Abstrakt vědeckého článku o základní medicíně, autor vědecké práce – Karomatov I.J., Aslanova D.K.
Šedá a lepkavá olše je široce používána v lidovém léčitelství jako adstringentní a protinádorové činidlo. Používá se také k léčbě nachlazení, revmatismu a kloubních onemocnění. Olše je oficiální léčivá rostlina. Plody olše se doporučují jako fixační a adstringentní. Kromě toho vědecká medicína objevila jeho hojivé, hemostatické, protinádorové a antibakteriální vlastnosti.
i Už vás nebaví bannery? Reklamu můžete vždy vypnout.
Podobná témata vědecké práce o základní medicíně, autor vědecké práce – Karomatov I.J., Aslanova D.K.
Tuřín je potravinářská a léčivá rostlina.
Stav ochrany reliktních druhů Bayanaul a Státního národního parku na příkladu olše lepkavé
Divizna ve tvaru žezla – využití v lékařství (přehled literatury)
Léčivé vlastnosti platanů
Nadějná léčivá rostlina maclura
i Nemůžete najít, co potřebujete? Vyzkoušejte službu výběru literatury.
i Už vás nebaví bannery? Reklamu můžete vždy vypnout.
LÉKAŘSKÉ VLASTNOSTI OLŠE
Olše šedá a lepkavá je široce používána v tradiční medicíně jako pletací, protinádorové činidlo. Dále se používá k léčbě nachlazení, revmatických onemocnění, kloubních onemocnění. Oficiální bylina olše. Z olše doporučit Soplodiya jako fixační, adstringentní. Kromě toho ve vědecké medicíně jsou otevřené jeho hojení ran, hemostatické, protinádorové a antibakteriální vlastnosti.
Text vědecké práce na téma „Léčivé vlastnosti olše“
LÉČIVÉ VLASTNOSTI OLŠE
KAROMATOV INOMJON DŽURAJEVIČ
Asistent na klinice vnitřního lékařství, Bukhara State Medical Institute, Bukhara. Republika Uzbekistán ASLANOVA DILOVAR KADYROVNA Přednášející na Katedře ošetřovatelství pro děti a dospělé, Bukhara Medical College. Město Buchara, Uzbekistán ABSTRAKT
Šedá a lepkavá olše je široce používána v lidovém léčitelství jako adstringentní a protinádorové činidlo. Používá se také k léčbě nachlazení, revmatismu a kloubních onemocnění.
Olše je oficiální léčivá rostlina. Plody olše se doporučují jako fixační a adstringentní. Kromě toho vědecká medicína objevila jeho hojivé, hemostatické, protinádorové a antibakteriální vlastnosti.
Klíčová slova: olše, bylinářství, třísloviny, Alnus glutinosa
KANDAGOCHNING DAVOLASH KHUSUIYATLARI
KAROMATOV INOMJON DŽURAJEVIČ
Bukhoro davlat tibbiyot instituující ichki kasalliklar caferasi asistenti Bukhoro. Uzbekistánská republika.
ASLANOVA DILOVAR KADYROVNA Bukhoro tibbiyot koledzhining kattalarda va bollarda hamshiralik parvarishi oddělení ukituvchisi Bukhoro. Uzbekistánská republika.
Kandagoch halq tibbiyotida burishtiruvchi, kotiruvchi, usma-larga karshi vosita sifatida keng ishlatladi. Shu bilan birga uni šamolaganda, revmatismus, bugim kasalliklarini davolashda islatadilar.
Ilmiy tibbiyotda kandagoch rasmiy davolash – burishturivchi, kotiruvchi vositalariga kiradi. Bundan tashkari uning yarani bitiruvchi, kon tukhtatuvchi, usmaga karshi, antibakteriální hususiyatlari šunka aniklangan.
