Pokud se u vás objeví kožní vyrážky nebo léze v ústech nebo v oblasti genitálií bez zjevného důvodu, měli byste vyhledat lékařskou pomoc. Váš lékař zkontroluje vaši anamnézu, příznaky a možné okolnosti expozice a rozhodne, zda byste měli být testováni na opičí neštovice.
Pokud máte příznaky a víte, že jste byli v těsném kontaktu s někým, kdo má opičí neštovice, požádejte svého lékaře, aby vás poslal na testování. Blízký kontakt se týká osobního kontaktu (například při rozhovoru); kůže na kůži (jako je dotyk nebo anální nebo vaginální sex); kontakt z úst do úst (např. líbání); nebo kůže úst (například orální sex).
Typické příznaky opičích neštovic zahrnují vyrážku, zduření lymfatických uzlin, horečku a bolesti těla, ale příznaky mohou být také generalizovanější, jako je bolest hlavy, slabost a bolest v krku. Někteří lidé také pociťují vyrážky nebo otoky kolem genitálií nebo konečníku nebo bolest a zánět rektální výstelky (proktitida). Další informace o příznacích opičích neštovic naleznete v této tabulce.
Pokud jste byli vystaveni někomu s opičími neštovicemi, sledujte sami sebe na příznaky. Můžete se také chtít poradit se svým lékařem při sledování vašich příznaků.
Pokud máte příznaky opičích neštovic, testování na virus je nezbytné pro ochranu vašeho zdraví a zdraví vašeho okolí. Toto je první krok k úplnému uzdravení, který pomáhá vyhnout se komplikacím onemocnění.
Vědomí, že jste byli infikováni opičími neštovicemi, vám může pomoci získat potřebnou pomoc včas. Opičí neštovice ve většině případů odezní samy, ale někteří pacienti vyžadují sociální podporu, poradenství a lékařskou péči, včetně léků proti bolesti a antibiotik.
U určitých kategorií pacientů s opičími neštovicemi je zvýšené riziko komplikací. Patří mezi ně děti, těhotné ženy a lidé s oslabeným imunitním systémem, včetně těch, kteří žijí s HIV. Členové těchto rizikových skupin by měli vyhledat lékařskou pomoc, pokud mají podezření, že mají opičí neštovice, včetně testování a získání pomoci, kterou potřebují ke zmírnění příznaků.
Testování je kritickým opatřením, které pomůže zastavit propuknutí opičích neštovic. Pokud máte pozitivní test na opičí neštovice, měli byste přijmout opatření k ochraně ostatních tím, že budete nosit masku a zakrýt si kůži. Jako další preventivní opatření možná budete muset zůstat v karanténě, dokud se všechny části vyrážky nezasypou a výsledné strupy nespadnou a nevytvoří se pod nimi nová vrstva kůže.
V závislosti na situaci mohou být místní zdravotnické úřady schopny identifikovat vaše kontakty a upozornit je na možnost expozice, aniž by odhalily vaši totožnost. Tím, že zabráníme dalším lidem, aby se nakazili, můžeme zastavit propuknutí.
Pokud máte podezření na opičí neštovice, váš lékař vám řekne, jak se nechat otestovat ve vašem místním zařízení. Prvním krokem je odebrání vzorku biologického materiálu. Obvykle se provádí ve zdravotnickém zařízení, ale v některých případech vám mohou být poskytnuty pokyny, jak si vzorek odebrat sami doma.
Poté je vzorek biomateriálu odeslán do laboratoře k testování a získání výsledku může trvat několik dní. Během čekání na výsledek vás lékař může také odkázat na podpůrné služby, včetně poradenství, sociální podpory a lékařské péče, pokud je to nutné.
Vzhledem k tomu, že testovací kapacita na opičí neštovice je celosvětově i nadále omezená, WHO pomáhá zemím tento problém řešit, aby bylo testování dostupné všem lidem, kteří je potřebují.
Při testování ve zdravotnickém zařízení musíte být nejprve umístěni do soukromé místnosti nebo kóje. Při odběru vzorku biomateriálu zdravotnický pracovník používá nezbytné osobní ochranné prostředky (OOPP).
Vzorek se odebírá setřením obsahu lézí na kůži nebo v ústech a okolních oblastech, protože materiál lézí je nejvíce diagnostický a s největší pravděpodobností poskytne spolehlivý výsledek. V tomto případě může zdravotník odebrat výtěr z několika postižených oblastí.
