Eho se Prasátko bojí?

Prasátko je hrdinou pohádky anglického spisovatele Alana Alexandra Milneho, která vypráví o dobrodružstvích medvídka Pú a jeho přátel. Prasátko je Púův nejlepší přítel po Christopheru Robinovi. Dualita charakteru Prasátka – strach spojený s odvahou, upřímností a spontánností z něj činí jednu z nejjasnějších a nejoblíbenějších postav knihy.

Historie tvorby znaků

Série děl o Medvídkovi Pú se narodila v roce 1926. Prototypy hrdinů pohádkového vyprávění byly hračky, které patřily spisovatelovu malému synovi Christopherovi Robinovi. Milne s nimi při hře s dítětem vymýšlel vtipné příběhy a pak se zrodil nápad dát ústní příběhy do literární podoby. Mezi hračkami chlapce se objevilo malé růžové prasátko jako dárek od sousedů. Milne obdařil hrdinu povahovými rysy, chováním a jeho vzhled byl „zkopírován“ z hračky jeho syna.

Obraz a charakter Prasátka

Prasátko je spolu s klokanem Little Roo nejmenším obyvatelem Hundred Acre Wood. Být malinká, postava se neustále něčeho bojí. Prasátko se děsí tmy a dalších věcí, neustále se trápí a odevšad vidí nebezpečí a hrozbu. Někdy však hrdina získá odhodlání a může bojovat se svými strachy, dokázat něco – zachránit kamarádku Winnie před „nesprávnými“ včelami, vytáhnout překrmené medvídě z králičí nory a další.

Prasátko žije nedaleko Púova přítele. Před domem postavy je cedule s nápisem “Outsiders B.” Prasátko samo hlásí, že deska s nápisem je rodinným dědictvím, zděděným po jeho dědovi, kterému se říkalo Outsider Willie, nebo – celým jménem – William the Outsider. Nápis se stává ukázkou četných jazykových her, kterými je pohádka prosycena.

V překladu a převyprávění Borise Zakhodera zde lze rozeznat známou frázi „Zákaz neoprávněného vstupu“. V anglické verzi je na desce nedokončená varovná kombinace Trespassers Will Be Shot – „Violators will be shot“. To vysvětluje, jak tak zranitelný hrdina skončí doma se zbraní. Navzdory neustálému strachu a úzkosti je prasátko připraveno vyrazit za dobrodružstvím kvůli svým přátelům.

Když se tedy ve Stoakrovém lese objeví noví obyvatelé – Kanga a Little Roo, Prasátko souhlasí, že dítě nahradí sebou, zatímco Králík unese syna starostlivé matky. V tomto dobrodružství čelí přítel Medvídek Pú těžké zkoušce – postava je nucena podstoupit pro něj nezvyklou koupel a poté na něj čeká lžíce rybího tuku. Příchod Christophera Robina zachrání poslední prasátko. Postava je neuvěřitelně emotivní – když praskne balónek, který chtěl dát oslíkovi k narozeninám, Prasátko se hořce rozpláče a dlouho se nedokáže uklidnit.

ČTĚTE VÍCE

Proč jsou holubi letargičtí?

Prasátko v karikaturách a knihách

Postava z pohádky Alana Milnea se objevuje na plátně v karikaturách Disney v roce 1968. Je zajímavé, že původně tvůrci série neplánovali zavést Prasátko do obsazení hrdinů. Na místě kamaráda Medvídka Pú měl být Suslik, který by byl pro americké diváky srozumitelnější a bližší. To je důvod, proč v první karikatuře, vydané v roce 1966, není žádné prase. Fanoušci klasické verze pohádky však požadovali, aby Walt Disney hrdinu vrátil, což se stalo.

V karikatuře od Disneyho je postava, stejně jako v knize Alana Milnea, nesmělá a nervózní, neustále se snaží uniknout před neviditelným nebezpečím a při strachu koktá. Navzdory tomu je v těžkých chvílích připraven přijít na pomoc svým přátelům – tehdy je Prasátko plné odvahy a statečnosti. Láska přátel a jejich péče nedokáže překonat prasečí komplexy.

Kromě animovaných filmů se obraz tohoto pohádkového hrdiny objevuje ve filmu z roku 1988 „Who Framed Roger Rabbit“. Prase se také objevuje mezi hosty v populárním seriálu Disney “House of Mouse”.

Sovětské karikatury o Medvídkovi Pú a jeho přátelích vznikly podle překladu Milneho pohádky od Borise Zakhodera. Sovětský spisovatel zdůraznil, že jeho výtvor je převyprávěním díla anglického autora. Zakhoderovi se podařilo zprostředkovat umělecké rysy původního textu, cítit jemnosti jazyka, poznámky absurdismu a další.

V karikatuře režírované Fjodorem Khitrukem byly některé aspekty dějů změněny. Není zde žádný Kryštof Robin, scény s jeho účastí nahrazují jiní hrdinové. Takže například v epizodě, kde se Pú snaží dostat ke včelám a ukrást jim med, prasátko střílí z pistole, ne chlapce. Ani Tigers, Kangas nebo Little Roo.

Obraz prasátka se ukázal být expresivní díky brilantnímu hlasovému herectví Iya Savvina. Herečka jemně procítila charakter hrdiny a jako základ použila intonaci sovětské básnířky Belly Akhmaduliny. Byly vydány tři epizody karikatury odrážející kapitoly o „špatných včelách“, o Winnie a Prasátku na návštěvě králíka a o narozeninách Ijáka, kde hlavní intrikou bylo objevení se nového volání moudré sovy.

Sovětská karikatura se ukázala být oduševnělá a hudební. Postavy často zpívají písně o tom, co se s nimi v danou chvíli děje. Mladí diváci si zvláště vzpomněli na chorál „Kam jdeme s Prasátkem“ v podání Evgeny Leonov a Iya Savvina. Z mnoha frází postav se staly citáty.

ČTĚTE VÍCE

Jak Hautynia kvete?

Kniha Alexandra Milneho byla přeložena do mnoha jazyků. V prvních vydáních byly jako ilustrace použity obrázky výtvarníka Ernesta Sheparda. Tohoto ilustrátora si spisovatel vybral sám. V Rusku se staly populární kresby Viktora Čižikova a Borise Diodorova. Mezi západními literárními vědci vzrostl zájem o pohádku. Benjamin Hoff tedy napsal knihu „De Piglet“.