MOSKVA 2. listopadu – RIA Novosti. Pohanka je obilovina původem z Indie a dnes jedna z nejoblíbenějších v Rusku. O výhodách, způsobech přípravy a škodlivosti – v materiálu RIA Novosti Proč pohanka Semena pohanky obecné se v Rusku nazývaly „řecké obiloviny“, protože byly pravděpodobně dovezeny z Řecka. V důsledku toho byl název s oblibou zkrácen na slovo „pohanka“. Obecně se uznává, že rostlina byla původně pěstována v Indii a Nepálu. První zmínky o pěstování pohanky na těchto pozemcích se objevily před 4 tisíci lety. Poté se pohanka rozšířila po celé Asii a na Středním východě. Semena se do Evropy dostala kolem 16. století. Každý stát mu dal své jméno. V Itálii a Řecku se jí říkalo „turecké obilí“, ve Francii a Portugalsku „arabsky“, v Německu „pohanské.“ Pohanka je vrtošivá rostlina, vyžadující určitý tepelný a vodní režim. Secí práce začínají v polovině května s povinnou teplotou vzduchu nejméně +10 stupňů. Pohanka roste, tvoří bílo-růžové květy a zelené listy ve tvaru trojúhelníků na tenkém stonku.Jaké výhody má pohanka?Pohanka je považována za jednu z nejbohatších obilovin na bílkoviny. Jen hrášek je před ním. — Bílkoviny semen této rostliny jsou bohaté na aminokyseliny: lysin, tryptofan. Jsou potřebné pro syntézu tělu vlastních bílkovin. To je důvod, proč je pohanka pro vegetariány tak důležitá. Působí jako částečná náhrada masa,“ řekla RIA Novosti nutriční terapeutka-endokrinoložka Natalia Chlustova.Semena pohanky obsahují hodně vlákniny. Dává dlouhý pocit plnosti. Při zácpě – pomáhá zlepšit trávení a zlepšit peristaltiku. Konzumace pohanky ve velkém množství však způsobuje opačný efekt, poznamenává lékař.Je také známo, že obiloviny obsahují cholin, vitamín B nezbytný pro správné fungování nervového systému. Pohanka obsahuje i spoustu dalších vitamínů skupiny B a také vitamíny rozpustné v tucích E a K, které se vstřebávají pouze společně s tuky, vysvětluje specialistka Někteří vědci vidí v pohance přínosy pro prevenci rakoviny. Obsahuje vysokou koncentraci flavonoidů, které zabraňují množení rakovinných buněk.Pohanka je alergen střední kategorie. Negativní reakce těla na tuto obilninu – vyrážka, kašel, průjem, rýma – se může náhle objevit jak u dospělého, tak u dítěte. V tomto případě musí být ze stravy vyloučena semena pohanky. Při mírné konzumaci a nepřítomnosti alergií nezpůsobí pohanka tělu žádné škody. Pohanka a dlouhověkost Jak poznamenává Natalya Khlustova, vědci dokázali, že strava obsahující pohanková semena má příznivý vliv na lidský organismus – Při pravidelném jedení pohanky zvyšuje hladinu sirtuinu1 (SIRT1). Je známý jako „protein dlouhověkosti,“ vysvětluje odborník na výživu Sirtuiny jsou rodinou proteinů, které se podílejí na tvorbě tukových buněk a metabolismu glukózy. Protein SIRT1 se účastní mnoha intracelulárních procesů, včetně regulace mechanismů stárnutí. Podle vědců vysoká hladina tohoto proteinu zpomaluje stárnutí a zvyšuje odolnost organismu vůči stresu. Cereálie navíc obsahuje mnoho vitamínů skupiny B, které podporují zdraví nervového, oběhového a imunitního systému. Jak správně vařit pohanku? Pohanková kaše se téměř vždy drolí, protože při vaření neuvolňuje škrob. Někdy se však semena stále drží pohromadě. Aby k tomu nedocházelo, měl by být poměr pohanky k vodě 1 ku 2. Zde je recept, jehož dodržováním získáte rozvařenou pohanku zrnko po zrnku. Složení: – pohanka – 1 sklenice; – voda – 2 sklenice; – sůl – dle chuti Příprava: v hrnci dáme vařit vodu a nasypeme do ní propláchnutou pohanku a sůl. Po varu stáhneme plamen na střední, nádobu přikryjeme pokličkou a dusíme asi 15 minut. Během procesu vaření nemůžete zvednout víko a míchat kaši. Ke konci opět zvyšte oheň, aby se vypařila veškerá přebytečná voda.Během vaření se objem pohanky zvětší přibližně 5x.Pro zachování maxima živin lze pohanku dusit.