Kalit suzlar: kandagoch, bylinná medicína, burishturuvchi moddalar
LÉKAŘSKÉ VLASTNOSTI OLŠE
asistent oddělení vnitřních nemocí Bucharského státního lékařského ústavu Buchara. Republika Uzbekistán ASLANOVA DILOVAR KADYROVNA učitelka oddělení sesterského patronátu dětí a dospělých Bucharské lékařské fakulty. Město Buchara Republiky Uzbekistán
Olše šedá a lepkavá je široce používána v tradiční medicíně jako pletací, protinádorové činidlo. Dále se používá k léčbě nachlazení, revmatických onemocnění, kloubních onemocnění.
Oficiální bylina olše. Z olše doporučit Soplodiya jako fixační, adstringentní. Kromě toho ve vědecké medicíně jsou otevřené jeho hojení ran, hemostatické, protinádorové a antibakteriální vlastnosti.
Klíčová slova: olše, fytoterapie, třísloviny, Alnus glutinosa
Alnus glutinosa L. Velmi běžný strom v lesostepních oblastech Ruska, ale vzácný v horských lesích středního
Asie. Plody olše však lze kdykoli zakoupit v lékárnách. Rostlina je oficiálně v moderní vědecké medicíně.
Chemické složení: Plody olše obsahují velké množství tříslovin – tanin, kyselina gallová, steroidy – [5, s.146]. Kromě nich byly izolovány ellagitannin, glutinoin, pedun-kulagin a precoxin [17, s. 1816]. Listy olše obsahují flavonoidní glykosidy – hyperosid, kvercetin; fenolkarboxylové kyseliny – kyselina kávová, chlorogenová, kapronová, šťavelová, malonová, fumarová, jantarová, jablečná citrónová, vanilka, ferulová, azelaová, benzoová, skořicová a pyrokatecholová – [16, s. 53]. Kůra rostlin obsahuje triterpenoidy, taraxerol, taraxeron.
Odvary z plodů olše se v lidovém léčitelství používají při onemocněních trávicího traktu, akutní a chronické enteritidě, žaludečních vředech, průjmech a úplavici. Odvar z listů olše se používá jako mírné projímadlo, diaforetikum, antitusikum a také při léčbě dny a revmatismu [1, s.282].
Listy a šišky olše jsou v lidovém léčitelství považovány za účinný protirakovinný prostředek a ve formě odvarů se předepisují při rakovině dělohy, prsu a konečníku. Koupele v odvaru listů zmírňují únavu a jsou užitečné pro diatézu. Čerstvé listy olše při zevní aplikaci působí diaforeticky – [2, s.112; 6, str. 151].
V mongolském lidovém léčitelství se listy a kůra keře olše používají zevně k rychlému hojení ran – [4, s.358]
V moderní vědecké medicíně se plody olše používají jako adstringentní a hemostatické činidlo pro enteritidu,
kolitida, úplavice. Všechny části rostliny mají výrazné antioxidační vlastnosti – [3, s. 138].
Experimentální studie potvrdily přítomnost výrazných protizánětlivých vlastností nálevů listů olše šedé
— [7, s. 48]. Rostlina má také hojící rány a antibakteriální vlastnosti – [12, s. 2320; 10, str. 4674; 9, str. 127; 11, r. 160]. Klinické studie prokázaly, že mast z moučky z olšových listů zvyšuje pevnost pooperační jizvy aseptických ran a má vyšší reparační aktivitu než srovnávací lék „Wundehil“ mast – [20, s. 656].
Byly stanoveny protinádorové vlastnosti extraktů z kůry a listů olše [8, s. 29]. Diarylheptanoidy – oregonin, pltyphylloside, rubranosid, rubranosid B, hirsutanol, hirsutanon, hirsuta-nonol-5-0-β-glukopyranosid, platyphyllonol-5-0-β-xylopyranosid, acerosid VII, alnusid, alnusid, 14-platy 5-di(1,7-hydroxyfenyl)-4-heptanon-3-5-p^-glukopyranosid a 0-5-di(1,7-hydroxyfenyl)-4-5-p^-[6-(E-p-kumarylglukopyranosyl) ] heptan-3-on izolovaný z olšové kůry má výrazné protinádorové vlastnosti – [19, s. 505; 14, s. 45]. Stejné látky chrání normální buňky před destrukcí během chemoterapie doxarubicinem – [13, s. 1096; 15 , s. 176] Stejné vlastnosti byly stanoveny pro diarylheptanoid hirsutanon z listů olše – [18, s. 870].
