Práce s živým stromem v krajinném designu má mnoho odrůd, ale japonská nivaki je zvláštní úrovní dovednosti, ve které vlastnosti jejího „zrození“ určují budoucí styl rostliny. Tvorba koruny a kmene stromu v nivaki není v rozporu s inherentními „geny“ – jak je strom prezentován v přírodě – mistr se to snaží zachovat. To je hlavní rozdíl mezi východními kánony a evropským pojetím. Dnes se na to podíváme podrobně.
Co je niwaki?
Niwaki (japonsky 庭木; “庭” – zahrada + “木” – strom) je název určitého druhu stromu a způsob jeho řezání. To znamená, že nivaki může znamenat nízké, trpasličí stromy nebo zahradní keře a techniku, kterou mistr používá k tvarování těchto rostlin v zahradě. Častěji nivaki znamená obecnou tendenci k získání harmonického typu vegetace, bez vážných zásahů, na rozdíl například od bonsají.
JDE ZDE
Niwaki styl v soukromé japonské zahradě
Umění vytvořit topiary Niwaki v Japonsku úzce rezonuje se schopnostmi samotného domu a krajinné oblasti. Soukromé zahrady zde mají obvykle malou plochu, a proto zůstávají „na dohled“ z oken domu. „Obličej nivaki“ vynalezený Evropany – kdy je nejatraktivnější část stromu vidět z oken pro hosty – je jen částí pravdy. Na východě jsou nivaki krásné ze všech stran a z jakékoli části zahrady.
V Japonsku a obecně na Východě se myšlenka krásy a role člověka v přírodě liší od evropské touhy podrobit si vše. Úkolem mistra nivaki je včas rozpoznat vlastnosti živého stromu, pomoci mu „vidět“ slunce a zbavit se starých úskalí, dát mu formu života a estetiku. A proto se díla japonských mistrů tolik liší od evropských, kteří se stejně jako karbonové kopie snaží dosáhnout určitých proporcí. To si uvědomíte až po výletu do Země vycházejícího slunce.
Rozsah práce mistra je zpravidla omezený. Pro nivaki se používají stromy s originálními křivkami a bujnou korunou, ve kterých je již patrný určitý charakter. A vytvoření zahrady v japonském stylu vůbec neznamená kudrlinky, estetika je zde „postavena“ z toho, co na místě již roste.
Japonští mistři se nesnaží vše shrnout do jediné statistiky, stromy často rostou jakoby samy od sebe a jen jejich upravený vzhled naznačuje, že tu byly ruce zahradníka.
Přitom v japonských zahradách je téměř nemožné najít stromy, které rostou samy. Ale dovedná práce mistra zůstává pro nepřipraveného člověka prakticky neviditelná. A to je další rozdíl mezi nivaki a „zahradními bonsajemi“ – jak to Evropané často nazývají. Styl východních zahrad je blízký naturalistickým krajinám, a pokud se nepodíváte pozorně na jednotlivé keře, zvenčí se zdá, jako by vše zůstalo po léta nezměněno.
JDE ZDE
Niwaki v japonské zahradě
Japonské nivaki a evropské „zahradní bonsaje“ – jaký je rozdíl?
Pojem „zahradní bonsaje“ je zpočátku chybný. V japonském zahradnickém umění je tvorba stromů prořezáváním, štípáním a protahováním definována dvěma pojmy: bonsai – „strom v misce“ a nivaki – rostliny na otevřeném prostranství. K záměně pojmů došlo na jedné straně z touhy Evropanů vše zjednodušit, na straně druhé kvůli tendenci vše kontrolovat. Mimochodem, gradace formou je také jakýsi marketingový tah japonských mistrů pro evropské občany. V samotném Japonsku rostou rostliny ve volném stylu a mistr pouze koriguje jejich přirozenou krásu. Zároveň je povolen minimální zásah s ohledem na výšku stromů dorůstajících od 1 do 5-7 metrů.
