Nejvyšší soud učinil potřebné a pro mnohé občany velmi užitečné upřesnění, když ochránil majitele garáží před úředníky, kteří nechtěli formalizovat jejich vlastnická práva k těmto garážím.
.jpg)
Soudní spor začal, když tři lidé podali k místnímu soudu žalobu na správu svého města. Všichni žalobci se znali – byli členy stejného garážového družstva. A požádali soud, aby přinutil úředníky, aby je uznali za majitele garáží, které tito lidé řadu let užívali. Koncem 90. let městská správa vyčlenila pozemek pro garážový komplex a při výstavbě GSK vydala státní zákon o právu na věčné užívání pozemku. Nutno zdůraznit, že stavba garážového komplexu dodržela všechna pravidla. Tedy s povolením státní inspekce architektonického a stavebního dozoru vedení města. A tam byl dohodnut projekt GSK.
Garáže byly nakonec postaveny a majitelé je začali využívat. Dalším bodem je, že žalobci uhradili podílové vklady v plné výši.
O několik let později však vedení města odpovědělo družstvu kategorickým odmítnutím žádosti o vydání povolení členům GSK uvést tyto garáže jako investiční projekty. Tehdy se občané obrátili na soud, aby hájili svá práva na garáže. Okresní soud ale stížnosti občanů zamítl. Pokusy zpochybnit odmítnutí také nevyšly. Prvoinstanční soud a následné odvolání konstatovalo, že člen garážového družstva může získat do vlastnictví postavenou garáž, ale pouze v případě, že bude stavba uvedena do provozu. Ale bez takového povolení k uvedení zařízení do provozu nejsou garáže ničím jiným než nepovolenou stavbou. A soud dodal, že žalobci nemohli získat žádná vlastnická práva, protože jim nikdo osobně nepřidělil pozemky na stavbu garáží.
Po takovém odmítnutí neměli občané jinou možnost, než se odvolat k Nejvyššímu soudu Ruské federace. A tam, po prostudování zamítavých rozhodnutí místních soudů, s nimi kategoricky nesouhlasili. To řekl Nejvyšší soud. Nejprve kolegům připomněl občanský zákoník a § 130, který říká, co platí pro nemovitosti. Jedná se o pozemky a všechny objekty pevně spojené se zemí. „Těsně svázané“ jsou předměty, které nelze bez poškození při takové operaci přemístit. Jednoduše řečeno, jedná se o budovy, stavby, objekty nedokončené stavby. Nejvyšší soud rovněž připomněl své plénum Nejvyššího soudu (ze dne 23. června 2015 N 25). Vysvětlil, že nemovitá věc může být taková buď na základě svých přirozených vlastností, nebo na základě přímých pokynů zákona. Článek 131 občanského zákoníku zdůrazňuje, že nemovitý majetek musí být registrován pro „stabilitu občanského oběhu“.
Občanské vlastnictví k nemovitosti vzniká ihned po úplném splacení podílu
A článek 218 téhož občanského zákoníku hovoří o vlastnickém právu osoby k nové věci „vytvořené pro sebe“. Skutečnost, že osoba, která takovou věc vytvořila, získává toto právo. Samozřejmě, pokud je vše „vytvořeno“ podle zákona. Na základě téhož článku 218 nabývají vlastnictví k této nemovitosti členové bytového, chatového nebo spotřebního družstva, kteří zcela splatili svůj podíl na domě, garáži nebo chatě. Kromě toho Nejvyšší soud připomněl další společné plénum s Nejvyšším rozhodčím soudem k ochraně vlastnického práva (ze dne 29. dubna 2010 N 10/22). Dále hovoří o okamžiku vzniku vlastnických práv v případě úplného splacení podílu.
A zde je důležitý závěr Nejvyššího soudu: občané, kteří vložili celý podílový vklad na nemovitost, nabývají právo na tento majetek „v plném rozsahu od okamžiku vložení podílu“. Místní soudy tomu z nějakého důvodu nevěnovaly pozornost, zdůraznil Nejvyšší soud Ruské federace.
Odkazy tamních soudů na neexistenci aktu zprovoznění garážových boxů, neposkytnutí pozemků pro jejich výstavbu a uznání garáží za nepovolené stavby jsou podle Nejvyššího soudu mylné.
A tady je to, co ještě řekl vrchní soud.
Ostatně u zdejších soudů nikdo nezpochybňoval, že žalobci své podíly za garáže plně zaplatili. Samotné garáže byly postaveny žalobci na pozemcích přidělených společností GSK speciálně pro tento účel.
Nedošlo k žádnému porušení stavebních předpisů, pravidel ani povinností. Samotné garáže nikoho na životě ani zdraví neohrožují. To je uvedeno v osvědčení o zkoušce, které místní soud sám přijal a je ve spisu.
Nejvyšší soud tedy zrušil všechna předchozí rozhodnutí a řekl, že nevidí důvod popírat nároky občanů.