Z plodů olše se připravuje nálev z vína, 30 g. plody se nalijí 1 sklenicí vína a nechají se 6 hodin a vypijí 50 gramů. jako prostředek proti horečce. Z olšových šišek a listů se připravuje lihová tinktura. K tomu vezměte poměr 1:5 ve 40% alkoholu a konzumujte 25-40 kapek 3x denně po dobu 30 minut. před jídlem
Farmaceutický průmysl vyrábí suchý extrakt z olše –
“Tkhmellin”, který se používá pro stejné nemoci jako
samotná olše. Plody olše, její listy a kůra jsou součástí různých přípravků pro léčbu gastrointestinálních onemocnění, nachlazení atd.
1. Akopov I.E. Nejdůležitější domácí léčivé rostliny a jejich využití Taškent, Medicína 1986.
2. Gammerman A.F., Kadaev G.N., Yatsenko-Khmelevsky A.A. Léčivé rostliny M., Vyšší škola 1980.
3. Zorikova S.P., Manyakhin A.Yu., Chernyak D.M. Antioxidační aktivita extraktů z rostlin Dálného východu – Přírodní a technické vědy 2009, 5 (43), 134-138.
4. Karomatov I. J. Jednoduché léky Bukhara „Durdona“ 2012.
5. Lovkova M.Ya., Rabinovich A.M. a další Proč se rostliny ošetřují M., Nauka 1990.
6. Hudba N.Ya., Gritsyak R.Yu. Stav a perspektivy využití olše šedé a lepkavé v lékařství a farmacii (přehled literatury) – Molodiy vcheniy 2014, 7-2 (10), 150-152.
7. Mushkina O.V., Gurin S.A. Vliv extraktů z listů olše šedé a olše černé na biochemické krevní parametry při generalizovaném zánětu – Vesyk Vshchebskaga dzyar-zhaynaga uyverateta 2010, 5, 59, 45-48.
8. Razina T.G., Shilova N.V., Zueva E.P., Sambura B.A. Extrakty z olše lepkavé a její biologicky aktivní látky v onkologickém experimentu – Russian Biotherapeutic Journal 2004, 3, 2, 29.
9. Abedini A., Chollet S., Angelis A., Borie N., Nuzillard JM, Skaltsounis AL, Reynaud R., Gangloff SC, Renault JH, Hubert J. Bioaktivitou řízená identifikace antimikrobiálních metabolitů v kůře Alnus glutinosa a optimalizace purifikace oregoninu odstředivou dělicí chromatografií – J. Chromatogr. B Analyt. Technol. Biomed. Life Sci. 2016, 1. září, 1029-1030, 121-127.
10.Altinyay Q., Eryilmaz M., Yazgan AN, Sever Yilmaz B., Altun ML Antimikrobiální aktivita některých druhů Alnus – Eur. Rev. Med. Pharmacol. Sci. 2015, prosinec, 19(23), 4671-4674.
11. Altinyay Q., Suntar I., Altun L., Kele§ H., Kupeli Akkol E. Fytochemické a biologické studie na Alnus glutinosa subsp. glutinosa
A. orientalis var. orientalis a A. orientalis var. pubescens listy -J.Ethnopharmacol. 2016, 4. listopadu 192, 148-160.
12. Dahija S., Cakar J., Vidic D., Maksimovic M., Paric A. Celkový obsah fenolů a flavonoidů, antioxidační a antimikrobiální aktivity Alnus glutinosa (L.) Gaertn., Alnus incana (L.) Moench a Alnus viridis (Chaix) DC. Extrakty – Nat. Prod. Res. 2014, 28(24), 2317-2320.
13. Dinic J., Novakovic M., Podolski-Renic A., Stojkovic S., Mandič
B., Teševic V., Vajs V., Isakovic A., Pesic M. Antioxidační aktivita diarylheptanoidů z kůry olše černé (Alnus glutinosa) a jejich interakce s protinádorovými léčivy – Planta Med. 2014, srpen, 80(13), 10881096.
