Spálená kachna – tento pták z kachní rodiny se liší od svých kolegů svým jasným a neobvyklým vzhledem. Po mnoho staletí jej některé národy považovaly za posvátného ptáka. Pro svou barvu je také nazýván červeným ptákem. Za jeho domovinu jsou považovány africké pouště a evropské stepi. V současnosti je rozšířen především na jihu Evropy, ve střední a jihovýchodní Asii a na severu afrického kontinentu. Můžete se s ním setkat v jižních oblastech Ruska, Ukrajiny, Kazachstánu, Číny, v zemích střední a jižní Asie a na severním pobřeží Afriky. Lze jej nalézt také v severnějších oblastech jako dekorativní ozdoby v zoologických zahradách, stejně jako na soukromých pozemcích a v rybnících v parku. Pro hnízdění si divocí jedinci vybírají horská nebo stepní jezera a také nádrže v pouštních oblastech. Pták nemá rád zalesněná nebo hustě porostlá místa. Také nemají rádi sladkovodní vodní plochy a pro hnízdění si vybírají otevřené vodní plochy bez silných houštin se slanou nebo alespoň brakickou vodou.
Sardinka snadno snáší chlad, proto může přezimovat v nezamrzlých nádržích na hnízdištích. Za zimováním se ptáci vydávají do teplých oblastí jižně od svých hlavních stanovišť. Kachna je poměrně velká, což ji někdy umožňuje zaměnit za husu. Délka jeho těla je asi 70 cm, rozpětí křídel dosahuje 150 cm, hmotnost ptáků se pohybuje od 1000 do 1600 g. Dlouhý, protáhlý krk mu dodává ladnost.
Kachna vyniká svou barvou. Obecně je jeho opeření oranžové s hnědým nádechem. Barva hlavy je světlejší než barva těla. Křídla jsou bílá a letky jsou černé s výraznými zelenými zrcadly. Její záď a ocas jsou černé. Jejich nohy a zobák jsou také tmavé. Po okrajích zobáku jsou malé zuby. Během období páření ptáci téměř nemění svou barvu. Pouze samec má černý úzký límec a samice kolem očí malé bílé skvrny.
Kachny tráví den odpočinkem, obvykle na vodě. Lze je vidět, jak spí na vodě, sedí na kamenech nebo stojí na zemi na břehu vody na jedné noze se zobákem zastrčeným pod křídlem. Potravu získávají nejčastěji večer a v noci. Od přírody jsou velmi temperamentní a agresivně brání své území. V jejich blízkosti by na vodě neměli být žádní další ptáci.
Zlobr je monogamní pták. Pár si vybírají na mnoho let a teprve v případě úhynu samce nebo samice tvoří zbývající jedinci novou rodinu. K párování dochází během zimy. Na hnízdiště se vracejí v březnu společně a podnikají dlouhé přelety nad územím vybraným k hnízdění. Nebyly pozorovány žádné zjevné hry na páření. Samce si většinou vybírá samice. Na vodě kolem něj aktivně plave, natahuje krk a tiskne hlavu k vodě. Samec nečinně plave, s křídly mírně spuštěnými do vody. Přitahuje pozornost samce ostrým, hlasitým výkřikem.
Po páření létají ptáci v párech nad svým územím. Měsíc a půl před snesením vajec si staví hnízda a vystýlají je měkkým prachovým peřím. Hnízda si staví ve výšce více než 10 m. Vybírají si k tomu prohlubně stromů, skalní štěrbiny, vymyté prohlubně v zemském povrchu a dokonce i nory zvířat. Snůška ogari se skládá z 8 – 10 vajec. Samice inkubuje snůšku měsíc. V této době samec chrání ji a území před zásahy konkurentů. Kvůli jeho povaze mezi nimi občas vypuknou rvačky.
Mláďata se rodí téměř současně. Jsou pokryty měkkým prachovým peřím, vidí a umí se samy krmit. Poté, co trochu zesílily, vyskočí z hnízda a jdou do rybníka v doprovodu své matky. Celý den tráví na vodě a do hnízda se vracejí až v noci. Jejich matka je učí plavat a potápět se, aby si mohli obstarat vlastní jídlo. Kachňata dobře plavou a chytají různý hmyz a jeho larvy. O děti se starají oba rodiče. Matka je v jejich těsné blízkosti a otec pro ně vytváří určité bezpečnostní území, za jehož hranice nikoho nepouští. Dva měsíce po narození se rodiče o svá miminka přestávají starat. Osamostatní se a dostanou vlastní jídlo a starají se o vlastní bezpečnost. Mladí ptáci začínají létat.
Potravu dostávají na vodě i na souši. Přes den na vodě loví rybičky, měkkýše, korýše a vodní hmyz. Na břehu jedí mladou trávu a semena rostlin, na podzim se živí zimním obilím, které zůstalo na polích po sklizni. Pro člověka je zajímavé nejen drůbeží maso, ale také vejce a měkké, hřejivé chmýří, ze kterého se vyrábí teplé oblečení a lůžkoviny. Proto ji loví. To platí zejména v létě a na podzim, kdy ogar žere hlavně rostliny a jejich semena, pak je jejich maso chutné a příjemně voní. Pták je také chycen a ochočen a chován doma. V některých zemích, například na Ukrajině, je počet ptáků velmi malý. Lov této kachny je tam zakázán a je uvedena v červené knize země. Obecně je počet červených kachen na světě dostatečný pro umožnění lovu.