JDE ZDE
Stromy se prodávají pouze ve specializovaných kontejnerech a poté se vysazují na místě
Původně vznikly v japonských zen buddhistických zahradách, nivaki „přijímaly“ pouze „původní“ stromy: borovice, javory, kamélie. Po příchodu do Evropy a setkání s jinými kulturními hodnotami se styl proměnil a změnil požadavky jak na formu, tak na místo, kde stromy rostou. Od nynějška se nivaki mohly „účastnit“ i stromky zakoupené v kontejnerech.
| Niwaki v Japonsku | Niwaki v Evropě |
|---|---|
| Stromy rostou na zahradě a při nákupu ze školek jsou okamžitě přesazeny do otevřené půdy. | Po zakoupení mohou stromy zůstat v květináčích roky. Často se přesazují nikoli do půdy, ale do větší nádoby. |
| „Narození“ určuje formu, ne naopak. Mistr tvoří bez kudrlinek, přičemž středový kmen drží u tlapek. | Zahrnuje řez, dokud výhonky nezdřevnatí. V tomto případě lze odstranit i středový kmen a celý strom tak zůstane zachován v původním obrysu beze změn v průběhu času. |
| Estetický směr probíhá paralelně s intuicí a často není založen na žádných schematických pravidlech. Japonská zahrada si přitom „žije“ svým vlastním životem, člověka duchovně vyživuje a obohacuje. | Přísně dodržuje kánony stylu, nepovažuje samostatnou rostlinu za nezávislý obrázek. Celý design je podřízen konceptu a preferencím zákazníka. |
JDE ZDE
Japonský zen
JDE ZDE
Estetika, jak ji Evropa cítí
V Evropě zpravidla nejsou připraveni smířit se s přirozenými schopnostmi rostlin. A proto ve většině zahrad uvidíte nejrůznější „obláčky“, koule, podlouhlé či miniaturní tvary. Je to špatné? Spíš ne. Každý zahradní styl je individuální a vidíme šíření topiary všude, včetně Ruska. Zvláště esteticky vypadá v městských parcích a na velkých soukromých náměstích.
JDE ZDE
Thuja nivaki v krajinářském designu
V „ruské“ krajině, stejně jako v každé evropské krajině, tvoří základ celé zahrady centrální zóny: vstup do zahrady a dům, cesty a cesty, místo odpočinku. V těchto oblastech hrají velkou roli také nivaki, které se stávají předmětem pozornosti i na všeobecné výstavě. Mezi další umělecké prvky, které doplňují nivaki, patří: úhledně zastřižené živé ploty, zahradní sochy, krajinné osvětlení, složité víceúrovňové cesty, altány a dokonce i zahradní nábytek.
JDE ZDE
Niwaki – jako zahradní bonsai
V japonské zahradě nivaki není mnoho akcentů a jejich charakter není tak „civilizovaný“. Prioritou zůstává přírodní krajina s jezírky, kameny, boulemi a mechem. I když samozřejmě hodně záleží na stylu.
JDE ZDE
Jehličnaté nivaki
JDE ZDE
Niwaki javor
Niwaki styly
Rozhodujícím kritériem při výběru stylu je typ, stáří a geometrické rysy stromu. Současně se nivaki „snaží“ sledovat jeden trend – opustit stromy po prořezání ve tvaru trojúhelníku. Přesně tak je vidíme ve volné přírodě. Chokan (直幹, rovný sud) – vzpřímený zástupce je zpravidla velmi starý strom. Tekan neznamená změnu formy, ale mírně ji opravuje v případě přirozené chyby. Boční větve by měly být rovnoběžné se zemí a nic by nemělo bránit růstu širokých „tlap“.
JDE ZDE
Účes Niwaki Tekan
Sokan (双幹, dvojčata nebo vidlicový kufr) – strom pěstovaný s rozeklaným kmenem. Složitý víceúrovňový tvar s tlustými, širokými tlapkami je již „geneticky“ dán přírodou.
JDE ZDE
Styl Sokan Niwaki
Shakan (斜幹, nakloněný kmen) – strom s jediným, nakloněným kmenem. Tento tvar je oblíbený na svazích, skalách a hornatém terénu. Identitu vytváří těsná blízkost nádrží a rybníků, kde vrby často využívají mistři zahradního umění.
JDE ZDE
Nivaki s nakloněnou hlavní
Kjótská forma (DaiSugi nebo Kitayama Sugi) – technika prořezávání stromů, která vznikla v Kjótu díky vytváření nových kmenů z pařezů, si díky kryptomerii získala oblibu v celém Japonsku. V ruském klimatu je pro tuto techniku nejvhodnější borovice. V přírodě lze kjótskou formu vidět poté, co vrcholky stromů vymrznou nebo jsou pokáceny.
