými vrstevníky. Viděl jsem svého tátu pracovat na včelnici a pomáhal jsem mu. A pak vyrostla a rozhodla se otevřít si vlastní podnik. Můj manžel Leo mi v mém snažení pomohl. Tak se objevila naše prodejna medu „LEV a VČELA“.
Krupnovi nejprve prodávali své výrobky prostřednictvím medových jarmarků, internetových zdrojů a ústním podáním. Bylo však nepohodlné pracovat tímto způsobem a byla potřeba maloobchodní prodejna. Jeho otevření proběhlo na podzim roku 2022. Prodejna se nachází v samém centru Saransku, na Leninově třídě 1. Přestože je podnik Krupnovových velmi mladý a na trhu je necelý rok, počet spokojených zákazníků se pohybuje ve stovkách. Navíc jsou příznivci jejich produktů nejen v naší republice, ale i daleko za jejími hranicemi. „LION and BEE“ spolupracuje s dalšími výrobci komodit a ochotně umisťuje jejich produkty do svých regálů. Mimochodem, v medovně najdete nejen med, ale i mnoho dalších včelařských produktů. Co se ale skrývá za „medovým“ byznysem?
„Včelaření rozhodně není pro lenochy. Svou práci musíte nejen milovat, ale také jí věnovat spoustu času. Dnes máme na naší farmě 80 tisíc včel a každou z nich je potřeba sledovat a starat se o ni. Moji rodiče nám poskytují velkou pomoc. Táta se celý rok stará o včelín, v sezóně s manželem pumpují med,“ říká Elena.
Úžasný fakt: Životnost včely je zanedbatelná. Od narození do smrti hmyzu, s výjimkou dělohy, uběhne v průměru asi měsíc. Může žít několik let, vše závisí na tom, jak se o ni včely postarají a na její schopnosti tvořit potomstvo. V tomto případě se včely rodí jak v létě, tak v zimě. A ti, kteří se narodili „mimo sezónu“, mají delší očekávanou délku života. Je to dáno tím, že když nelétají, nevydávají moc energie. Ale počínaje jarem, jakmile se objeví první květy, včely jdou hledat vzácný pyl. Čím je včela pracovitější (létá na velké vzdálenosti), tím kratší je její životnost. Samotný „pruhovaný dělník“ si při opylování rostlin neuvědomuje, jak moc toho pro člověka a ekosystém jako celek dělá. Jaká bude úroda, ale záleží na nich. Z dobře opyleného květenství pak vyroste chutný a šťavnatý plod. Jeho velikost mimochodem závisí také na kvalitě včelího díla. Takže chléb, zelenina, cereálie, ořechy, lesní plody a mnoho, mnohem více nejsou jen danou přírodou, ale pečlivou prací malého chlupatého hmyzu.
Krupnovi znají a chápou hodnotu včelí práce, veškerý hmyz, který chovají, je obklopen péčí. Zejména proto, aby včely neopotřebovaly křídla a nelétaly daleko pro pyl, vysazují rostliny vedle včelína. Při dodržení cyklického charakteru procesu a zvláštností výroby medu.
Sladké dobroty nejsou celým sortimentem medové prodejny LION and BEE. Vosk, dronový homogenát, propolisová a propolisová plátna, vonné svíčky, chléb, sudy a výrobky ze dřeva, čaj, sušené ovoce, Urbech, smetanový med, národní suvenýry, medové dárky a další zboží lze zakoupit jak v prodejně, tak objednávkou na webové stránky: https://levipchelka.ru/. Mimochodem, k barevným a „chutným“ fotkám prezentovaným na sociálních sítích pomohli oni v Centru „My Business“, které funguje v rámci národního projektu „Malé a střední podniky“. Na začátku své kariéry Lev a Elena kontaktovali centrum, aby získali bezplatnou službu „fotografického obsahu“, a výsledné fotografie pak zveřejnili na svých sociálních sítích.
Podnikatelé plánují zvýšit výrobu a postupně zvyšovat tržby. Automatizace procesu by tento úkol značně zjednodušila. Pravdou je, že nejde udělat vše najednou – není dostatek financí. Drahé zařízení vyžaduje investici velkého množství peněz a malé podniky na to často prostě nemají. Manželé proto plánují začít tím, že zviditelní svou značku, poté budou prostřednictvím centra „My Business“ prodávat na platformě elektronického obchodování. Je možné, že v budoucnu přesměrují své podnikatelské aktivity do statutu sociálních podniků. A po absolvování školení budou moci žádat o státní podporu ve formě grantu.