Pokud nejsou přítomny žádné léze, mohou být odebrány další vzorky, včetně výtěrů ze zadní části krku (orofaryngeální výtěr) nebo z oblasti genitálií či konečníku (výtěr z genitálií, konečníku nebo konečníku).
Zdravotnický pracovník pak odešle vzorek do laboratoře, kde je testován na virus opičích neštovic. Aby bylo možné stanovit diagnózu, mohou být provedeny testy k identifikaci dalších možných příčin lézí.
V závislosti na místních předpisech vám laboratoř sdělí výsledek testu přímo nebo jej předá poskytovateli zdravotní péče. Měl by vám být sdělen výsledek testu a v případě potřeby by vám měl být doporučen další pomoc.
V současné době se testování na opičí neštovice provádí pomocí laboratorní metody zvané polymerázová řetězová reakce (PCR). Tento typ testu se široce používá k diagnostice široké škály infekcí. V současné době je PCR jedinou doporučenou metodou testování na opičí neštovice.
Rychlé testy k určení antigenů (proteinů), které tvoří virus, jsou ve vývoji. Dosud není známo, jak snadno lze takové antigeny detekovat, v jakých vzorcích a v jaké fázi průběhu infekce; proto stupeň přesnosti rychlých testů není dosud znám. Provádí se výzkum s cílem určit proveditelnost antigenních testů, jejich účinnost a nejvhodnější vzorky pro ně. Z tohoto důvodu se v současnosti pro diagnostiku aktivní infekce virem opičích neštovic nedoporučují testy na detekci antigenu.
Testy na protilátky (někdy nazývané sérologické testy) zjišťují imunitní odpověď, která nastává po infekci virem opičích neštovic. Takové testy nezjišťují přítomnost samotného viru, ale pouze skutečnost, že mu byly vystaveny, a proto se nedoporučují jako jediná metoda pro diagnostiku opičích neštovic. Testy na protilátky se primárně používají pro výzkumné účely a nejsou široce používány.
Pozitivní výsledky testů na vzorcích lézí obvykle silně naznačují opičí neštovice. Pokud nemáte opičí neštovice, získání pozitivního (falešně pozitivního) výsledku testu je extrémně nepravděpodobné.
Falešně negativní (negativní testy u pacientů s opičím neštovicí) nejsou běžné. Jsou možné, pokud byl vzorek odebrán brzy nebo pozdě v průběhu onemocnění a neobsahuje dostatečný počet virových částic. Z tohoto důvodu nelze infekci virem vyloučit, i když je výsledek testu negativní.
Testování jiných typů vzorků, jako jsou orofaryngeální, genitální, anální nebo rektální výtěry, může být méně přesné než testování materiálu lézí, ale tento problém je stále předmětem studia.
Pozitivní výsledek těchto testů je obvykle spolehlivým indikátorem přítomnosti infekce, ale negativní výsledek nemusí nutně znamenat, že nejste infikováni opičími neštovicemi, protože hladiny viru v takových vzorcích mohou být nižší, což znemožňuje detekci infekce.
Pozitivní test na opičí neštovice znamená, že máte opičí neštovice. V tomto případě vám lékař řekne, co máte dělat. Měli byste přijmout opatření na ochranu ostatních, a pokud je předepsán režim domácí léčby, řídit se doporučeními WHO pro domácí případy opičích neštovic. Můžete být také umístěni v izolaci ve zdravotnickém zařízení, dokud se vyrážka nezasype krustou a neopadnou stroupky a pod nimi se nevytvoří nová vrstva kůže.
Tato opatření pomohou vyhnout se infekci jiných lidí. Váš lékař vám poradí, jak se o sebe postarat, když jste nemocní.
Některé užitečné rady lze nalézt ve zdravotních pokynech WHO pro osoby, které přežily opičí neštovice doma (v angličtině).
Pokud jste měli blízký kontakt (včetně sexuálního kontaktu) s ostatními během 21 dnů před nástupem příznaků nebo před pozitivním výsledkem testu, pokuste se jim říci o své diagnóze, aby u vás mohli sledovat příznaky opičích neštovic a v případě potřeby testováno. Pokud je to pro vás obtížné, může lékařský personál v některých případech anonymně zaslat tyto informace vašim kontaktním osobám.