Technologický pokrok v posledním století a půl nemohl ovlivnit povahu výživy. V moderním světě je věnována velká pozornost správné výživě, ale rychlé občerstvení, syntetické a jiné škodlivé produkty jsou pevně zakořeněny v povědomí moderních lidí. Život nás tlačí ke stále většímu využívání polotovarů.
Správná výživa pomáhá nejen potlačit hlad, ale také zlepšit zdraví těla jako celku. Co je správná výživa? Správná výživa je vyvážená strava z přírodních a kvalitních produktů, která uspokojí všechny potřeby těla.
Jíst zdravé jídlo je jedním z nejdůležitějších faktorů v prevenci nemocí, udržení zdraví a udržení produktivity po celý den. Tělo potřebuje živiny ty hlavní:
– bílkoviny jsou látky nezbytné pro látkovou výměnu v těle, hlavní stavební látka. Výrobky obsahující bílkoviny – maso, ryby, vejce, tvaroh atd.;
– tuky – hlavní složka pro stavbu hormonů a enzymů, termoregulace; Kromě toho jsou tuky hlavním zdrojem energie. Avokádo, ořechy, olivy a olivový olej, ryby, hovězí maso, čokoláda atd. jsou bohaté na tuky;
– sacharidy také dodávají energii nezbytnou pro kompletní metabolismus tuků a bílkovin. Hlavními produkty obsahujícími sacharidy jsou obiloviny, brambory, chléb, cukr atd.;
– vitamíny urychlují metabolické procesy v těle, podílejí se na metabolismu, regulují fyziologické a biochemické procesy;
– voda je katalyzátorem reakcí v těle nezbytných pro život člověka. Voda je nezbytným médiem pro metabolismus, podporuje také samočištění těla a je zodpovědná za termoregulaci.
Mezi hlavní produkty, které tvoří zdravý jídelníček člověka, patří obiloviny.
Pohanka zaslouženě zaujímá první místo mezi ostatními obilovinami z hlediska obsahu živin. Vyrábí se z pohankového zrna a tradičně se používá v ruské kuchyni, stejně jako v mnoha kuchyních po celém světě.
Pohanka obecná (lat. Fagopyrum esculentum) je bylinná zrno a medonosná rostlina patřící mezi pseudoobiloviny.
Za vlast pěstované pohanky je považována čínská provincie Yunnan, kde se nám známé obilí konzumovalo již před 6 tisíci lety a před 2,5 tisíci lety začali pohanku vysévat Árijci ze severní Indie, kteří ji nazvali černou rýží . Na jihu Kyjevské Rusi se tato plodina pěstovala již v XNUMX. století.
Podle jedné verze získaly obiloviny zvláštní oblibu díky byzantským mnichům, kteří žili v ruských klášterech (název „pohanka“ je odvozen od slova „řecký“).
Dnes jsou světovými lídry v pěstování pohanky Rusko a Čína. Pohanka se pěstuje ve 49 oblastech Ruska. Mezi přední regiony, které představují asi 75 % hrubé sklizně, patří Altajské území, Republika Baškortostán, Kursk, Voroněž a Orjolské oblasti. Produkce pohanky v Rusku plně pokrývá potřeby domácího trhu.
Celková osevní plocha pohanky ve Voroněžské oblasti v roce 2022 je 7655,7 hektarů.
Hrubá sklizeň ve Voroněžské oblasti činila 10,45 tis. tun s průměrným výnosem 15,14 c/ha. Výsledky výzkumu získané Voroněžskou pobočkou Federálního státního rozpočtového ústavu “Centrum pro hodnocení kvality obilí” ukázaly: 1. třída pohanky je 4,44 tisíc tun, 2. třída – 0,36 tisíc tun, 3. třída – 2,19 tisíc .tun
Nejvyšší výnosy byly zaznamenány v okresech Nizhnedevitsky (31,02 c/ha), Novousmansky (24,08 c/ha) a Semiluksky (22,69 c/ha). Nejmenší v Novokhoperskoye (4,71 c/ha), Gribanovsky (5,0 c/ha), Khokholsky (5,33 c/ha).
