Н Musíme upřímně přiznat, že o gnómech víme stále velmi málo. Ne mytologizované, nevymyšlené a nakreslené Waltem Disneym, ale o živém, existujícím vedle nás po celou viditelnou historii lidstva, tedy více než pět tisíc let. V myslích většiny obyčejných lidí je gnóm pohledný, brunátný starý muž s šedým plnovousem, veselýma modrýma očima a kloboukem s bambulí. Ale velký Carl Linné je rozdělil podle jejich vlastností a zanechal nám úplně jiný popis. Podle Linného se gnómové dělí na venkovské (stepní, vesnické, lesní a horské), městské (včetně parku) a silniční (smíšený typ). Velký botanik napsal: „Gnómové, malí lidé s velkými hlavami, jsou oblečeni diskrétně a téměř splývají se svým prostředím. Srst je obvykle strakatá a šedé barvy, u starších jedinců je patrná rozšířená plešatost. Jsou tajnůstkářští, ale někdy ochotně navazují kontakt s lidmi. Jsou to brilantní inženýři, dobří stavitelé a mistři mimikry. Vedou převážně rostlinný životní styl a žijí poměrně dlouho, nejméně dvakrát až třikrát déle než my.“ To potvrzuje příběh Winstona Churchilla, že ve svém domě po mnoho let komunikoval s trpaslíkem, který se přátelil s Cromwellem, o čemž ve svém deníku zanechal ručně psané záznamy. Víme také, že gnómové dobře koexistují se zvířaty. A pokud váš pes náhle v noci nečekaně zaštěká, pak je možné, že zdraví skřítka. I když dnes podle Gallupa zbylo tak málo gnómů, že setkání s nimi je velká událost. Vědci také zaznamenali vzácné případy, kdy pod vlivem nám neznámých faktorů začne gnom rychle růst a změní se ve zlého obra. Gnómové vyženou takové příšery ze svého středu a oni začnou žít mezi lidmi. Zpravidla se jedná o zlé maniaky malého vzrůstu a strašně cílevědomé. Stalinův lidový komisař Ježov byl takový zdegenerovaný gnóm. Co tento krvavý trpaslík udělal, je dobře známo. Trpaslíci jsou nesmírně čestní a tuto vlastnost malých lidí stále využívají finančníci. Dlouhý život trpaslíka zajišťoval předávání dědictví a v jejich přítomnosti se často sepisovaly závěti. Švýcarští bankéři stále uchovávají speciální horské trpaslíky ve svých trezorech a svěřují jim fantastické sumy. A nikdy je nezklamali. Obecně je Švýcarsko jedinou zemí, která si dodnes zachovala celou populaci gnómů. Se znalostí inženýrských dovedností a láskou k přesnosti gnómů není pochyb o jejich významné roli v oživení hodinářství ve Švýcarsku. Chovali jsme se ke skřítkům jinak. Největší škody jim však způsobily pesticidy, otravy řek a ničení panenské půdy. V dnešní době můžete cestovat tisíce kilometrů, navštívit stovky vesnic a nepotkat jediného trpaslíka. Po druhé světové válce si Američané z Německa tajně přivezli několik starých trpaslíků, kteří žili na univerzitách a své tajné znalosti úspěšně využili ve slavném projektu Manhattan. Fyzik Robert Oppenheimer napsal: „Často jsem schválně nechával sešity s výpočty a výkresy přes noc v laboratoři. A ráno jsem je našel opravené. Některá řešení byla prostě úžasná! Tito malí pomocníci jsou opravdu skvělí matematici. „A dále: „Jediný z nás, koho okamžitě uznali za svého, byl Albert Einstein. Vycházeli k němu i ve dne a zcela otevřeně.“ Naše rozvědka bedlivě sledovala „manhattanskou skupinu“ a akademik Kurchatov jednou začal mluvit o gnómech se samotným Mistrem. Stalin ale těmto zprávám nevěřil a byl přesvědčen, že jde o zvláštní dezinformaci. Zavolal Berijovi a řekl: „Víš, Lavrenty, Kurčatov říká, že někteří gnómové vyrábějí bombu pro Američany. Co myslíš?” Lidový komisař, věrně se díval přímo do Kobeho očí, klidně odpověděl: „Víte, Josephe Vissarionoviči, Kurčatov je jen unavený. To se akademikům stává. vyřídím“. Kurčatov už o gnómech nemluvil, v Anglii se s gnómy tradičně chovali s respektem nejen velcí fyzikové, ale i obyčejní lidé. Ale v Číně byli během kulturní revoluce gnómové a vrabci (“buržoazní paraziti”) zničeni po tisících. Vzhledem k jejich malému počtu nehrají gnómové v novodobé historii Ruska významnou roli.
My, vědci z Petrohradu, apelujeme na vládu s peticí, aby před Technologickým institutem postavila pomník „Neznámému trpaslíkovi“. Autorem by podle nás mohl být úžasný sochař Zurab Konstantinovič Cereteli. Jediný požadavek je, aby trpaslík nebyl vyšší než katedrála svatého Izáka.
Autor je koordinátorem projektu na oživení populace trpaslíků na severozápadě,
šéfredaktor časopisu „SPb.Sobaka.ru“ Anatolij BELKIN, Petrohrad
Fotografie použité v materiálu: YARRYOZZO
- Časopis “Ogonyok” č. 8 ze dne 29.02.2004. září 21, str. XNUMX