14. Dinic J., Novakovic M., Podolski-Renic A., Vajs V., Tesevic V., Isakovic A., Pesic M. Strukturální rozdíly v analogech diarylheptanoidů z Alnus viridis a Alnus glutinosa ovlivňují jejich aktivitu a selektivitu vůči rakovinným buňkám – Chem. Biol. Komunikujte. 2016, 5. dubna 249, 3645.
15. Dinic J., Rantfelovic T., Stankovic T., Dragoj M., Isakovic A., Novakovic M., Pesic M. Chemoprotektivní a regenerační účinky diarylheptanoidů z kůry olše černé (Alnus glutinosa) u normálního člověka keratinocyty – Fitoterapie 2015, Září, 105, 169-176.
16. Fedchenkova Yu.A., Khvorost OP Výzkum organických kyselin v pupenech a listech olše černé (Alnus Glutinosa (L.) Gaertn.) – Vyunik Farmatsp 2014, 3, 51-53.
17. Ivanov SA, Nomura K., Malfanov IL, Ptitsyn LR Glutinoin, nový antioxidační ellagitannin z šišek Alnus glutinosa s dilaktonovou částí kyseliny glutinové – Nat. Prod. Res. 2012, 26(19), 1806-1816.
18. León-Gonzalez AJ, Acero N., Muñoz-Mingarro D., López-Lázaro M., Martín-Cordero C. Cytotoxická aktivita hirsutanonu, diarylheptanoidu izolovaného z listů Alnus glutinosa — Phytomedicine 2014, May 15, 21 ), 6-866.
19. Novakovic M., Stankovic M., Vuckovic I., Todorovic N., Trifunovic S., Tesevic V., Vajs V., Milosavljevic S. Diarylheptanoidy z kůry Alnus glutinosa a jejich chemoprotektivní účinek na DNA lidských lymfocytů – Planta Med. 2013, duben, 79(6), 499-505.
20. Volkovoy VA, Bahlai TO, Fegchenkova YA, Masliy YS, Fomina GP Dodatečné reparační ošetření listů a lepidla – Journal of Education, Health and Sport 3, 3(2017), 6-11.
Každý, kdo opustí město a ocitne se v blízkosti řeky, potoka, jezera nebo na okraji lesa, narazí na tento strom nebo keř. To jsou místa, která olše miluje a obývá.
Celkem je ve světě známo více než čtyřicet druhů této rostliny. V Rusku je jich o něco více než deset, ale nejrozšířenější jsou dva typy: olše černá (Alnus glutinosa) – vysoký strom s černou kůrou a jasně zelenými lepkavými listy a olše šedá (Alnus incana).
Druhý druh je menší velikosti a často jde o velký keř. Barva listů této rostliny je šedozelená. Olše patří do rodiny Birch. Pozorní lidé si pravděpodobně všimli podobnosti mezi olší a břízou – obě rostliny mají květy v podobě náušnic. A u olše, stejně jako u břízy, jsou tyto náušnice jednopohlavné. Samčí květy náušnic jsou dlouhé, zatímco samičí květy břízy jsou tenčí a kratší, květy olše jsou také kratší, ale jsou oválné a zesílené.
Šedá olše kvete možná dříve než všechny ostatní stromy a keře – v březnu až dubnu. Olše černá roste o několik týdnů později – v dubnu až květnu. Plody olše (šišky, které dobře zná každý, kdo byl venku) dozrávají na podzim.
Použití olše
Někdo považuje olši za plevel, ale není to vůbec pravda. Rychle roste a dospívá ve věku 15 let a dorůstá do 40-50 let, což znamená, že s jeho pomocí je možné rozvíjet nové neplodné oblasti. Navíc na rozdíl od všech ostatních stromů obohacuje půdu o dusík.
Faktem je, že jeho kořenový systém je povrchní a na kořenech jsou výrůstky uzlů s bakteriemi fixujícími dusík. A listy olše rychle hnijí a také obohacují půdu dusíkem. Proto je po olši docela možné na tuto půdu vysadit další dřeviny.