Vaše výsledky testů jsou důvěrné. Laboratoř ani zdravotnické zařízení nesdělí výsledek vašeho testu na opičí neštovice nikomu jinému než vám a příslušným orgánům ochrany veřejného zdraví.
Nejste povinni nikomu sdělovat výsledek testu. Po objevení příznaků je však vhodné informovat ty, s nimiž jste byli v úzkém kontaktu, že máte opičí neštovice, a připomenout jim, aby sledovali příznaky a v případě potřeby se nechali otestovat.
Být schopen sdílet své obavy s lidmi, se kterými jste přišli do úzkého kontaktu od doby, kdy vaše příznaky začaly, bezpečným, otevřeným a neodsuzujícím způsobem, beze strachu z úsudku, diskriminace nebo nepřátelství, může pomoci omezit další šíření infekce.
Připravenost a odolnost komunity (CRR), program WHO pro mimořádné situace v oblasti zdraví (WHE).
Neštovice jsou vysoce nakažlivé onemocnění způsobené virem pravých neštovic, orthopoxvirus. Úmrtnost je asi 30 %. Přirozená ložiska infekce byla eliminována. Hlavním problémem je nebezpečí bioterorismu. Rozvíjejí se závažné celkové infekční příznaky a charakteristická pustulární vyrážka. Léčba má zpravidla pomocnou povahu a zahrnuje možnost použití antivirotik.Prevence zahrnuje očkování, které se provádí selektivně kvůli riziku komplikací.
Od roku 1977 nebyl ve světě hlášen jediný případ neštovic kvůli celosvětovému očkování. V roce 1980 doporučila Světová zdravotnická organizace (WHO) ukončit rutinní očkování proti pravým neštovicím. Rutinní očkování ve Spojených státech skončilo v roce 1972. Protože lidé jsou jediným přirozeným hostitelem viru neštovic a virus nemůže v prostředí přežít déle než > 2 dny, WHO prohlásila neštovice za vymýcené.
Patofyziologie neštovic
Existují alespoň 2 typy viru neštovic:
Variola major (klasické neštovice) – virulentnější druh
Variola minor (alastrim) – méně virulentní druh
Neštovice se přenášejí z člověka na člověka kapénkami nebo, což je méně pravděpodobné, přímým kontaktem. Infekci může přenášet i kontaminovaný oděv nebo lůžkoviny. Infekce je nejvíce nakažlivá během prvních 7 až 10 dnů po objevení se vyrážky. Jakmile se na kožních lézích vytvoří krusta, sníží se riziko infekce.
Incidence je vysoká, u neočkovaných osob až 85 %, infekce může způsobit 4–10 sekundárních případů z každého primárního. Infekce se však šíří pomalu a hlavně blízkými kontakty.
Virus proniká orofaryngeální nebo respirační sliznicí a množí se v lymfatických uzlinách, což způsobuje následnou virémii. V průběhu času je lokalizován v malých krevních cévách dermis a orofaryngeální sliznice. Ostatní orgány jsou klinicky postiženy zřídka, s výjimkou centrálního nervového systému (je možná encefalitida). Mohou se vyvinout sekundární bakteriální infekce kůže, plic a kostí.
Příznaky a příznaky neštovic
Klasické neštovice
Variola major má 10–12denní inkubační dobu (rozmezí 7–17 dnů), po níž následuje 2–3denní prodrom s horečkou, bolestí hlavy, bolestí v kříži a těžkou malátností. Někdy se objevují silné bolesti břicha a zvracení. Po prodromálním období se na sliznici orofaryngu, obličeje a paží objevují makulopapulární vyrážky, které se brzy poté šíří na trup a nohy. Léze v orofaryngeální oblasti se rychle mění v vředy. Po 1 nebo 2 dnech se kožní léze stanou vezikulárními, následovanými pustuly. Pustuly na obličeji a končetinách jsou hustší než na trupu a mohou se objevit i na dlaních. Puchýře jsou kulaté a těsné a vypadají hluboko. Kožní léze s neštovicemi, na rozdíl od těch s planými neštovicemi, jsou všechny ve stejné fázi vývoje v dané oblasti těla. Po 8 nebo 9 dnech se pustuly stanou krustou. Typické jsou těžké zbytkové jizvy.
