Oriental mol – malý motýl, který používá broskev ke krmení svých potomků a zimy. Housenky můry můry požírají mladé výhonky. Dospělci se živí nezralými semeny plodů. Hmyz přezimuje v zámotcích v trhlinách kůry, poškozených výhonech a pod spadaným listím u stromu.
Vůně (pro stromy jsou nebezpečné zejména mšice broskvoňové). Hojně osidlují zelené části rostlin a živí se její mízou.
Štíty. Jedná se o škůdce broskvové kůry. Hmyz na podzim klade vajíčka do kůry stromu. Po přezimování se vylíhlé housenky intenzivně krmí, ulpívají na výhonech. Pro bezpečnost jsou kryty štítem. Škůdci broskvoně nejen ničí kůru (vytvářejí hnízda pro budoucí potomstvo), ale také vysávají šťávu z rostlin.
Můra důlní. Velmi malý motýl, který poškozuje listy mnoha druhů ovocných plodin, včetně broskvoní. Motýli zavíječi a jejich kukly přezimují v prasklinách kůry, v horních vrstvách půdy a pod spadaným listím. Na jaře každý motýl naklade asi 90 vajíček. Vajíčka se nacházejí na zadní straně pučících listů. Mladé housenky žerou do dužiny listů myny. Je pozoruhodné, že kůže listové desky není poškozena. Doly jsou tedy klikaté chodby vytvořené housenkami v dužině listu. Kuklení se vyskytuje v pavoukovitých zámotcích na spodní straně listu. Jako opatření k zabránění poškození ovocných plodin molicemi by se mělo sbírat a likvidovat spadané listí. Vzhledem k tomu, že housenky a motýli přezimují v půdě, přináší dobré výsledky v boji proti molům i mechanické zpracování půdy mezi řádky a kmeny stromů.
Můra švestková. Navzdory svému jménu tento motýl s nemenším potěšením zasáhne nejen švestky, ale také broskve, třešně, trnky, meruňky a mnoho dalších ovocných plodin, včetně šťavnatých plodů broskví. Motýl švestkový má rozpětí křídel až dva centimetry. Jeho barva je převážně šedohnědá. Housenky tohoto škůdce mají růžové tělo a hnědou hlavu. Dosahují délky 15 mm. Můra rolní přezimuje v zámotcích z pavučin, v prasklinách kůry. Plody poškozené slivoní přestávají růst a často opadávají ještě zelené. Pro boj s motýly a housenkami slivoně je účinný postřik insekticidy jako karbofos, metafos, dursban, antio a další. Broskvoně se ošetřují třikrát s frekvencí 15 dnů.
Hlavní choroby broskvoně:
- Klyasterosporióza
- Listy kudrlinky
- Prášková plíseň
- Moniliáza
Clusterosporiáza. Jedna z nejčastějších škodlivých houbových chorob nektarinky a broskvoně. Původce onemocnění je schopen infikovat všechny nadzemní orgány rostlin nektarinky a broskvoně: listy, výhonky, poupata, květy a plody. Nemoc se objevuje na listech ve formě světle hnědých skvrn s červenohnědým nebo karmínovým okrajem. Listová pletiva napadená houbou odumírají, vysychají a vypadávají, tvoří se otvory, proto se onemocnění také nazývá dírkovaná skvrnitost listů. Na kůře mladých výhonků ročního růstu se nejprve vytvoří zaoblené oranžové lakované skvrny. Skvrny se prodlužují podél vláken výhonu, kůra na výhonech praská, následně se na nich tvoří praskliny, které někdy zasahují i vrstvu kambia. Z prasklin vytéká žlutá guma. Postižené výhonky odumírají. Na starých kosterních větvích způsobuje houba vzhled háčků a hlubokých trhlin. Postižené větve vysychají.