Plody pohanky jsou trojúhelníkové filmové ořechy šedohnědé barvy, ze kterých se v důsledku zpracování získává cenný potravinářský produkt – pohanka nebo jednoduše – pohanka.
Podle regulační dokumentace se pohanka dělí na tyto druhy: jádro – celozrnné a prodel – jádra pohanky rozdělaná na kousky. Rychle vařící jádro se vyrábí z pařeného obilí.
Vysoce kvalitní pohankové krupice musí odpovídat GOST 5550-2021 „Pohanka. Technické podmínky“.
Bezpečnostní indikátory (toxické prvky, mykotoxiny, radionuklidy, pesticidy, geneticky modifikované organismy, zamoření a škůdce kontaminace zásob obilí) musí splňovat požadavky technických předpisů Celní unie 021/2011 „O bezpečnosti potravin“.
Při standardní vlhkosti ne více než 13,0. 15,0% podle druhu je trvanlivost obilnin cca 8. 9 měsíců. Pohanku s obsahem vlhkosti cca 12,0. 12,5% lze skladovat až 24 měsíců. Upozorňujeme, že na čerstvost produktu má vliv nejen teplota a vlhkost, ale také obal, ve kterém je cereálie skladována.
Při skladování pohanky ve státních rezervních fondech odborníci kromě výše uvedených ukazatelů kvality zrna kontrolují kyselost (neměla by být vyšší než 4,5 stupně) a číslo kyselosti tuku (ne více než 13,0 mg KOH na 1 g tuku). ). Číslo kyselosti tuku charakterizuje proces enzymatické hydrolýzy a nastolení acidobazické rovnováhy v pohance.
Při skladování dochází k rozkladu molekul triglyceridů za současné tvorby volných mastných kyselin s kratšími uhlovodíkovými zbytky, což vede k nižšímu prahu vnímání chuti a vůně, vzniku pachů, pachů a žluknutí. Vědci tento proces nazývají hydrolytické žluknutí. Podíl volných mastných kyselin v pohance tedy určuje její čerstvost.
Pohanka má nejvyšší obsah bílkovin ve srovnání s většinou ostatních obilovin. Množství bílkovin je v průměru 12,8 %, ale může dosáhnout 21 % nebo více. Charakteristickými rysy pohankové bílkoviny je absence lepku, převaha rozpustných albuminů a globulinů, které jsou lidským tělem dobře absorbovány, a zvýšený obsah esenciálních aminokyselin: lysin, leucin, isoleucin, valin, threonin, fenylalanin. Obsah sacharidů v pohance je v průměru 68,8 %, hlavním sacharidem je škrob a vláknina a jednoduché sacharidy tvoří v průměru 11,3 a 2,1 %. Pohankový škrob se vyznačuje vysokým obsahem rezistentního škrobu a dietní vláknina obilovin je zastoupena především rozpustnými sloučeninami. Díky těmto vlastnostem sacharidového systému konzumace produktů z pohanky v lidském těle zpomaluje vstřebávání glukózy a snižuje hladinu cholesterolu. Pohanka se vyznačuje nejvyšším, v porovnání s ostatními obilovinami, obsahem vitamínů (B1 – 0,53 mg%, B2 – 0,24 mg%, PP – 24,6 mg%) a minerálních látek (Fe – 8 mg%, K – 380 mg%, Mg – 200 mg %, P – 298 mg %, Si – 81 mg %).
Chemické složení a následně i nutriční hodnota pohanky se vyznačuje širokým spektrem kolísání kvantitativního obsahu složek. Množství složek závisí na povětrnostních podmínkách, geografické oblasti pěstování a odrůdě plodin.
Vysoká nutriční hodnota a fyziologická aktivita pohanky ji předurčují k jejímu zařazení do každodenní lidské stravy a také k jejímu využití v technologiích funkčních potravin.
Bylo vyvinuto několik účinných diet založených na pohance pro rychlé a bezpečné hubnutí. Cereálie jsou nepostradatelné při sestavování jídelníčku diabetické výživy a organizaci jídelníčku při ateroskleróze a při rekonvalescenci po operacích a dlouhodobých onemocněních. Pohanku je také nutné zařadit do jídelníčku v těhotenství a při kojení, stejně jako v období zvýšené fyzické či emoční zátěže.
T. Andreanova – vedoucí certifikačního oddělení pobočky Voroněž