Olšové dřevo se na vzduchu rychle kazí, proto se v budovách nepoužívá. Ale dlouho vydrží vlhkost, takže rámy studní byly často vyrobeny z olše, stejně jako podpěry mostů přes malé řeky a potoky. Vyráběly se z něj sudy a soudky pro skladování kysaného zelí, nakládaných jablek a dalších přípravků.
Dřevo olše je bílé, ale po pořezání nebo pokácení zčervená – olše černá je pevnější, olše šedá – méně. Proto mají olšové desky a dýha příjemnou světle hnědou barvu. A vyrábí se z nich nábytek. Navíc se někdy takový nábytek vydává za vyrobený z ořechového nebo jabloňového dřeva.
Palivové dříví z olše – to vám potvrdí každý vesničan nebo přítok – je jedno z nejlepších a při spalování tohoto dřeva vzniká velmi voňavý kouř. A olše je nejlepší surovinou pro uzení ryb nebo masa. S tímto tvrzením bude souhlasit každý, kdo někdy prošel kolem kuřárny a vdechoval vůni kouření linoucí se celým areálem.
Z kůry černé olše se vyrábí různá barviva na látky, hedvábí a kůži.
Olše je ceněna a včelaři. Koneckonců, tato rostlina začíná kvést velmi brzy. A včely sbírají své první pylové úplatky na květech olší.
Léčivé vlastnosti olše
Naši lidé používali od pradávna užitečné vlastnosti Tento strom se používá k léčbě některých nemocí a onemocnění. A nyní přípravky z neplodů (narazit), kůra a listy této rostliny neztratily svou popularitu. Používají se k léčbě nachlazení, dny, kloubního revmatismu a jako adstringens při žaludečních onemocněních, akutní a chronické enteritidě a kolitidě.
olšové šišky pro léčebné účely můžete začít sbírat od listopadu a to až do března. Jeho kůra se sklízí v zimě a na jaře a listy v květnu až červnu. Všechny tyto suroviny se suší a používají se ve vodných nálevech a tinkturách. Jedna povinná připomínka: sbírejte léčivé suroviny na místech šetrných k životnímu prostředí – daleko od silnic a průmyslových emisí.
Například, pro léčbu průjmu Rusové dlouho používali tinktury z olšové kůry. K tomu bylo 25 g suroviny nalito do 200 ml vodky a vyluhováno. Při nevolnosti užívejte 30 kapek tinktury třikrát denně.
Jak hemostatické činidlo použití odvar z šišek a kůrya nálev a tinktura z ovoce – jak svíravý. I čerstvé listy olše se dají použít k zastavení krvácení, pokud vám v přírodě náhle krvácí z nosu, můžete je přikládat i na rány.
Po užívání antibiotik pro normalizace mikroflóry gastrointestinálního traktu použití odvar z plodů olše. K tomu 2 polévkové lžíce. lžíce suchých rozdrcených surovin by měly být vařeny po dobu 15 minut ve 200 ml vody, poté vývar sceďte a znovu doplňte jeho objem převařenou vodou na 200 ml. Vezměte 1 polévkovou lžíci teplé. lžičku třikrát denně před jídlem.
Odvar z olšové kůry používá bolest krku и zánět hltanu na kloktání. Musíte také vzít 15 g suchých drcených surovin a vařit je deset minut ve 200 ml vody. Poté je třeba výsledný odvar půl hodiny vyluhovat, scedit a objem odvaru uvést na počáteční objem (200 ml). Může být také použit k výplachu úst, když zánět dásní.
Tradiční léčitelé se již dlouho používají ke snížení bolesti kloubního revmatismu listy olše. Na bolavá místa na těle pacienta položili silnou vrstvu čerstvých listů olše a pevně je zabalili látkou. Pacient byl přikryt dekou, aby se potil. Po půl hodině se bolest snížila nebo úplně zmizela.
I. Nikitin
Foto E. Valentinov