Clusterosporióza na listech”
Clusterosporióza na kůře
Broskvový list kadeř
Broskvový list kadeř. Svou škodlivostí a šířením se řadí na přední místa v žebříčku chorob. Hromadný rozvoj onemocnění nastává v letech s dlouhým vlhkým jarem. Choroba postihuje listy a výhonky a je zjištěna již na začátku vegetačního období. Plody vyvíjející se na dvouletých výhonech postižených kadeřavostí opadávají.
Listy a výhonky nektarinky a broskvoně napadené kadeřavostí je vhodné před zahájením sporulace odříznout a spálit a pro pěstování vybrat odrůdy se zvýšenou odolností vůči chorobě. Po sklizni, v období opadu listů (říjen – listopad) před dlouhodobými dešti, se broskve a nektarinky „namodro postříkají“ přípravky obsahujícími měď (chlorid měďnatý, 90 % pp. nebo meteor, 70 % pp.). Na jaře se stříkají dvakrát: poprvé – přípravky obsahujícími měď ve fenofázi protruze listů a poupat ve vegetativních a květních poupatech broskvoně a nektarinky a podruhé – přibližně 7-10 dní po první postřik ve fázi růžových pupenů nektarinky a broskve (10-15 % poupat). Dobrých výsledků v tomto období dosahuje užívání léků Chorus, Skor s přídavkem Delane 70% w.c. G.
Prášková plíseň. Jedna z nejzávažnějších chorob peckovin. Ovlivňuje listy, výhonky a broskvoně a nektarinky, včetně plodů.
Známkou choroby je tvorba bílého plstnatého povlaku na plodech (zabírá více než 2/3 povrchu), listech a horní části výhonů aktuální vegetační sezóny. K rozvoji choroby dochází především na spodní straně listů. Postižené výhony zakrní, deformují se a některé odumírají. První příznaky padlí se objevují na začátku nebo v polovině května (méně často na konci dubna), nejprve na výhoncích a listech a poté na plodech. Nemoc dosahuje maximálního rozvoje v polovině léta, v teple. Nejpříznivějším obdobím pro rozvoj onemocnění je období, kdy po srážkách nastává suché a horké počasí.
V boji proti padlí na rostlinách nektarinky a broskvoně, podzimním nebo předjarním prořezávání napadených výhonků – zdroje primární infekce – a jejich ničení, jakož i pečlivým sběrem a ničením spadaného listí a plodů při vykopávání pruhů a stromů kruhy kmene, jsou důležité. Hlavní ochranná opatření v boji proti padlí se provádějí ve fenofázi „konec kvetení“ topazem nebo topsinem M. Při postřiku rostlin nektarinky a broskvoně přípravky proti padlí je vhodné stromy současně ošetřit insekticidy proti různé druhy mšic a také nosatce (husy, ploštice atd.), pokud jsou léky kompatibilní.
Padlí na listech
Monilióza peckovitých plodů (šedá hniloba ovoce). Nejběžnější a nejškodlivější onemocnění. Jak se infekce šíří během léta, výhonky a dokonce i jednotlivé větve zasychají. Na ovoci začíná léze tmavou skvrnou, která rychle roste a pokrývá celý plod. Dužnina nemocného ovoce zhnědne. Nahnilé plody se scvrkávají a vysychají. K infekci plodů může dojít kontaktem mezi nemocným a zdravým člověkem. Proto je nutné vaječníky ztenčovat, když dosáhnou velikosti vlašského ořechu (po opadu plodů v červnu).
Poškozené výhonky a plody se zničí a provede se zmlazovací řez. První ošetření proti monilióze je zaměřeno na prevenci onemocnění a provádí se před rozkvětem ve fenofázi „růžové poupě“ pomocí drogy chorus, druhé – po odkvětu (při prvním poškození zavíječem pupenovým) pomocí drogy topaz a tzv. třetí – pro poškození můry orientální s drogou topsin.
Monilióza na plodech broskví
Poškození listů moniliózou