Úmrtnost je asi 30 %. Smrt v důsledku těžké zánětlivé reakce, způsobující šok a selhání více orgánů, nastává obvykle do 2 týdnů od onemocnění.
U přibližně 5–10 % lidí se neštovice rozvinou buď do hemoragické, nebo do maligní varianty.
Hemoragická forma je vzácnější a má kratší a intenzivnější prodromální období, doprovázené generalizovaným erytémem a krvácením na kůži a sliznici. Během 5 nebo 6 dnů tato forma končí smrtí.
У maligní formu podobný, těžký začátek následovaný rozvojem splývajících, hladkých kožních lézí bez pustul. Přeživší často zažívají deskvamaci epidermis.
Alastrim
Variola minor má podobné příznaky, ale je mnohem méně závažná, s méně rozsáhlou vyrážkou.
Diagnóza neštovic
Polymerázová řetězová reakce (PCR)
elektronová mikroskopie
Pokud se laboratorní infekce nepotvrdí nebo je podezření na propuknutí infekce (spojené s bioterorismem), pak by měli být testováni pouze pacienti s odpovídajícími klinickými projevy neštovic kvůli riziku falešně pozitivních výsledků testů. Algoritmus pro hodnocení rizika rozvoje neštovic u pacientů s horečkou a vyrážkou je k dispozici na webových stránkách CDC (CDC Algorithm Poster for Evaluation of Suspected Smallpox)
Diagnóza neštovic je potvrzena dokumentovanou přítomností DNA patogenu neštovic pomocí PCR vzorků vezikul nebo pustul. Virus může být identifikován pomocí elektronové mikroskopie nebo izolací viru v buněčné kultuře ze seškrabového materiálu z prvků lézí na kůži s následným potvrzením pomocí PCR. Podezření na neštovice by mělo být okamžitě hlášeno místním zdravotnickým úřadům nebo CDC na čísle 770-488-7100. Tato oddělení pak zajistí ověření diagnózy v laboratoři s vysokou izolací (úroveň biologické bezpečnosti 4).
V současné době se vyvíjejí nemocniční antigenní testy.
Léčba neštovic
Udržovací terapie
Možná tecovirimat, také možný cidofovir nebo brincidofovir (CMX 001)
Léčba neštovic je obecně patogenetická, s použitím antibiotik v souvislosti se sekundárními bakteriálními infekcemi. Antivirový lék tecovirimat byl schválen americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v roce 2018 (1 Léčba Reference Neštovice jsou vysoce nakažlivé onemocnění způsobené virem pravých neštovic, orthopoxvirus. Úmrtnost je přibližně 30 %. Přirozená ohniska infekce byly vymýceny Hlavní obava. Přečtěte si více 
) a v červnu 2021 FDA schválila brincidofovir (CMX 001) pro léčbu neštovic. Obě schválení byla založena na experimentálních studiích, a přestože jejich účinnost proti pravým neštovicím u lidí není známa, v laboratorních studiích obě léčiva zastavila růst viru způsobujícího neštovice a byla účinná při léčbě zvířat s onemocněním podobným neštovicím. Kromě toho může být lék cidofovir, který není schválen FDA pro léčbu neštovic, použit během propuknutí onemocnění podle vhodného regulačního mechanismu (jako je protokol klinické studie nebo povolení k nouzovému použití). Léky tecovirimat a cidofovir jsou nyní součástí Národní strategické zásoby (2 léčebné reference Neštovice jsou vysoce nakažlivé onemocnění způsobené virem pravých neštovic, orthopoxvirus. Úmrtnost je přibližně 30 %. Přirozená ložiska infekce byla vymýcena. Velký problém. Přečtěte si více , 3 Léčba Reference Neštovice jsou vysoce nakažlivé onemocnění způsobené virem pravých neštovic, orthopoxvirus. Úmrtnost je asi 30 %. Přirozená ložiska infekce byla eliminována. Hlavní starost. Přečtěte si více ). (Viz také CDC: Prevence a léčba neštovic.)
Izolace lidí s neštovicemi je nutná. V omezených ohniscích mohou být pacienti izolováni v nemocnici pomocí bezpečnostních opatření ve vzduchu ve vzdušné izolační místnosti. V případech rozšířeného onemocnění může být vyžadována domácí izolace. Všechny kontakty by měly být monitorovány, obvykle denní kontrolou teploty; Pokud je zaznamenána teplota > 38 °C nebo jiný příznak onemocnění, je třeba dodržovat domácí izolaci.