JDE ZDE
Uniwaki Kyoto uniforma
Současně budou nejen stromy s vertikálními čepicemi, ale také horizontální považovány za kjótský styl. Je důležité „udržet“ strom v jeho přirozených hranicích. Kotobuki (寿, znak pro „štěstí“) – formování stromu probíhá formou japonského hieroglyfu, kde pod spodními větvemi je jistě ukryta kamenná lucerna Oki-gata, která vytváří kompozici jako zahradní amulet. Tato technika je považována za velmi obtížnou, protože nevyžaduje tolik prořezávání jako natahování a ohýbání větví.
JDE ZDE
Příklady stylu Niwaki Kotobuki
Moyogi (模様木, zkroucený kmen) – tvar kmene stromu je podobný sinusoidě, stáčí se v jedné rovině. Poddruh moega je považován za bankn – když je uměle starý kmen zkroucený ve formě spirály. Stejně jako u kotobuki mohou tuto techniku používat pouze zkušení řemeslníci.
JDE ZDE
Niwaki moegi
Matsu-zukuri (松造り, borovicový styl) – vytvořená podle pravidel hory, borovice ve skutečnosti vypadá jako hora, přičemž si zachovává trojúhelníkový tvar. Jednotlivé výhony a staré větve, které vyčnívají z geometrie, řemeslníci odstraní. Stromy matsu-zukuri často zaujímají dominantní místo v japonských zahradách.
JDE ZDE
Jaké styly niwaki existují?
Tama-zukuri (玉造り, styl míče nebo míče) – větve s kulovitým tvarem v tomto nivaki stylu se mohou buď dotýkat, zcela zakrývat kmen, nebo „žít samy“. Styl umožňuje několik úprav kufru: rovný nebo zakřivený.
JDE ZDE
Nivaki v dači v zahradě
Dan-zukuri (段造り, krokový styl) – postupné „provádění“, probíhající ve formě schodiště, je dosaženo ořezáváním křížových, starých větví. Dan-zukuri neumožňuje zahušťování, každá větev zde dostává sluneční světlo.
JDE ZDE
Krajina s niwaki
Kai-zukuri (貝造り, styl shell) – hlavní pozornost mistra je věnována koruně, která svým tvarem připomíná ploché nebo mírně konvexní lastury měkkýšů. Prořezávání větví jehlami nebo listy se provádí ve vrstvách – mezi tlapkami.
JDE ZDE
Niwaki s plochou korunou
- hako-zukuri (箱造り, krabicový styl) – větve s listy v pravoúhlé geometrii;
- eda-sukashi (枝透かし, průhledná větev) – ztenčené větve;
- kobushi (拳, pěst) – prořezávání porostu s tvorbou ztluštění přirozené povahy na větvích;
- kengai (懸崖, svěšený kmen nebo kaskádový styl) – kmen stromu je obloukovitě nakloněn dolů, přičemž koruna je nižší než samotný kořen;
- monkaburi (門かぶり, strom nad vchodem) je strom, jehož spodní větev je protáhlá a mírně se táhne vzhůru v horizontálním „pozdravu“ a tvoří jakýsi otvor před vchodem do zahrady.
Mnoho rostlin může mít podobu nivaki bez zásahu mistra. Ale jeho práce pomáhá zachovat estetiku: kontrolovat růst větví a jejich hustotu.
Kvetoucí a opadavé rostliny symbolizují proměnlivost, stálezelené zase stabilitu a stálost.
Zahrada v Japonsku je místem pro meditaci a sebeobjevování, součást starověké kultury a filozofie
Na zahradě Niwaki dobře koexistuje s jinými styly a trendy
Rostliny Niwaki
Pro nivaki jsou vhodné jak listnaté, tak jehličnaté rostliny. V Japonsku na věk ani nehledí, najímají si jak desetileté javory, tak stoleté borovice. Listnaté a kvetoucí stromy jsou ale na rozdíl od jehličnanů citlivé na řez – proto se je snaží příliš neřezat, odstraňovat pouze staré suché větve a tvar koruny příliš neměnit.
