Je těžké si představit moderní stůl bez petržele – nyní není snad zahrada, kde by tato pěstovaná bylina nerostla! Hospodyňky aktivně využívají voňavou petržel jak v létě, tak v zimě. Aby se ale petržel uchovala na zimu, musí být úroda hojná. A aby těšila i nadále, je důležité snažit se šťavnatou petrželku chránit před různými neduhy, které na ni číhají. Jak můžeme pochopit, co přesně petržel trápí, abychom jí pomohli rychle se vyrovnat s pohromou, která ji přemohla?
Petrželová rez
Na samém začátku léta se na listech petržele napadené rzí na samém začátku léta objevují žlutohnědé polštářky připomínající rez. Tato nešťastná nemoc může snadno zničit celou úrodu.
Padlí na petrželce
Tato rozšířená choroba se projevuje na řapících, listech, květenstvích a stoncích v podobě nepříjemného bělavého povlaku. A o něco později se plaketa změní na tmavě šedou. Listy infikované petrželky ztvrdnou a při sebemenším dotyku se velmi snadno drolí.
Plíseň na zeleni
Druhý název pro tuto pohromu je peronospora. Toto onemocnění se projevuje jak na chráněné, tak na otevřené půdě. Plíseň napadá zpravidla výhradně listy petržele – na samém počátku vývoje se listy pokrývají drobnými bělavými skvrnami nepravidelného tvaru. A po nějaké době tyto skvrny začnou růst a nakonec žloutnou.
Nejčastěji peronosporóza postihuje petržel rostoucí ve sklenících, a to zejména v období podzim-zima.
Bílé skvrny na listech petržele
Tato nemoc se vědecky nazývá septoria. Objevuje se na obou stranách listů ve formě charakteristických skvrn a touto chorobou jsou stejně silně postiženy jak dospělé rostliny, tak drobné sazenice. Skvrny najdete na nejrůznějších částech petržele – na stoncích, řapících nebo listech.
V druhé polovině léta se na spodních listech začnou tvořit četné skvrny nepravidelného tvaru, zpočátku zbarvené do hnědavých tónů a po nějaké době mění barvu na špinavě bílou s výraznými tmavě hnědými okraji. Po nějaké době se pod epidermis ve středu skvrn tvoří houbové pyknidie (malé černé tečky). Ze spodních listů postupně přechází bílá skvrnitost na horní. Pokud jde o řapíky se stonky, skvrny na nich jsou obvykle mírně propadlé, protáhlé a hnědé. Někdy škodlivé napadení postihne i semena.
Fomoz
Fomoz, nazývaný také suchá hnědá hniloba, se obvykle projevuje ve dvou formách: ve formě ztráty semeníku (při pěstování petržele odumírá) nebo ve formě suché hniloby okopanin (tato forma se již nachází ve skladech).
Na varlatech se fomóza projevuje následovně: na stoncích, obvykle blíže k jejich základnám, a také v místech rozvětvení listových řapíků a větviček se nejprve tvoří tmavé pruhy a protáhlé skvrny s fialovým nádechem. Často je tvorba takových skvrn doprovázena doprovodným uvolňováním spíše lepivé hmoty. Po nějaké době napadená místa zasychají, zešediví a jsou hojně pokryty houbovými pyknidami. Podobné známky infekce lze pozorovat na základech deštníků na pedicelích a také v blízkosti základů květenství. Orgány napadené nemocí postupně odumírají.
Černá hniloba na zelení
Toto onemocnění, známé také jako alternaria, se zpočátku objevuje na sazenicích ve formě černé nohy. Nejprve zčernají kořenové krčky a po nějaké době listy žloutnou, vadnou a usychají. Při vlhkém počasí, zejména na podzim, začnou napadené listy hnít a vytvoří se na nich plesnivý zelenohnědý povlak konidií.
Adresa tohoto článku: https://www.asienda.ru/bolezni-i-vrediteli/kak-raspoznat-bolezni-petrushki/
© Hacienda.ru