Léčebné reference
1. Grosenbach DW, Honeychurch K, Rose EA a kol.: Orální tecovirimat pro léčbu neštovic. N Engl J Med 5;379(1):44-53, 2018. doi: 10.1056/NEJMoa1705688
2. Chittick G, Morrison M, Brundage T, et al: Krátkodobý klinický bezpečnostní profil brincidofoviru: příznivý poměr přínosů a rizik při léčbě neštovic. Antiviral Res 143:269–277, 2017. doi: 10.1016/j.antiviral.2017.01.009
3. Chan-Tack K, Harrington P, Bensman T, et al: Posouzení přínosů a rizik pro brincidofovir pro léčbu neštovic: Hodnocení US Food and Drug Administration. Antiviral Res 195:105182, 2021. doi: 10.1016/j.antiviral.2021.105182. Epub 2021, 25. září. PMID: 34582915.
Prevence neštovic
Licencované vakcíny proti pravým neštovicím ve Spojených státech obsahují ACAM2000, živý, replikačně kompetentní virus vakcínie, a JYNNEOS, živý oslabený (replikačně defektní) modifikovaný virus vakcínie (MVA) (1 Reference prevence Pravé neštovice jsou vysoce nakažlivé onemocnění způsobené virem neštovice – orthopoxvirus. Úmrtnost je asi 30%. Přirozená ložiska infekce byla eliminována. Velký problém. Přečtěte si více). Tato atenuovaná (oslabená) vakcína se nereprodukuje v těle osoby, která ji dostane. (Viz také CDC: Základy vakcíny proti neštovicím.)
Virus vakcínie je příbuzný viru neštovic a poskytuje zkříženou imunitu. Vakcinace ACAM2000 se provádí bifurkační jehlou, která se ponoří do připravené vakcíny. Jehla se zavede 15krát rychle do oblasti o průměru přibližně 5 mm a s dostatečnou silou, aby došlo ke krvácení. Místo očkování je zakryto, aby se zabránilo šíření viru vakcíny do jiných částí těla nebo na jiné osoby. Horečka, malátnost a myalgie jsou běžné týden po očkování. O úspěšnosti roubování svědčí vznik pustuly přibližně 7. den. Lidé bez takových známek úspěšného očkování by se měli nechat očkovat další dávkou vakcíny.
Očkování ACAM2000 je nebezpečné a nedoporučuje se některým lidem, zejména těm s následujícími rizikovými faktory:
Oslabený imunitní systém (například u těch, kteří mají AIDS nebo užívají léky, které potlačují imunitní systém)
Kožní onemocnění (zejména atopická dermatitida [ekzém])
Zánět oka
Kardiovaskulární onemocnění
Věk do 1 roku
Těhotenství
JYNNEOS Vakcína proti neštovicím a opičím neštovicím se podává jako 2 subkutánní injekce s odstupem 4 týdnů. Vakcína je licencována FDA (Food and Drug Administration) pro použití u jedinců ve věku 18 let a starších. Vakcína JYNNEOS může mít zvláštní roli při očkování lidí, kteří nemusí být způsobilí pro vakcínu ACAM2000, jako jsou lidé s imunodeficiencí nebo atopickou dermatitidou (viz seznam výše). Lidé s oslabeným imunitním systémem však mohou mít na vakcínu JYNNEOS méně závažnou reakci.
Další experimentální vakcína, vakcína proti neštovicím Aventis Pasteur (APSV), je k dispozici ve federálních strategických národních nouzových zásobách.
Po jediném očkování začne imunita po 5 letech klesat a po 20 letech se pravděpodobně stane zanedbatelnou. Pokud byli lidé úspěšně přeočkováni jednou nebo vícekrát, zbytková imunita může v některých případech přetrvávat po dobu ≥ 30 let.
Dokud v populaci nepropuká nákaza, očkování pro preventivní účely se doporučuje pouze osobám s vysokým rizikem virové infekce (například laboratornímu personálu [ 2 Referenční materiály k prevenci Neštovice jsou vysoce nakažlivé onemocnění způsobené pravými neštovicemi virus – orthopoxvirus. Úmrtnost je asi 30 %. Přirozená ložiska infekce byla eliminována. Velký problém. Přečtěte si více ]).