Nejodolnější vůči řezu jsou jalovec, smrk, borovice, jedle. Ale zahradu nivaki samozřejmě mohou tvořit jakékoliv rostliny. Zůstávají optimální pro střední Rusko.
Horská borovice nivaki
Formace Niwaki
K vytvoření nivaki v zakřiveném tvaru se používají sazenice nebo mladé rostoucí stromy. Můžete pracovat i se stromy staršími 5-7 let, ale budete je muset pevněji zajistit bambusem a lany. Vybrané stromy musí být zdravé, jinak nemusí řez přežít.
První fází nivaki je ztenčení výhonů, které zahušťují korunu a odstranění starých a zkřížených větví. Poté se větve natahují do tvaru a zkracují. Zbývající výhonky jsou sevřeny, aby se vytvořily tlapky.
Větve jsou v nivaki fixovány v požadované poloze pomocí bambusových podpěr
Vytvoření stromu trvá až 20 let. Ale v žádném případě by se toto období nemělo zkracovat, stejně jako by se nemělo odřezávat příliš mnoho mladých výhonků najednou. Je důležité udržovat rovnováhu mezi nadzemní částí rostliny a jejími kořeny.
Větve jsou fixovány ve zvolené poloze, dokud mladé větve nezhnědnou nebo po několika sezónách toku mízy nezískají požadovaný tvar. Období tvorby nivaki začíná brzy na jaře – před rašením poupat a může trvat až do poloviny června.
U stromů s původním přirozeným tvarem se proces tvorby poněkud zkracuje. Dosáhnout požadovaných parametrů ale stále trvá minimálně 3-5 let. Během této doby se mistrovi nivaki podaří provést několik ořezů.
Tvar klobouku v nivaki je udržován sevřením. Například u borovice se manipulace provádějí ve fázi tvorby svíček s jehlami stále neotevřenými. Pokud tuto dobu prošvihnete, porosty se lignifikují, nová poupata se nestihnou vytvarovat před přeslenem, což se odráží na vzhledu nivaki.
Péče o nivaki
Vlastnosti péče o stromy nivaki nejsou specifické pro technologii. Kromě pravidelného prořezávání potřebují rostliny krmení. Doporučené imunitní kompozice pro jehličnany: „Zircon“, „Epin Extra“. Dusíkatá hnojiva by měla být používána v dávkách (ne více než 2krát za šest měsíců), protože podporují nadměrný růst.
Ihned po prořezání a ve zvláště horkých dnech je třeba stromy zalévat, lze provést kropení. A abyste zabránili invazi škůdců, ošetřete kmen a listy fungicidy a insekticidy. O druzích a účelu léků se raději poraďte v příslušných prodejnách.
Nákup sazenic nivaki
Styl budoucí zahrady vždy vychází z projektu, který zohledňuje velikost plochy a rozmístění architektury. Není možné nezávisle zajistit všechny nuance bez příslušných znalostí, je lepší zavolat specialistu na tuto práci. Ve 3D projektu návrhář ukáže, jak bude nivaki vypadat na vaší zahradě.
Další výdaje se budou týkat nejen nákupu stromů (s průměrnými náklady do 3000 1 rublů/3), ale také služeb zahradníka – k vytvoření rostlin budou zapotřebí až XNUMX výlety za sezónu. V průběhu celého procesu budou mistři nivaki dávat doporučení, jak pečovat o konkrétní druh rostliny. Na těchto službách není třeba šetřit.
Co je výroba kontejnerů Niwaki?
Stromy s uzavřeným kořenovým systémem mají zpravidla 100% likviditu – materiál dobře zakořeňuje. Díky správné výživě a složení půdy je síla kořenů takových rostlin lepší než sazenice s otevřeným kořenovým systémem. V souladu s tím je vzhled zachován.
Niwaki na prodej
Následně stromy přesazení poměrně snadno snesou, vlhká půda a nezvětralé kořeny naštěstí umožňují zachovat imunitu a odolnost vůči chorobám – každá půda má přece své mikrobiologické ukazatele (zdaleka ne sterilní).
Možná, že nivaki v kontejnerech není nejlevnější varianta terénních úprav. Ale jsou-li ostatní věci stejné, jedná se již o formované a silné rostliny. Pokud to váš rozpočet dovolí, můžete si je bezpečně objednat pro svůj web.
